Článek
Tato metoda se používá k léčbě potíží, které ostruha vyvolává. V minulosti po ní lékaři sahali hlavně v případech, kdy postižené místo pacienta bolelo, chirurgové je však nemohli z různých důvodů operovat.
Řadu lidí překvapí, jakou jim přinese úlevu. Bolesti u spousty z nich ustoupí nebo úplně zmizí. Někomu na řadu měsíců, jinému dokonce na několik let. Rentgenové záření, ve zhruba desetkrát nižších dávkách, než se používá na snímkování kostí, působí proti zánětu i bolesti, zrychluje hojení a regeneraci. U každého ovšem zabírá s rozdílnou intenzitou.
Chirurgická operace? Většinou nemá smysl
Dnes tvoří součást širšího spektra léčebných metod, které využívají ultrazvuk, laser nebo rázovou vlnu (snaží se zlepšit prokrvení a metabolické pochody v postižených místech, což většinou přispěje k jejich hojení). Smysl má i vhodná měkká obuv, rozličné druhy pružných vložek do bot, podpatěnek, včetně gelových atd. Zejména pak tehdy, když se stanou logickou součástí rehabilitační léčby. Ta totiž často dokáže postihnout příčiny pacientových potíží. Pokud je lékaři nenajdou a neodstraní, budou se pacientovy problémy vracet či dokonce stupňovat.
A nepomůže ani chirurgická operace. V minulosti při nich specialisté odstraňovali bolestivý výrůstek na patě. Dnes už pro ně není metodou první volby. Zjistili, že obvykle zase tolik nevyřeší a její efekt bývá málokdy trvalý. Čím to?
Když je úspěch léčby jenom dočasný
Patní kost, případně také úpony svalů a šlach, začnou obvykle vápenatět nebo bolet v místech, která jsou přetěžovaná. Dokud se lékaři a pacientovi nepodaří tento problém odstranit, má veškerá léčba většinou jen dočasné úspěchy.
Dnes se proto zaměřuje dvojím směrem. Na akutní bolest (u ní pomáhají obstřiky, klasické léky typu ibuprofenu i dalších nesteroidních antirevmatik nebo třeba zmíněný rentgen) a na dlouhodobé problémy.
„Zásadním řešením je zjištění, proč dochází k přetěžování paty nebo úponů, které do ní vedou,“ vysvětluje MUDr. Karel Mašek z Prahy. „A proč v nich logicky vznikne zánět, který bývá skutečnou příčinou bolesti. Dokáže ho vyvolat celá řada důvodů. Někdy je lékař diagnostikuje sám, jindy potřebuje pomoc kolegů z rehabilitace, ortopedie, podiatrie, neurologie nebo z dalších oborů.“
Pěkně dlouhý seznam možných důvodů
Častou příčinou, která dovede způsobit zánět, může být například:
- Běh nebo chůze po betonu, asfaltu a dalších tvrdých površích, ale také dlouhé namáhavé stání, stejně jako opakované a dlouhodobé přetěžování nohy.
- Nevhodná obuv, třeba s příliš úzkou špičkou utlačující prsty, nepružné podešve a stélky, které mohou mít i problematický tvar atd.
- Různé deformace nohy, podélně plochá noha, propad příčné klenby, deformity kostí aj.
- Úraz chodidla, paty nebo Achillovy šlachy.
- Špatné postavení nohou i nevhodný způsob chůze, tzv. stereotyp chůze.
- Potíže s klouby či s páteří, kvůli nim nesprávně zatěžujeme plosku nohy a chodíme jinak, než bychom měli.
- Revmatické onemocnění, dna a jiná celková choroba s přetěžováním paty sice většinou nesouvisí, ale mohou se do ní promítat a budit dojem, že se jedná o ostruhu.
Tak bychom mohli dlouze pokračovat ve výčtu různých důvodů. V každém případě by měl pacienta vidět specialista, který dokáže diagnostikovat skutečné příčiny bolestí a léčit je. Jenom tak dosáhne trvalých výsledků.
S jednoduchou příčinou to je často složité
Z uvedeného výčtu vyplývá, že to vůbec není snadné. A v běžném životě to bývá ještě zamotanější. Některým lidem zvápenatí výběžek na patě a objeví se u nich ostruha, ale nebolí je. Jiní ji nemají, jenže bolest cítí docela intenzívní, dokonce i v klidu. Jde už o zmíněný projev zánětu, který vzniká právě v oněch přepínaných oblastech. Dokonce i vápenatění se stává reakcí na tuto přílišnou a nepřirozenou zátěž.
„Bolest paty dokáže způsobit i zhmoždění nebo skřípnutí nervu v hlezenním kloubu, jehož jedna větev vybíhá až do paty,“ vysvětluje doktor Mašek. „V tomto případě ozařování nebo podobná léčba nejspíš nepomůže, je potřeba odstranit příčinu dráždění nervu.“
K častým důvodům patří rovněž zanícená achilovka. Ale chirurg může snadno zjistit, že problém vychází z lýtka. Pak je důležité léčit svaly na něm, stejně jako nemocnou šlachu.
U malých dětí se někdy objevuje takzvaná růstová bolest paty. Její příčinou však nebývá růst, ale špatné postavení nohy.
Když se lékaři podaří najít důvod bolavé paty, stojí před nelehkým úkolem. Jak léčit tkáně, které se změnily ze zdravých na zjizvené a zvápenatělé.
Vyžaduje to kombinaci několika léčebných postupů. Ale také trpělivost a spolupráci pacienta, jeho aktivní přístup ke cvičení a k dalším kompenzačním aktivitám, které vedou k zahojení postižených míst. Často pomáhá i snížení váhy.