Proč se nedaří hubnout ani při pravidelném cvičení

Výživoví poradci doporučují, aby si lidé nechali změřit výkonnost svého bazálního metabolismu speciálními přístroji. Výsledkem měření je pak nejen diagnóza stavu  bazálního metabolismu, ale také zjištění, kolik máme v těle vody, svalů a tuku.

Rozhýbat bazální metabolismus můžete například pomocí doplňků s termogenním efektem, které zvyšují výdej energie v úplném klidu. Ale efekt není velký a do budoucna je určitě lepší snažit se změnit poměr svalů a tuku v těle, protože čím více svalové hmoty máme, tím více energie naše tělo samo o sobě spaluje.

„Jenže příliš nízkoenergetickými dietami, či dokonce hladovkou se svalové hmoty zbavujeme, a hubnutí je tak pro nás stále těžší a těžší,“ upozorňuje Irena Jelínková ze studia Vibrostation na častou chybu, které se podle ní dopouštějí především ženy.

Proto doporučuje nepřemýšlet nad jídelníčkem pouze z hlediska celkové přijaté energie, ale také s ohledem na jeho složení. Zpracování bílkovin vyžaduje oproti tukům a sacharidům největší energetický výdej a i z toho důvodu se doporučují při snižování váhy vysokobílkovinné nízkoenergetické diety. Druhým osvědčeným tipem je častá konzumace menších porcí, ideálem je pět jídel denně.

Samozřejmě že jíst jinak nestačí, důležitá je fyzická aktivita. Podle Ireny Jelínkové dělají lidé často tu chybu, že zkoušejí jeden módní sport za druhým: jednou hodinu zumby, po druhé power jógu a za další dva dny se odrovnají na spinningu, aby pak týden dva nešli nikam. Výsledek? V podstatě nulový.

„Otázky typu: chodím třikrát týdně na spinning a místo toho, abych zhubla, mám dvě tři kila v průběhu jednoho měsíce navíc a ještě k tomu mi zesílila stehna. Co s tím? Jsou velmi časté,“ říká Jelínková.

Podle ní je třeba mít na paměti následující rozdělení aktivit a jejich vztah ke shazování váhy. Na jedné straně je to příliš vysoká intenzita, kdy svaly jsou nuceny pracovat za nedostatečného přísunu kyslíku (anaerobně) a využívají pro svoji činnost pouze cukry a v nouzovém případě i bílkoviny. Na straně druhé nízká a střední intenzita, kdy svaly mají pro svoji práci dostatečný přísun kyslíku (aerobní podmínky) a spalují tuky.

„Je zřejmé, že cvičenec šlapající na stacionárním kole, který je na pokraji vyčerpání, řine se z něj pot a lapá po dechu, toho dělá pro spalování tuků pramálo. Vyčerpá svalový glykogen (zásobní cukr), který se v průběhu zotavení nejenom doplní, ale navíc se dokonce zvýší jeho obsah a zároveň se do svalové buňky natáhne i voda, a hned máme dvě tři kila navíc,“ osvětluje Jelínková. Kondice a trénovanost se rozhodně zvyšuje, na vrstvu podkožního tuku to však nemá větší vliv.

Řešením může být pravidelné cvičení na vibrační plošině, pomocí níž  lze procvičit  téměř 100 % všech svalů, a to za pouhých 30 minut cvičení.

„Plošina funguje na principu vytváření vibrací, které jsou přenášeny do těla. Tento proces vyvolává v trénovaném svalu myotatický neboli napínací reflex, kterým se svaly samovolně stahují 30 – 45krát za vteřinu v závislosti na zvoleném nastavení. Cvičení je vhodné především pro velmi vytížené lidi nebo pro ty, kteří nemají dostatek energie a vůle pro pravidelný dlouhý trénink různého druhu,“ dodává Irena Jelínková.