Při dobré léčbě astmatika nic neomezuje

Kromě toho se musí brát také úlevové léky působící na rozšíření průdušek. Používat se však mají jen občas. Jestliže jsou dechové obtíže časté, je třeba zvýšit preventivní, protizánětlivou léčbu.

Dnešní terapie je ale schopna ztlumit projevy natolik, že většinu nemocných nijak neomezují v normálním životě a klidně mohou i sportovat.

"Astmatik trpí přechodnými stavy ztíženého dýchání, dušnosti, sípavého dýchání a suchého kašle. Při vzplanutí reakce může dojít ke stažení, zúžení průdušek, nemocný se proto cítí jako ve svěráku a nemůže popadnout dech. Dýchání mu ztěžuje oteklá sliznice dýchacích cest a pocit, jako by dýchal tenkým brčkem. Tyto potíže se často stupňují v noci a brzy ráno. Zhoršují se také vleže. Kašel či dechové problémy se často objevují i po relativně malé námaze nebo při psychickém stresu," uvádí MUDr. Viktor Kašák ze zdravotnického zařízení Lerymed v Praze.

Současná léčba umožňuje pacientům, aby měli astma zcela pod kontrolou. Údaje o tom, jak dobře se s ním vypořádali, ukáže ošetřujícímu lékaři i písemný test. Umožní také rychle zhodnotit, jak vypadá momentální situace. Odborník pomocí testu odhalí také chyby, které pacient může v léčbě dělat. I když astmatem trpí každý dvanáctý Čech, ne všichni ho dostanou pod kontrolu.

Důležité je i pochopení rodiny a dostatek informací o alergii i astmatu.

"Když má pacient astma pod úplnou kontrolou, znamená to, že nemá žádné denní ani noční obtíže, neobjeví se nové vzplanutí choroby, nemusí užívat záchrannou léčbu a není nijak omezen ve svých aktivitách. Velké části nemocných se to ale nepovede. Příliš mnoho z nich se proto uchyluje k úlevovým, záchranným lékům. Vysazení preventivních protizánětlivých léků a užívání pouze úlevových mimo jiné znamená i vyšší riziko úmrtí na astma," vysvětluje doktor Kašák.

Prvním signálem toho, že se u dítěte může objevit alergie, je, když se u batolete objeví ekzém. Pokud má alergické rodiče nebo sourozence, pak se u něj do pěti let s největší pravděpodobností astma vyvine.

Riziko jeho vzniku je vyšší u ekzematiků z alergických rodin, u kterých se prokáže přecitlivělost na pyly trav, na domácí bytové roztoče nebo na alergeny kočky. Každé takové dítě by mělo podstoupit alergologické vyšetření.

Alergický ekzém se vyskytuje asi u 5 % dětí. Je častější v kojeneckém věku, později může zcela vymizet. Dvě třetiny dětí s touto diagnózou jsou ohroženy vznikem astmatu. Astma se vyskytuje asi u 6 - 12 % dětí.

Alergie je přecitlivělá reakce na běžné látky z prostředí. Nejznámějším projevem je alergická pylová sezónní rýma. Postihuje u nás 1,5 miliónu lidí.

Nevyplatí se rýmu podceňovat a je třeba ji léčit. Dráždivý kašel, který ji někdy provází, může ukazovat, že se dráždí i průdušky a postupně vzniká astma. Postihne více než třetinu lidí s alergickou rýmou.

V České republice se průduškové astma vyskytuje asi u 800 000 lidí. Přibližně 250 000-300 000 lidí s astmatem nemá ale dosud stanovenou diagnózu, a tedy se ani neléčí. 60-78 % astmatiků trpí zároveň i alergickou rýmou. 20-38 % pacientů s alergickou rýmou má současně i astma.

Podle nejnovějších údajů trpí celosvětově astmatem 300 miliónů lidí. Podle světové zdravotnické organizace se v roce 2001 celosvětově objevilo 17,5 miliónu nových případů astmatu, z toho 1,76 miliónu v Evropě. Na následky onemocnění astmatem zemřelo v roce 2001 celkem 225 723 pacientů na světě, z toho 39 507 v Evropě.

Asi 20 % případů astmatu začíná v kojeneckém a batolecím věku, 10 % ve věku předškolním, 70 % ve věku školním a adolescentním. Puberta nechrání před vznikem ani alergie, ani astmatu a není rovněž pravda, že dítě ze svého astmatu "vyroste".

Astma je chronický zánět, který postihuje zejména sliznice dýchacích cest - průdušek. Jeho průběh obvykle zhorší reakce organismu na různé podněty z okolí. Často totiž bývá alergického původu.