Článek
Na začátku studie museli lidé zveřejnit svůj příjem a pak stejně následující 4 stanovené časy. Vědci následně analyzovali i jejich lékařské záznamy.
Již v průběhu studie vědci zjistili, že čím měli lidé větší volatilitu příjmů (míru kolísání hodnoty aktiva), kdy docházelo k poklesu příjmů, tím měli větší riziko srdečních problémů. Vědci dokonce zaznamenali i téměř dvojnásobné riziko úmrtí ve srovnání s lidmi, kteří měli stabilnější příjmy.
Velká část nestability příjmů přitom pocházela z období, kdy dotyční byli nezaměstnaní či u nich došlo po změně pracovní pozice ke snížení platů.
Vědci se pak zaměřili na lidi, jejichž příjmy při posledním hodnocení klesly o 25 a více procent. Z jejich výsledků přitom jednoznačně vyplynulo, že nestálost finančních příjmů a velké poklesy příjmů bezprostředně souvisí s vyšším rizikem srdečních příhod a tedy infarktů, mozkových mrtvic či srdečních selhání.
„Přestože jsme předpokládali, že klesající či nestabilní příjmy vzhledem k souvisejícím stresům nejsou dobré pro zdraví, výsledky výzkumu nás opravdu překvapily. A to zejména z důvodu, jak moc vysokou měrou mohou tyto faktory ohrozit zdraví i velmi mladých lidí,“ vysvětluje pro Time jedna z autorek studie Tali Elfassyová z univerzity v americkém Miami.