Příznaky, které pomohou odhalit nemoc srdce

Podle profesora Richarda Češky ze 3. interny pražské Všeobecné fakultní nemocnice a předsedy České internistické společnosti srdečním selháním trpí v Česku přibližně 200 tisíc lidí, což není málo.

„Srdeční selhání přitom není infarkt. Při infarktu se ucpe některá ze srdečních tepen. Naopak srdeční selhání může vzniknout třeba po vadách srdečních chlopní, při zánětu srdce nebo i u pijáků velkého množství piva,“ upozorňuje odborník.

Pokud onemocníme chronickým srdečním selháním, srdce nezvládá udržovat krevní oběh a zásobovat tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Orgány tak nejsou dostatečně prokrvené, což se může projevovat celou řadou příznaků.

Mezi hlavní příznaky se řadí:

„Vlivem pozvolného nástupu jsou právě takovéto signály srdce pro laika velmi těžko zaznamenatelné. Navíc si je často se srdcem vůbec nespojíme a řada z nás si je odůvodňuje jinak. Věk, kila navíc ani malá kondice za nimi ale rozhodně stát nemusí,“ varuje profesor Češka.

Internistická společnost sestavila osm otázek. Odpovědi na ně mohou pomoci odhalit změny, které nenápadně vstupují do života a mohou souviset s chronickým srdečním selháním.

1. Nejsou vám kalhoty?

2. Nemáte chuť k jídlu, ale přitom jste během měsíce přibrali několik kil?

Při rozvíjejícím se srdečním selhání není krevní oběh rovnoměrně udržován a krev se hromadí na nežádoucích místech, jako např. v dutině břišní. Narůstá tak objem břicha, dojde k náhlému přibírání na váze a k nepříjemnému tlaku, zhoršenému trávení a plynatosti.

3. Máte zaříznuté lemy od ponožek, které přitom byly akorát, do kůže?

4. Tlačí vás boty, když velikost nohy zůstala stejná?

Srdcem nepřepumpovaná krev se hromadí především v dolních částech těla, což má za následek otoky nohou a kotníků. Proto vám mohou být těsnější ponožky, ale dokonce i boty.

5. Kolikrát v noci chodíte na toaletu?

Srdce při chronickém srdečním selhání nezvládá rovnoměrně udržovat krevní oběh. Primárně zásobuje životně důležité orgány, proto mohou ostatní orgány v určitých momentech trpět nedostatkem.

Snížené prokrvení ledvin může způsobit, že během dne nemáme potřebu močit tak často jako obvykle. Naopak v noci, když je organismus v klidu, se do ledvin dostane dostatek krve a ledviny začnou nadměrně pracovat. Nutkání k močení je tedy v noci větší.

6. Dýchá se vám špatně při klasické procházce, která běžně jindy nedělá problémy?

7. Nemáte pod hlavou moc polštářů, což jste nikdy nemívali?

Srdeční selhání může způsobit, že se tekutiny hromadí i v plicích. Vázne tak výměna dýchacích plynů, protože je kapacita plicních sklípků snížena přítomnou tekutinou. To vede k pocitu dušnosti neboli dechové nedostatečnosti při každodenních aktivitách, jako je běžná chůze nebo chůze do schodů.

Poloha vleže může vyvolat větší dušnost, jelikož se tekutina rozlije do celých plic. Naopak když se člověk trpící srdečním selháním posadí či si hlavu a záda vypodloží polštáři, pocítí úlevu.

8. Nejste poslední dobou nějak více unaveni?

Při srdečním selhání srdce dodává krev životně důležitým orgánům na úkor svalů, takže se cítíme již po malé zátěži vyčerpaní a malátní.

„Ačkoliv je srdeční selhání chronický stav, lze ho účinně zvládat. Je pro to ale mimořádně důležité, aby byl člověk schopen rozpoznat jeho příznaky a včas navštívil lékaře,“ nabádá profesor Češka. Lékař následně zajistí, aby byla nemoc vhodně léčena a pečlivě kontrolována.

„Nečekejte, až se objeví osm důvodů, proč jít k lékaři, někdy stačí jen jeden. Protože pokud vaše srdce nebude dostatečně silné, nebudete mít dostatek síly ani vy,“ upozorňuje profesor Češka.

Srdce je velké pouze jako pěst, ale pohání krev do celého těla skrze cévy o celkové délce 100 000 km, což představuje dvě a půl délky obvodu zeměkoule. Zdravé lidské srdce bez přestání pracuje, i když my odpočíváme. I neúnavné pumpě života však mohou dojít síly.