Příčina cévní mozkové příhody může být i v srdci

Mezi nejčastější příznaky náhlé mozkové příhody patří zejména neschopnost mluvit či artikulovat, ochrnutí poloviny těla, povislý koutek nebo dezorientace.

Cévní mozkovou příhodu (CMP) může vyvolat buď uzavření mozkové tepny způsobené nejčastěji krevní sraženinou, nebo krvácení do mozku. První příčina se vyskytuje přibližně v 80 % případů.

„Při nepravidelném srdečním rytmu se může v srdeční předsíni vytvořit krevní sraženina, která se často uvolní a putuje cévami po celém těle. Nejčastěji však směřuje krkavicemi přímo do mozku. Zde může ucpat některou tepnu a zapříčinit nedostatečné zásobování mozku kyslíkem a živinami. Následkem toho začnou odumírat mozkové buňky,“ vysvětluje MUDr. Petr Janský z Kardiocentra pro dospělé Fakultní nemocnice Motol v Praze.

Ucpaná céva však může také prasknout a při následném krvácení se nevratně zničí mozková tkáň. V obou případech mohou být důsledky velmi závažné až fatální.

Příčin může být několik. Mezi rizikové faktory patří například pokročilý věk, diabetes (cukrovka), kouření cigaret, ateroskleróza, migrény, pravidelná vysoká konzumace alkoholu, vysoká hladina cholesterolu, užívání drog, dědičné faktory, nadváha, poruchy spánku, špatný životní styl, hormony, rodinná dispozice, sedavé zaměstnání, úrazy krku, stres a deprese. Ohroženi bývají i ti, kteří trpí srdeční arytmií, například fibrilací síní.

„Pokud se u člověka projeví fibrilace síní, pětinásobně se zvyšuje riziko vzniku CMP ve srovnání s lidmi s normálním srdečním rytmem. Proto je velmi důležité, aby pacienti tuto arytmii nepodceňovali a dbali na doporučení svého lékaře, případně pravidelně užívali předepsané léky na ředění krve,“ dodává MUDr. Petr Janský.

Fibrilace síní, nejčastější porucha srdečního rytmu, nejvíce postihuje osoby ve vyšším věku. První projevy se však mohou objevit i u relativně mladých lidí.

„Fibrilace síní může mít celou řadu příznaků. U některých pacientů se přihlásí jako zrychlený a nepravidelný srdeční tep, pocit bušení srdce. Jiní se mohou cítit nevýkonní, nepřiměřeně se zadýchávají při námaze,“ objasňuje MUDr. Petr Janský. Malá část pacientů na sobě nemusí zpozorovat žádné projevy a fibrilaci síní se podaří odhalit zcela náhodou, například při vyšetření EKG.

„Při podezření na poruchu srdečního rytmu by se měl člověk vždy neprodleně obrátit na svého lékaře,“ říká Mgr. Pavla Krištofová z občanského sdružení Rytmus srdce. Lékař zašle pacienta ke specialistovi, který na základě výsledků všech potřebných vyšetření stanoví opatření ke snížení rizika vzniku závažných zdravotních komplikací.

Každý pacient s diagnostikovanou cévní mozkovou příhodou je hospitalizován. Ve většině případů je rovnou umístěn na jednotce intenzivní péče, kde jsou kontrolovány základní životní funkce a podávány léky na podporu krevního oběhu mozkovou tkání a snížení otoku mozku. Pokud se jedná o masivní krvácení, které je chirurgicky přístupné, je nutno operovat a krvácení zastavit.

Světovou novinkou se v roce 2004 stala tzv. trombolýza. Ta funguje tak, že se do periferní žíly aplikuje lék, který má za úkol potlačit srážení krve, rozpustit cévní zátku a tím obnovit průtok krve cévou. Podstatou je, aby se zmíněný léčebný zásah provedl nejpozději do tří hodin od prvních příznaků příhody. Jinak mozková tkáň velice rychle odumírá.

Druhou možností léčby akutní mozkové příhody je chirurgická léčba tzv. stenty. Ta se provádí do uzavřené tepny, zvané bazální, která je u mozkového kmene, kde jsou všechna životně důležitá centra. Opět je podstatné, aby se zákrok provedl včas. V tomto případě do osmi hodin po prvních příznacích, kdy se zavede spirálka a s její pomocí se sraženiny vytahují mimo tělo.

Klíčovou roli při rekonvalescenci pacienta po mozkové příhodě hraje rehabilitace. Uskutečňuje se na základě plánu, který sestavuje rehabilitační lékař. Podstatnou úlohu při rehabilitaci mají především fyzioterapeut a ergoterapeut. Součástí bývají i sezení u logopeda a neuropsychologa. Důležitá je i spolupráce se sociální pracovnicí.