Článek
Na první pohled to vypadá, jako kdyby silní a bojovní muži byli v porovnání s houževnatými a přizpůsobivějšími ženami mnohem křehčími a zranitelnějšími bytostmi. Ostatně i fakt, že se jich dlouhodobě rodí trochu víc než žen (v průměru 106 chlapečků na 100 holčiček), ale vysokého věku se jich dožívá méně, něco signalizuje.
Mezi staršími porodníky se navíc traduje, že při předčasném porodu mívají dívky větší šanci na přežití než kluci. Jako by příroda měla větší zájem na jejich zachování coby pokračovatelek lidského rodu. Ale je to skutečně tak?
„Když začnete porovnávat skutečně racionální důvody, které ovlivňují to, jestli se muž nebo žena dožijí vyššího věku, vypadá výsledný obraz té skládačky mnohem méně záhadně,“ říká známá gerontoložka Iva Holmerová z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Toužíte žít déle? Vyhněte se těmto potravinám
Muži versus ženy
Jednou z pravděpodobných příčin delšího života žen je podle všeho pohlavní hormon estrogen. Až do nástupu klimakteria chrání většinu z nich před kardiovaskulárními chorobami. Ty se staly v moderní době nejčastějším důvodem úmrtí lidí.
- Infarkt nebo jiné vážné srdeční potíže se dnes začínají objevovat už u třicátníků a čtyřicátníků. U žen spíš po padesátce, tedy po menopauze, kdy jim vyhasnou vaječníky a hladina estrogenu se prudce sníží. Ženy pak začínají v infarktech a mrtvicích dohánět muže, ale nikdy je úplně nedoženou.
- Pány také častěji než dámy trápí obezita. A jako by to nestačilo, ztrpčuje jim život její rizikovější typ, kdy se tuk hromadí v oblasti břicha a komplikuje fungování vnitřních orgánů. U žen se tuk rozprostře i na bocích a stehnech. Nadbytečná kila zvyšují riziko řady nemocí, hlavně srdečně cévních chorob, ale také nejrůznějších typů rakoviny nebo cukrovky, která pacientovi ničí zejména cévy. Všechny tyto choroby zvyšují u mužů pravděpodobnost úmrtí.
- Muži rovněž častěji kouří. Po cigaretě sahá v ČR třetina z nich, u žen je to „jen“ čtvrtina. Kouření zvyšuje hlavně riziko nemocí oběhové soustavy a různých druhů zhoubných nádorů, nejvíce pak rakoviny plic. Tu lékaři nemocnému obvykle diagnostikují v pokročilém stadiu, protože kašlání a další příznaky nejsou pro kuřáka ničím mimořádným, a proto nevidí důvod, proč by kvůli nim měl navštívit lékaře. Přichází pak s nádorem v pokročilém stadiu, a to je důvod, proč vysoké procento těchto pacientů umírá.
- Také alkoholiků je víc než alkoholiček. Muže holdující alkoholu mnohdy trápí tvrdnutí jater a zhoubné nádory tohoto orgánu, které bývají často smrtelné.
Nebezpečný testosteron?
Jako další důvod, proč jsou muži náchylnější k dřívějšímu úmrtí, uvádějí odborníci mužský pohlavní hormon testosteron. Do jaké míry může ale tento hormon a s ním související stresové hormony ovlivňovat zvýšená rizika onemocnění cév a srdce včetně určitého utlumení imunitního systému, to je nejspíš námět na odbornou debatu.
Příklad eunuchů, kteří sloužili na dvoře čínských císařů a dožívali se prý mnohem vyššího věku než muži nekastrovaní, je přitom potřeba chápat spíš jako zajímavost než jako vědecký důkaz.
Evidentní se naopak jeví fakt, že testosteron nezvyšuje jen svalovou sílu, agresivitu mužů, ale i jejich rizikové chování. Stačí se podívat například na to, jak se muži a ženy chovají za volantem. Pánové daleko víc riskují. Řízení auta je pro ně navíc mnohem častěji prestižní záležitostí, snadno se při něm nechají strhnout k soutěživosti nebo i ke konfliktnímu jednání. A to je důvod, proč mají víc vážných dopravních nehod.
Křiklavým příkladem mohou být smrtelné úrazy motorkářů v porovnání s motorkářkami. „Ale i v běžném životě muži častěji riskují, víc se věnují adrenalinovým aktivitám nebo se prostě jen předvádějí,“ říká docentka Holmerová. „To všechno jsou důvody, proč mívají větší počet úrazů včetně těch smrtelných.“
Kdy by měly ženy padesátníků zpozornět
Ženy jejich zdraví víc zajímá
Nejde však jen o hormony, ale i o fungování mozku. Pro ženské vzorce chování je typická větší empatie, pečovatelské sklony, ale třeba také větší opatrnost nebo zodpovědnost. A s nimi i větší péče o své zdraví.
To koneckonců potvrzují statistiky. Podle nich chodí ženy k praktickému lékaři a k zubaři 1,5x častěji než muži a ke specialistovi dokonce 2,5x častěji.
Nakonec to vidíme také na čtenosti rubrik o zdraví. Jejich převažujícími čtenáři jsou právě ženy. Ony rovněž bývají nositelkami zdravotní osvěty v rodině. A ony často dostrkají své muže s jejich zdravotními potížemi k lékaři.
Proto například urologové necílili svého času kampaň věnovanou léčbě poruch erekce a problémům s prostatou jenom na postižené pány, ale také na jejich partnerky.
Šikovněji využívají lepších životních podmínek
Skutečnost, že muži žijí kratší dobu než ženy, prý neplatila vždycky. Vědci z Jihokalifornské univerzity analyzovali údaje o zdravotním stavu 1763 osob ve 13 vyspělých zemích. Šlo o lidi narozené mezi lety 1800 a 1935.
Zjistili, že rozdíl v časnější úmrtnosti se začal výrazněji projevovat až na konci 19. a na začátku 20. století. Jak se zlepšovala hygiena, životní podmínky, lékařská péče, prevence proti infekčním nemocem, ale třeba také strava, prodlužoval se život obou pohlaví. V případě žen však víc. Podle názoru vědců dokázaly využívat všech těchto výdobytků moderních společností obratněji a efektivněji než muži.
„I v současné době se chovají ke svému zdraví lépe než pánové,“ potvrzuje docentka Holmerová. „Víc také dodržují zdravou životosprávu a jako hospodyně i kuchařky se víc zajímají o racionální a zdravou stravu.“
Muži páchají víc sebevražd
Překvapující byl pro mě fakt, že muži častěji páchají úspěšné sebevraždy. Hůře než ženy zvládají samotu a nejrůznější psychické potíže. A to bez ohledu na to, že něžnější pohlaví je nepochybně citlivější a častěji ho trápí deprese i úzkostné stavy. Jenže ženy s nimi víc chodí k lékaři a pečlivěji na ně užívají léky.
Pokud jde o psychickou pohodu a zdraví, může hrát roli další známý jev. Muži dávají méně najevo své city. Spíš je mají tendenci potlačovat a „řešit“ si je sami, což ne vždy dobře zvládají.
Ženy se z nich naopak rády a často vypovídají, sdílejí je s kamarádkami, případně s rodinou. Vybudovat si efektivní sociální sítě a vazby je jedna z jejich přirozených dovedností už od pravěku.
Těžký život přecitlivělých jedinců
Seniorky jsou aktivnější
„Když se podíváte třeba na to, jak ženy a muži zvládají odchod do důchodu, ženám hodně pomáhá to, že jsou obvykle v těsném kontaktu s rodiči, s dětmi i s vnoučaty,“ říká docentka Holmerová.
„Navíc si často volají i s kamarádkami. Odchod z práce pak pro ně obvykle neznamená tak velký zlom jako pro muže.“
Pro stárnoucí ženy je podle ní typický i další jev: větší aktivita. „Kdo víc navštěvuje různé kurzy určené seniorům nebo kdo chodí víc třeba na výlety a pěší túry? Bývají to výrazně častěji ženy,“ říká Iva Holmerová. „Muži, kterým klesá hladina testosteronu, pak začínají být v průměru mnohem pohodlnější a méně podnikaví.“
Ženy vedou i mezi rekordmany |
---|
Jedna věc je průměrný věk, jehož se můžeme dožít, a druhá věc je individuální věk, kterého skutečně dosáhneme. I mezi rekordmany však jasně dominují ženy. Mezi stoletými jich bývá zhruba pětkrát víc než mužů.Člověkem, který se prokazatelně dožil nejvyššího věku, byla také žena: Francouzka Jeanne Louise Calmentová. Zemřela v roce 1997 ve 122 letech. Do sta let jezdila na kole. Ovšem i mnohem později, když už ji museli vozit na vozíčku, neustále trousila vtipy, denně vypila sklenku portského a ráda si dopřála jedno až dvě cigárka spolu s několika kostičkami čokolády. |
Pokud se podíváme na další strategie, které ženám usnadňovaly život v naší převážně patriarchální společnosti, je jedním z typických znaků větší schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám života v této společnosti. Schopnosti psychologické i biologické, související s jejich ženskou rolí.
Je otázka, jestli právě tyto schopnosti nejsou tajemstvím, které jim pomáhá dožít se delšího průměrného věku.
Věková hranice, kdy lidé začínají pociťovat stáří
Bývají ale v horším stavu
Bylo by však chybou podléhat příliš optimistickým představám o tom, jak báječné ženy prožívají mnohem báječnější stáří než muži. Sice žijí v průměru déle než pánové, ale vyššího věku se dočkají v horším zdravotním stavu.
Nejen proto, že se dožijí nemocí, které už muži nestihnou absolvovat. Ale i proto, že je víc trápí stařecká křehkost, tedy jakési chátrání životem unaveného organismu. Objevuje se u nich kvůli vyčerpání jeho funkčních rezerv, ale i kvůli řadě chorob a dalším potížím.
Když se lékaři snažili určit střední délku života seniorů, kterou zvládají bez omezení v každodenních aktivitách a bez tělesné nezpůsobilosti, byl u žen průměrný věk 64 roků a u mužů 63 let.
Dámy si tedy užijí „jenom“ rok relativně kvalitního života navíc. I tak ale staví trochu na hlavu tvrzení slavného antického filozofa Aristotela: „Ženy jsou pouze nedokonalými muži.“ Spíš to vypadá, jako by muži byli jen méně dokonalými ženami.