Článek
Jsou známy případy, kdy klíště nakazilo člověka právě v zimě. "Je to tím, že přezimují třeba ve dřevu, které si pak přineseme ze zahrady domů a topíme s ním v krbu. V teple se klíště probudí a může nás nakazit," uvádí doktorka Roháčová.
Loni se klíšťovou encefalitidou v České republice nakazilo 609 pacientů a z toho tři zemřeli. Je to sice o něco méně než předloni, ale přesto je toto číslo značně vysoké. "Potřebujeme ještě nějaký pádnější důvod pro to, abychom se dali proti klíšťové encefalitidě očkovat?" ptá se doktor Čestmír Beneš ze Státního zdravotního ústavu v Praze.
Mají rádi vlhko
Klíšťata se vyskytují především na okraji lesa a cest v zarostlých místech, smíšených lesích, ale také v údolí řek a potoků. Mají rády vlhko a tradičně jich je nejvíc v jižních Čechách v okrese České Budějovice, Český Krumlov, ale i na Strakonicku, Prachaticku, Plzeňsku, Klatovsku. Početný výskyt je na Křivoklátsku, dále kolem Brna, na severní Moravě i v severních Čechách. V posledních letech jsou však i v Polabí, v některých pražských parcích, ba dokonce v podhůří hor, což v minulosti vůbec nebylo. Je to důkaz toho, že se rozšiřují a přizpůsobují podmínkám.
Podle doktorky Vlasty Danielové, kolegyně doktora Beneše ze stejného ústavu, bude-li letos sucho, dá se počítat s tím, že klíšťat bude méně. Naopak bude-li víc pršet, můžeme očekávat jejich velkou invazi.
| Vakcinace ve třech dávkách |
| Nyní je nejvhodnější doba pro očkování proti klíšťové encefalitidě. Základní očkování se skládá ze tří dávek. |
| První se aplikuje co nejdříve. |
| Druhá dávka 1-3 měsíce po první dávce. |
| Třetí dávka 9-12 měsíců po druhé dávce. |
| Každé tři roky je doporučeno obnovit účinnost očkování jednou dávkou. |
| Ti, kteří se nestihnou dát očkovat nyní, mohou očkování podstoupit i v létě. Pak jde o tzv. zkrácené schéma. První dávka se dává co nejdříve, druhá čtrnáct dní po první dávce a třetí 9-12 měsíců po druhé dávce. |
| Vakcína není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Jedna dávka stojí přibližně 380 korun. Očkují praktičtí lékaři a hygienické stanice. |
"Kousnutí nesmíme v žádném případě podcenit. Místo je třeba vždycky dezinfikovat a klíště opatrně vyjmout," říká doktorka Danielová.
Odborníci se však ale rozcházejí v tom, jak nejlépe klíště vyndat. Jedni tvrdí, že točením proti směru hodinových ručiček, když jsme na něj předtím kápli trochu oleje, aby se pustilo. Druzí tento způsob zavrhují a doporučují jemné vyviklání. V jednom jsou však lékaři zajedno: "Musíme dát pozor, abychom nepřetrhli sací orgán klíštěte a také ho nerozmáčkli. Při zmáčknutí totiž hrozí, že se může jeho krev oděrkou na našem těle dostat do krve a nakazit nás," uvádí doktorka Danielová.
Nejlepší čas
Právě v zimních měsících je nejvhodnější čas na očkování proti klíšťové encefalitidě, kterou klíšťata přenášejí. "Jde o infekční onemocnění centrálního nervového systému. Nejlepší prevencí je skutečně pouze očkování," soudí MUDr. Věra Štruncová z Infekční kliniky FN v Plzni. Očkuje se ve třech dávkách a vakcína chrání proti onemocnění zhruba tři roky. Pak je třeba nechat se přeočkovat. V České republice je ale vůči očkování dosud nepochopitelná averze.
"Očkování se přitom vyplatí v každém věku. Podle našich zkušeností neonemocní ani tolik mladí lidé jako spíše ti starší a ve středním věku. Ti totiž chodí nejvíce do lesa nebo bydlí v létě na chatě a jsou tak nákazou ohroženi mnohem víc než mládež a děti," vysvětluje primář infekčního oddělení českobudějovické krajské nemocnice Václav Chmelík. Dodává, že zdravotní pojišťovny dětem na vakcínu příspívají, zatímco dospělí za ni musí zaplatit plnou cenu.
Jen desetina populace
V ČR se ale zatím ročně nechá očkovat asi deset procent populace. "Lepší je to u nás na jihu Čech, kde je očkováním chráněno asi 20 % lidí," dodává dr. Chmelík.
V sousedním Rakousku, které je svým klimatem, počtem obyvatel i rozsahem postižených oblastí srovnatelné s Českou republikou, však k očkování přistupují úplně jinak. Lékaři v Rakousku před třiceti lety diagnostikovali 677 případů onemocnění klíšťovou encefalitidou a po velké propagační akci se loni objevilo už jen 40 případů.
V ČR naopak počet postižených neklesá. Když agentura GFK zkoumala vztah Čechů k očkování, zjistila, že je velmi skeptický: 34 % dotázaných podle svého mínění očkování nepotřebuje, protože nebydlí v oblasti se zvýšeným výskytem klíšťat. Čtvrtinu odrazuje finanční výdaj, pětina nevěří, že je očkování ochrání, a desetina se obává vedlejších účinků očkování.
"Ve srovnání s tím, jak těžké následky po onemocnění klíšťovou encefalitidou mohou nastat, jsou však tyto obavy liché," vysvětluje primářka Roháčová. Dodává, že následky klíšťové encefalitidy mohou vést k trvalému vyřazení z práce, k obrně a bohužel i ke smrti.
VZP hradí
Na očkování proti klíšťové encefalitidě přispívají zdravotní pojišťovny v rámci svých nadstandardních programů. Nejvíce občanů je registrováno u VZP, proto uvádíme větší podrobnosti. Pojištěncům do 15 let poskytuje příspěvek na základní očkování ve výši 400 Kč. Příspěvek je vázán na ukončení očkování, tj. na aplikaci 3. dávky, a to bez ohledu na skutečnou výši úhrady za 3. dávku očkovací látky. Poskytuje příspěvek i pojištěncům, kteří se registrovali až v průběhu základního očkování, tj. před aplikací 3. dávky očkovací látky.
Revakcinace do 400 Kč je hrazena všem pojištěncům (kteří ukončili základní očkování) podle potřeby opakovaně, maximálně do konce roku, ve kterém pojištěnec dovršil 19 let.
"Proto procházka přírodou by měla začínat rozumnou úvahou, co pro sebe sami můžeme udělat, abychom se vyvarovali nástrahám, které nám příroda připraví," připomíná dr. Roháčová.
