Článek
„Kolektivní imunita, zjednodušeně řečeno, je stav společnosti, kdy je míra protilátkami chráněných jedinců proti konkrétnímu onemocnění natolik vysoká, že se nemoc v populaci jen velmi obtížně šíří. Účinnost kolektivní imunity tak logicky úměrně klesá se stoupajícím počtem nechráněných osob,“ vysvětluje prof. MUDr. Roman Chlíbek, PhD. z České vakcinologické společnosti.
„Principiálně funguje kolektivní imunita tak, že zdraví jedinci, jejichž imunitní systém je schopný zvládnout vakcinaci, chrání i ty jednotlivce, kteří očkování podstoupit nemohou - a to z nejrůznějších zdravotních důvodů. Platí to pro nemoci přenášené z člověka na člověka,“ dodává.
Podle dostupných dat WHO (Světové zdravotnické organizace) se díky očkování předejde dvou až třem miliónům úmrtí ročně. Zařazení vakcinace proti tetanu, záškrtu, spalničkám, zarděnkám či dětské obrně do plošného očkovacího programu se osvědčilo nejen v České republice. Příkladem je třeba dětská obrna, kterou se podařilo téměř vymýtit. I to je výsledkem systému kolektivní imunity.
Se systémem povinného očkování podle průzkumu platformy Ipsos Instant Research, kterého se zúčastnilo 525 respondentek, jednoznačně souhlasí necelá polovina (46 %) dotázaných žen, které také bez výhrad respektují doporučení dětského lékaře. Z doporučených vakcín by ženy nejčastěji volily očkování proti žloutence typu A a proti pneumokokovým infekcím (57 %). |
Očkování se netýká pouze dětí
Přestože většina lidí vnímá očkování jako záležitost dětského věku, k dispozici jsou i účinné a šetrné vakcíny pro dospělé a seniory.
„Zejména po překročení hranice padesáti let dochází k postupnému snižování schopnosti těla bojovat s infekcemi. Vakcinace proto představuje účinnou prevenci závažných onemocnění. Ani senioři by neměli zapomínat, že i oni mohou svou vakcinací přispět k celospolečenské imunitě,“ dodává profesor Chlíbek.
Pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) probíhá od 24. do 30. dubna Evropský imunizační týden, připomínající důležitost prevence proti infekčním onemocněním.