Probiotika pomáhají nejen při problémech se zažíváním

V praxi to znamená, že řadu potíží například s nadýmáním, bolestmi břicha, zácpou nebo průjmem, které trápí spoustu žen, mohou vyvolávat jejich neustálé pokusy zhubnout pomocí nejrůznějších, často bizarních diet.

Ostatně i gastroenterologové upozorňují, že nevyvážená strava a nedostatek pohybu bývají nejčastější příčinou těchto problémů.

Proto by se ženy, které chtějí shodit, neměly soustřeďovat jen na redukci kalorií, ale také na dostatek pohybu. S odborníkem na výživu nebo s nutriční terapeutkou se pak mohou poradit, jak dosáhnout vyvážené stravy, případně jestli by jim nepomohla probiotika.

S nejrůznějšími výzkumy kolem nich se v posledních letech roztrhl pytel. Zatímco v letech 1980 až 2000 vyšlo 483 odborných článků, za posledních 7 let se jich objevilo 2200. Probiotika lákají pozoruhodným spektrem pozitivních účinků na lidský organismus. Ale také tím, že na něj působí šetrně.

Řadě nevhodných bakterií, které sídlí v zažívacím systému, ujídají totiž potravu a spotřebovávají jim kyslík. Zároveň mírně okyselují střevní prostředí. Díky těmto jemným a přirozeným mechanismům vytěsňují řadu těchto bakterií z trávicího traktu.

Prostřednictvím střevní sliznice ovlivňují také imunitní systém a podporují tvorbu protilátek, které jsou důležitou součástí našich imunitních reakcí.

Když Barcelonu trápila v roce 1919 epidemie střevních chorob dětí, chodili si rodiče do lékárny pro jogurty. Lékárny jimi zásoboval Isaac Carasso, který si všiml, že jogurty pomáhají proti průjmům a jsou hlavně dobrou prevencí proti nim.

Ve Španělsku byly při tehdejší úrovni hygieny a způsobu skladování potravin poměrně častým problémem.

Carasso vycházel z výzkumů a objevů Ilji Mečnikova, nositele Nobelovy ceny a ředitele Pasteurova ústavu v Paříži. Mečnikov se proslavil výzkumem imunity. Ke konci života ho zajímaly otázky dlouhověkosti. Všiml si, že bulharští venkované, kteří jedli hodně jogurtu, se dožívali vysokého věku a těšili se dobrému zdraví. Dospěl k přesvědčení, že dobrý stav střevní flóry a správná kombinace bakterií žijících v trávicím traktu mohou být klíčem k tělesné pohodě a dlouhověkosti.

„Devadesát let po té, co jogurty vkročily do lékáren, zažíváme velký boom výzkumu probiotik a vidíme, do jaké míry předběhly myšlenky Ilji Mečnikova a Isaaka Carassa svou dobu,“ řekl v Paříži Sven Thormalen, viceprezident Mezinárodního výzkumného centra Daniela Carassa v Paříži.

Stále více lidi bude navíc zajímat příznivý vliv určitého typu potravin na zdraví. Zvlášť při našem nezdravém způsobu života. Jogurty a zakysané mléčné výrobky jsou jedny z nich. Výzkumy vědců a nejnovější vědecké poznatky začnou hrát při jejich výrobě stále větší roli.

Kam se ubírá vývoj, to lze pochopit třeba při návštěvě Výzkumného ústavu centra společnosti Danone nedaleko Paříže. Ve zdejší bance mají více než 3500 probiotických bakterií. Najít ty správné pro určitý výrobek jim pomáhá například zařízení na čtení genomu těchto mikroorganismů.

Pro vědce je to vzrušující četba. Navíc šetří čas i peníze a pomáhá najít ty správné probiotické šampióny, kteří budou například lépe zvládat průchod agresívními žaludečními šťávami a mít co nejlepší efekty v zažívacím traktu.

Kvůli hektickému způsobu života stále přibývá lidí s dráždivým tračníkem. Pacienty při něm trápí bolesti břicha až křeče, nadýmání, nepravidelná stolice, náhlé průjmy nebo naopak úporné projevy zácpy. Hlavní příčinou bývá neschopnost efektivně čelit stresům.

Proto řadu pacientů zaujal výsledek klinického testu, při kterém téměř tři stovky nemocných jedly měsíc a půl jogurty s probiotickou bakterií Bifidus actiregularis. Jejich potíže to sice neodstranilo, ale v různé míře zmírnilo. Zlepšilo se i jejich zažívání.

Zdravotníci doporučují seniorům, aby se nechali očkovat proti chřipce. Pro některé z nich se tato zdánlivě banální choroba může stát nemocí smrtelnou. Starší lidé však očkování snášejí hůř než ti mladší a horší bývá také odezva jejich imunity.

Vědci z pařížského Pasteurova ústavu proto zkusili podávat víc než 300 naočkovaným seniorům zakysaný mléčný nápoj s probiotickou bakterií L. Casei imunitass. Ukázalo se, že zlepšuje jejich reakci na očkování.

Hodně dětí, které trápí alergická rýma, má sklon k zánětu nosních sliznic, a z toho plynoucím dalším komplikacím. Ukázalo se, že jejich stav se zlepší, pokud jedí pravidelně zakysané mléčné výrobky s Lactobacillus Caseiimunitass. A tak bychom mohli dlouze pokračovat ve výčtu výzkumů z poslední doby.

Obecně se dá říct, že probiotické bakterie příznivě ovlivňují především zažívací trakt, imunitu a schopnost močových nebo pohlavních cest čelit infekcím. Důležité ovšem je, aby účinky probiotik a vůbec potravin na zdraví, dokládaly seriózní výzkumy, případně klinické studie. Ty bývají objektivní, tedy prokazatelné. Na rozdíl od reklamních kampaní, o kterých se to dá říct jen vzácně.