Článek
Američtí experti soudí, že jejich zjištění může mít velký význam zejména pro starší lidi a osoby s narušenou imunitou, například oběti rakoviny. Své závěry opírají o výsledky výzkumů, při nichž zkoumali účinky dvou- až čtyřdenního půstu na myši i lidi.
V obou případech hladovění vedlo k poklesu množství bílých krvinek, což po ukončení půstu nastartovalo tvorbu nových, a tím i regeneraci celého imunitního systému.
„Kmenovým buňkám to dává zelenou, aby přikročily k činu a začaly s přestavbou celého systému. Dobrou zprávou je, že tělo se při půstu zbavuje těch částí systému, jež mohou být poškozené nebo staré, tedy nevýkonných struktur,“ shrnul zjištění Valter Longo, profesor gerontologie a biologických věd na University of Southern California.
Půst také snižuje hladinu enzymu PKA a hormonu IGF-1. Snížení hladiny PKA vede u jednoduchých organismů k prodloužení jejich života.
Hormon IGF-1 bývá spojován se stárnutím a růstem rizika vzniku rakoviny.
Pilotní průzkum provedený na myších navíc naznačil, že třídenní půst před chemoterapií chrání před dopady podávaných chemikálií na imunitní systém.