Proč často marodíme kolem Vánoc

Pro začátek jedno uklidnění pro ty, kteří v tomto období onemocní pravidelně, ale jinak jsou v podstatě zdraví: „Jestli tito lidé jednou dvakrát ročně prodělají nachlazení, tak je to vlastně v pořádku. I to přirozeným způsobem formuje naši imunitu,“ říká alergolog a imunolog Radek Klubal, vedoucí lékař Medicínského centra Praha.

Dodává ale, že když člověk onemocní pětkrát nebo šestkrát ročně, je potřeba naopak zbystřit, s fungováním jeho imunitního systému je něco v nepořádku a bude nutné to začít řešit.

Další otázkou pak je, proč se to děje právě kolem Vánoc. Prvním známým faktem je, že viry jsou v zimě aktivnější, kdežto náš organismus naopak bývá oslabený.

„Lidské tělo je v chladnějších obdobích roku náchylnější k prochladnutí. Chlad často snižuje i prokrvení sliznic dýchacích cest, což vede k lokálnímu oslabení imunity, a tyto sliznice, zejména v nose a nosohltanu, se potom stávají otevřenou branou vstupu virů a bakterií do lidského organismu,“ vysvětluje Kateřina Pinterová z laboratoře Synlab.

Šíření respiračních nemocí před koncem roku ale nahrává také náš způsob života. V dobách, kdy světlo bylo drahé a většina populace žila převážně na vesnici, se lidé po práci věnovali činnostem doma a v okolí, pospávali, odpočívali.

„Dnes v této části roku běžně cestujeme, potkáváme se, společně nakupujeme, a to včetně nastydlých, nebo dokonce nemocných lidí. Tím, že se propojujeme s dalšími nemocnými, vytváříme obrovské líhně pro varianty různých infekcí,“ varuje doktor Klubal.

Třetím důvodem je stres. Před koncem roku se mnoho z nás dostává do kolotoče uzávěrek, termínů a úkolů. Často si musíme pár dní volna o svátcích tzv. napracovat.

„Tlak na výkon přináší obrovský stres a disharmonii do celého organismu, včetně nervového systému, jako když nástroje v orchestru hrají každý jiný tón. Jsme z toho roztěkaní, protivní, špatně spíme, náš mozek je unavený a špatně komunikuje i s imunitním systémem. Ten se ocitá v takovém chaosu, že naše přirozená reakce na infekce okolo nás je zhoršená,“ vysvětluje imunolog.

Přímý vztah mezi psychikou a imunitním systémem je odborníkům dobře znám. Optimisté mají výhodu. Například člověk, který se na množství práce a shon dívá tak, že až všechno dokončí, užije si svátky a odpočine si, na tom bude lépe než ten, komu se chvěje žaludek „od nervů“ v práci a k tomu se bojí, aby něco nechytil.

Přesto nás ale stres negativně ovlivňuje všechny, i když jsou někteří jedinci odolnější. To má na svědomí propojení mezi mozkem a nadledvinkami, jež uvolňují hormon kortizol v okamžiku, kdy se má tělo připravit k útoku, reakci či fyzickému výkonu, zkrátka být v pohotovosti.

V mnoha případech nám dokáže kortizol, který je nazýván hormonem stresu, výrazně pomoci. Hraje roli i při hojivých a obranných reakcích imunitního systému. Při zdravotních komplikacích (těžká alergická reakce, otřes mozku apod.) ho lékaři dokonce dodávají tělu ve formě tzv. kortikoidů.

„Ovšem v okamžiku, kdy je stresu moc nebo je téměř nepřetržitý a náš organismus neustále stimuluje nadledvinky k produkci dalšího kortizolu, tak ho laicky řečeno vyždímáme. Imunitní systém ho nedostává ve správném množství a už to může vést k poruše jeho funkce. A my můžeme onemocnět,“ vysvětluje lékař.

Nejjednodušším lékem na posílení imunity je podle lékaře zkusit si vybavit, jak jsme žili přibližně ve věku 10 let. Kdy jsme chodili spát, co jsme jedli, jak často jsme se hýbali. A zkusit tak chvíli žít. Co to znamená v praxi?

Vynechte cigarety a alkohol. S každou cigaretou ohrožujete své dýchací cesty, hrozí jim častější infekce a záněty, které u kuřáků trvají déle. Opakovaně prokázána byla spojitost mezi kouřením a rakovinou plic. I alkohol tělo oslabuje, musí bojovat s více toxickými látkami.

Spěte, relaxujte. Potřebujete sedm osm hodin spánku denně. Neznamená to, že jste líní. Tělo se musí obnovovat a tyto životodárné procesy se často dějí ve spánku.

Hýbejte se a sportujte, alespoň trochu! Zatížení kostí a svalů nutí naše tělo regenerovat a posilovat. Budete se lépe cítit a hlava i imunita budou lépe pracovat.

Vraťte se k co nejpřirozenějšímu, pestrému způsobu stravování včetně mléčných výrobků, ovoce, zeleniny atd. Takovou stravou totiž kromě přísunu energie, vitaminů a minerálů také posílíte střevní mikrobiom, který je pro silnou imunitu klíčový. Zařaďte i zaručené vitaminové bomby – rakytník, šípky, citrusy, česnek.

Imunita se oslabuje s věkem. Zejména lidem v rizikových skupinách (65+ a chronicky nemocným) doporučují odborníci očkovat se proti chřipce, covidu-19 či pneumokokovým infekcím, jež často závažně zasahují dýchací cesty a plíce. Všechny tyto infekce mohou organismus vyčerpat a následně zásadně zhoršit např. nemoci srdce, cukrovku atd.

Podobně tělo vysílí také operační zákroky. Proto je vhodné v těchto případech doplnit vitaminy C a D nebo látku koenzym Q10. O případném dodání dalších vitaminů a stopových prvků se poraďte s lékařem.

Pokud už nás ale ve stresu před koncem roku začne škrábat v krku, rozbolí hlava nebo dostaneme rýmu, je podle odborníků na obvyklé metody posilování imunity pozdě. Ani studená voda kvůli otužování nebo bezhlavé nákupy podpůrných doplňků stravy nepomohou.

Odborníci radí zpomalit, postaru si lehnout do postele s čajem se zázvorem či medem, zvýšit přísun vitaminu C a vypotit se. Není rozumné chodit s příznaky nemoci do práce nebo do školy, obzvlášť v letošní sezoně, kdy se očekává obávaný souběh chřipky s covidem-19.

Obranných linií má náš imunitní systém hned několik. V posledních letech se ale lékaři soustředí i na střeva, konkrétně na střevní mikrobiom. Zjistili totiž, že je pro správné fungování imunity klíčový.