Článek
Otok vzniká nahromaděním většího množství tekutiny, které může dosáhnout až několika litrů. Důvodů je celá řada – od onemocnění ledvin či jater přes poúrazové stavy a špatně fungující štítnou žlázu až po problémy se žílami, lymfatickým systémem či srdcem. Podívejte se s námi na nejčastější z nich.
Chronická žilní nedostatečnost
Podle statistik za častými otoky nohou může stát právě toto onemocnění, kterým trpí až 85 % populace.
„Zanícené žilní stěny ztrácejí pružnost a nevytlačují pak krev zpět k srdci. Otoky tedy trápí jedince hlavně večer, po celém dni stráveném na nohou. Nejvíce ohroženi jsou přitom lidé s nadváhou a sedavým zaměstnáním,“ vysvětluje lékařka MUDr. Jana Vojtíšková.
Chronické srdeční selhání
V případě chronického srdečního selhání jsou otoky jakýmsi obranným mechanismem našeho organismu. Jejich prostřednictvím se snaží vykompenzovat situaci, kdy srdce nezvládá plnit svou úlohu na 100 %.
„Při tomto onemocnění srdce dlouhodobě nedokáže vypumpovat dostatečné množství krve do oběhu. Oslabené srdce se snaží zachovat především funkci životně důležitých orgánů a k těm primárně soustřeďuje krevní zásobení. Krevní oběh není rovnoměrně udržován. V důsledku toho se krev hromadí na nežádoucích místech, kde se tvoří otoky. Ty se neomezují pouze na kotníky, ale i na celé nohy, okolí břicha i plíce,“ upozorňuje prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC, z Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.
Lymfatické otoky
Otoky způsobené chybou v lymfatickém systému a hromaděním lymfy v podkoží poznáte tak, že kromě kotníků jsou oteklé i prsty a nárty. Odborně se takový stav nazývá lymfedém.
Ten může být dědičný, v takovém případě hovoříme o tzv. primárním lymfedému, který se objeví nejčastěji v dospívání, častěji u dívek než chlapců.
Sekundární lymfedém vzniká blokací lymfatického řečiště po úrazu, operaci, ozařování, zánětu či při růstu nádoru. V obou případech dochází ke kumulaci lymfy a neobejde se bez odborné péče v tzv. lymfocentrech.
Otoky v těhotenství
Oteklé nohy se často vážou i k druhé polovině těhotenství. Kvůli správnému vývoji plodu začne tělo zadržovat větší množství tekutin a zvýšením hmotnosti a tlaku bříška na pánevní žíly dochází k hromadění krve v žilách nohou a následnému rozvoji křečových žil.
„V tomto období je dobré dodržovat správný pitný režim, často měnit polohy nohou, chodit pravidelně na rychlejší procházky a používat kompresivní punčochy pro těhotné. Je možné brát i léky na žíly, které vám předepíše lékař,” radí gynekolog doc. MUDr. Tomáš Fait.
Co těžkým nohám uleví?
- pravidelné cvičení (vhodná je jízda na kole, jogging, plavání, procházky)
- snížení nadváhy
- omezení dlouhého stání
- střídání teplé a studené vody na dolní končetiny při sprchování
- vynechání horké koupele
- několik minut denně se zvednutými dolními končetinami
- pohodlné oblečení a obuv
Co nedělá otékajícím nohám dobře?
- obezita
- život bez sportu
- dlouhé stání na místě / dlouhé sezení
- sauna / horké lázně a koupele
- dlouhodobé slunění
- příliš těsný oděv, zejména ponožky a boty
- vysoké či příliš nízké podpatky