Proč je dobré se někdy rozčílit

Hněv podle odborníků řídí náš instinkt přežití. Ovšem nacházíme se v kultuře, která stále více podprahově vysílá signály, že hněv je špatný. Podle mnohých je právě on zdrojem mnohých světových problémů, nutí lidi dělat špatné věci. I proto je stále více „v oblibě“ ho všemi možnými způsoby potlačovat – bohužel řada lidí to nezvládá, případně to zvládá špatně.

Jak tvrdí kouč a psychoterapeut Moshe Ratson, právě špatné zvládání hněvu ale zesiluje negativní přesvědčení, které nám brání ve štěstí. A také k tomu dodává několik zásadních bodů, proč je pro nás vztek dobrý.

Jak tvrdí odborníci, výhody hněvu opravdu existují, i když si to mnohdy nemyslíme nebo je nevidíme. Jednou z nich je, že nám může dát „dobrou lekci“ v pohledu do vlastního já.

Vztek či hněv jsou něco jako systém GPS, který se „spustí“, když nedostaneme to, co chceme, nebo když se vzdalujeme od svých cílů. Pokud mu budeme věnovat pozornost, napoví, co jsou naše skutečné hluboké touhy, čeho chceme dosáhnout a také jak toho dosáhnout – pomocí smysluplných změn v životě.

Když si dovolíme prožít hněv, aniž bychom ho potlačovali, můžeme si následně položit otázky: „Kvůli čemu jsem naštvaný/naštvaná? Je mé chování přínosné do budoucna?“ Pokud si tyto otázky dokážeme v klidu zodpovědět, pomůže nám to hněv nejen překonat, ale i naučit se, co ho spouští a jak s ním v budoucnu zacházet, případně se mu více vyhýbat.

„Zkuste se stát na chvíli znovu dítětem – tedy tím, kdo vyjadřuje veškeré své emoce přirozeně, pravdivě a intuitivně. A proč? Protože jak rosteme, nasáváme různá pravidla a společenské normy, kvůli kterým se snažíme více či méně své emoce ovládat, mírnit, tajit.

Přijetí emocionálního důvodu hněvu v plném rozsahu je prvním krokem, jak se s ním vypořádat. Popírání nebo odmítání naopak nikdy nefunguje, následky toho se vždy projeví – po psychické stránce (naprostý odpor k něčemu či někomu), ale i fyzické (bolesti hlavy, nespavost atd.)," vysvětluje odborník.

Jakmile si přiznáme hněv a dovolíme si s ním pracovat, můžeme jít hlouběji a identifikovat spouštěče. Co v nás vyvolává největší vztek? Nějaká událost, osoba, situace nebo přesvědčení, o kterém nelze vyjednávat?

Všechny zjištěné spouštěče poskytují signály k odhalení nejistot, které za nimi stojí. Chceme-li je odstranit, je třeba je rozpoznat co nejlépe a co nejvíce „opravit“.