Prostatu vyšetří chytřejší ultrazvuk

Nový diagnostický přístroj umožňuje přesnou lokalizaci nádoru a cílený odběr vzorku tkáně z něj. To doposud nebylo možné. Pokusím se vysvětlit proč.

Prvotní vyšetření, s jehož pomocí lékaři zjišťují rakovinu prostaty, bývá překvapivě jednoduché, ale ne úplně příjemné. Prostata je orgán velikosti vlašského ořechu, který se nachází pod močovým měchýřem a obklopuje močovou trubici. Lékař ji vyšetří tak, že si navlékne gumovou rukavici a prohmatá ji přes konečník pacienta. Pokud zjistí něco atypického, navrhne mu další postup.

Současně s tímto prvním krokem udělá i druhý krok. Odebere klientovi vzorek krve a v něm vyšetří hladinu PSA, tedy prostatického specifického antigenu. Když je vyšší, než by měla být, signalizuje také zvýšené riziko rakoviny prostaty.

Oba tyto signály však neznamenají, že pacient rakovinu má. Znamenají jenom to, že jsou nutná další vyšetření, která zmíněné riziko vyvrátí, nebo potvrdí.

Pro současnou medicínu však není úplně snadné najít případný nádor, a pokud ho pacient skutečně má, tak přesně určit místo, kde leží. Přes všechny její vymoženosti. Lékaři obvykle musí udělat několikanásobnou biopsii, tedy odběr vzorků tkáně.

Pomáhají si při tom inteligentním schématem. Vycházejí z toho, že naprostá většina nádorů se objeví na povrchu tohoto orgánu. Proto z něj pomocí nástřelů speciální jehlou odeberou pacientovi osm až 12 vzorků. Odebírají je skrze stěnu konečníku nebo méně častěji přes hráz. Pacient nic necítí díky lokální nebo celkové anestezii. Nástřely tvoří jakousi pomyslnou síť. Ta zvyšuje pravděpodobnost, že se podaří nádor zachytit. Ale nezaručuje to.

„Nespolehlivost této metody je poměrně vysoká,“ vysvětluje MUDr. Otakar Čapoun z Urologické kliniky VFN v Praze. „Přibližně dvě třetiny pacientů mají normální nález. To znamená, že u nich lékaři nenajdou nic. Markery, které signalizují riziko rakoviny, však u nich přetrvávají. Proto je lékař pošle na biopsii podruhé, potřetí, někdy i počtvrté.“

Tento postup nepřináší pacientům jenom nepříjemnosti spojené s odběrem tkání, ale podle MUDr. Čapouna také velkou psychickou zátěž, kterou představuje nejistota, jestli rakovinu mají, nebo ne.

Nový přístup tuto situaci výrazně mění. V čem je efektivnější a pro klienta příjemnější? Pacient nejprve absolvuje vyšetření na magnetické rezonanci. Radiolog z ní pořídí snímek určitých parametrů. Pokud zachytí nádor, vyhodnotí jeho riziko na pětistupňové škále. Vše dělá podle určitého protokolu.

Urolog pak pacienta vyšetří znovu, tentokrát na špičkovém ultrazvuku. Ten dokáže zkombinovat obrazy z rezonance a ze sonografie. Díky grafickému procesoru zachytí i drobná ložiska nádoru. Unikátní sonda navíc umožňuje snímat prostatu ve třech rovinách, takže lékař získá přesnou informaci o poloze karcinomu a jeho rozsahu.

A právě tyto technické vymoženosti ho pak dovolí vyšetřujícímu přesně zacílit a udělat biopsii rovnou z nádoru, aniž by lékaři zatěžovali pacienta víc, než je nutné. Ten zjistí v co nejkratším možném čase, na čem je, a ví to obvykle velice přesně.

Novému postupu se říká fúzní biopsie. Na Urologické klinice VFN v Praze ji mohou absolvovat pacienti z celé ČR, které tam doporučí jejich lékař a kteří splní určité podmínky. Hradí ji všechny zdravotní pojišťovny.

„Přednostně je určena mužům, kteří absolvovali nejméně jednu standardní biopsii prostaty, lékaři však u nich nádor nenalezli,“ vysvětluje doktor Čapoun. „Ovšem kvůli přechozím vyšetřením u nich existuje vysoké riziko, že ho mají.“