Článek
Vyšší výskyt streptokokových onemocnění ale nemá jen jedinou příčinu. „Jedním z důvodů může být snížení imunity v populaci vlivem pandemie covidu-19. Pak je nutné zohlednit odolnost bakterií proti antibiotické léčbě. A v neposlední řadě to může mít na svědomí i vyšší virulence samotných streptokoků, tedy jejich schopnost nakazit člověka a vyvolat infekci,“ vysvětluje mikrobiolog, profesor Milan Kolář.
Angína
Angína je zánět krčních mandlí, který může být vyvolán bakteriemi i viry. Přenáší se buď kapénkovou infekcí, přímým kontaktem s nemocným, či kontaminovanými předměty. Streptokok, který je běžným původcem angíny, bývá mnohdy součástí běžné slizniční mikrobioty a k rozvoji onemocnění tak může dojít např. při poklesu imunity nebo v důsledku významného stresu. Inkubační doba angíny je obvykle dva až čtyři dny.
Bolest v krku přichází náhle, je velmi silná, krk je zduřelý a nemocný obtížně mluví i polyká. Silná bolest může vystřelovat i do ucha. Patrové mandle jsou výrazně zvětšené, zarudlé, často se žlutobílými povlaky, někdy i s hnisavými čepy (hnisavá angína). Na krku bývají zvětšené uzliny. Při bakteriální angíně jsou příznaky lokalizovány pouze na mandle, při virové angíně bývá postižená oblast v krku rozsáhlejší. K bolesti v krku se přidávají celkové příznaky, jako je horečka, zimnice, únava a slabost.
Nedostatek penicilinu může léčbu zkomplikovat. „Obecně máme antibiotik dostatek, ale ne odpovídajících druhů. Náhrady penicilinu mají mnohdy širší spektrum účinku a kromě streptokoka odstraní i další bakterie, které jsou naopak prospěšné a tvoří naši přirozenou mikrobiotu. A to pak může negativně ovlivnit naši imunitu a odolnost vůči budoucím infekcím,“ vysvětluje profesor Kolář.
Pravda versus nejčastější mýty o angíně
V případě streptokokových infekcí je použití antibiotik často nezbytné. Nicméně vždy by po nich lékaři měli sáhnout až v okamžiku potvrzené diagnózy, že se jedná skutečně o bakteriální nákazu. Podle primářky mikrobiologie a antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Václavy Adámkové se totiž stále stává, že lékaři předepisují antibiotika i na virové infekce.
„Po potvrzení streptokokové infekce by měla být léčba co nejkratší a s maximální možnou dávkou,“ upozorňuje primářka Adámková.
Jaký je rozdíl mezi spálou a spálovou angínou
Souhrnný název onemocnění je spála. Rozlišujeme dva typy spály - spálovou angínu a rannou spálu. Obě onemocnění vyvolává Streptococcus pyogenes a obě se projevují výsevem spálové vyrážky. Ostatní projevy mohou být rozdílné.
Spálová angína
Šíří se vzduchem – kapénkovou infekcí – nebo přes trávicí trakt, kontaktem s předměty, hračkami či nádobím, které používal nakažený. Postihuje především děti ve věku 3 až 10 let. U starších dětí a dospělých je spíše ojedinělá. U dětí do věku 3 měsíců se nevyskytuje vůbec.
Začíná obvykle horečkou, zimnicí, nevolností, rozvojem angíny. Časté jsou i bolesti hlavy, břicha, zvracení, zduření uzlin na krku. Jazyk bývá bílý, povleklý a postupně přechází do sytě červeného tečkovaného – tzv. malinového jazyka.
Během dvou dnů dojde k postupnému výsevu vyrážky (krupička – drobounké pupínky zbarvené dočervena, na pohmat hrubé), která se šíří na břiše, hrudi, vnitřní straně stehen, na tříslech, v podpaží, loketních jamkách a postupně i na dlaních a chodidlech. Dále se objevuje i zarudnutí tváří s vyblednutím kolem úst. Vyrážka se po několika dnech začíná odlupovat a celé onemocnění je v této fázi už stabilnější. Tělo se zbavuje zrohovatělé kůže, která je pak zase v pořádku.
Ranná spála
Oproti spálové angíně se rozvíjí po proniknutí bakterie do těla prostřednictvím poranění. Proto průběh onemocnění nemusí být stejný jako u angíny nebo se příznaky objeví až po výsevu vyrážky. U spálové angíny je to opačně.
Proč je nedostatek penicilinu problémový?
Nedostatek penicilinu zvyšuje riziko rozvoje rezistentních bakterií. „Nasazení alternativ, a tedy antibiotik se širším spektrem účinku, nahrává vzniku odolných druhů, které se následně mohou šířit. V tomto je penicilin opravdu nenahraditelný, jelikož má minimum nežádoucích účinků jak pro pacienta, tak pro samotné prostředí a neselektuje tolik odolné bakterie,“ uzavírá Adámková.
Zvýšená hodnota CRP nemusí znamenat, že potřebujete antibiotika
Střevní mikrobiom ovlivňuje mozek i vznik rakoviny
