Článek
Většina českých dívek začíná se sexuálním životem kolem 16. roku věku. Strach některých rodičů, aby dívka neotěhotněla v tak nízkém věku, vede k tomu, že některé dívky začínají s užíváním hormonální antikoncepce už velmi krátce po začátku menstruace, kdy se stále ještě nestihl stabilizovat jejich hormonální systém.
„Antikoncepce má svoje benefity i rizika, o kterých by měla být každá dívka poučena. U mladých děvčat je velmi důležité, aby před jejím užíváním měla již dostatečně vyvinutý a stabilizovaný hormonální systém. V případě brzkého nasazení, záhy po nástupu puberty, jsou v dospělosti častější poruchy cyklu,“ vysvětluje Hana Višňová, vedoucí lékařka pražské kliniky asistované reprodukce IVF Cube.
Další riziko, které přináší velmi brzké a následně dlouhodobé užívání antikoncepce, je falešný pocit pravidelnosti „menstruace“, která ale při hormonální regulaci cyklu není skutečná.
„Studie neprokázaly negativní vliv absence menstruace z důvodu užívání antikoncepce a v některých případech např. při endometrióze je tento jev dokonce žádoucí. Faktem ale je, že ženy užívající antikoncepci často už od 15 let nemají možnost zjistit, jestli je jejich cyklus pravidelný a zda jim nehrozí problémy s neplodností,“ upozorňuje Hana Višňová.
Příznaky, které vás mohou včas upozornit na poruchy plodnosti
Před začátkem užívání antikoncepce by mělo proběhnout důkladné vyšetření
Pokud začne dívka uvažovat o užívání hormonální antikoncepce, měla by se nechat důkladně vyšetřit u svého gynekologa. Ten by měl v první řadě zjistit rodinnou anamnézu dívky a případně ji nechat vyšetřit na trombofilní mutaci (mutace FV Leiden, mutace FII protrombin), jež způsobuje dědičnou zvýšenou srážlivost krve, v jejímž důsledku může dojít k velmi nebezpečné trombóze a embolii.
| Co všechno by měl vědět gynekolog před předepsáním antikoncepce |
|---|
| Všechny choroby pacientky i jejích nejbližších příbuzných. |
| Kolik denně vykouří cigaret. |
| Jakou má váhu a výšku. |
| Jaký má životní styl. |
| Co od antikoncepce očekává. |
| Jaké má koncepční plány a jak dlouho chce vybranou metodu užívat. |
Před samotným užíváním hormonální antikoncepce může lékař udělat i další krevní testy. Samozřejmostí by pak mělo být gynekologické vyšetření a změření krevního tlaku.
Nicméně před samotným užíváním hormonální antikoncepce by dívky měly vědět, že alfou a omegou sexuálního styku s novým partnerem by mělo být vždy používání kondomu. Jedná se o jedinou skutečnou ochranu před pohlavně přenosnými chorobami a ani na to se nesmí zapomínat.
Co negativně ovlivňuje plodnost žen
Proč se často zodpovědný přístup proměňuje v boj o mateřství?
Úskalí dlouhodobého užívání antikoncepce spočívá v tom, že může maskovat problémy s menstruačním cyklem, které se projeví až po jejím vysazení. Často pak vzniká mylný dojem, že následná menstruace je nepravidelná kvůli antikoncepci, a stejně tak, že se nedostavuje ovulace kvůli antikoncepci.
„Menstruační krvácení se totiž může objevovat i bez ovulace. Často se ve své praxi setkávám s tím, že se ženy mylně domnívají, že pokud menstruují, mají i ovulaci. To ale nemusí být pravda. Pokud si ženy nehlídají přítomnost ovulace měřením bazálních teplot, ovulačními testy nebo vyšetřením u gynekologa, nemají šanci rozlišit, zda jim vajíčka skutečně dozrávají či ne. Nepoznají tedy ani to, jestli mohou v danou dobu otěhotnět,“ vysvětluje renomovaný sexuolog a gynekolog Pavel Turčan.
Jak změny v našich životech ovlivňují menstruační cyklus
Zodpovědný přístup k plánování rodičovství si dnes navíc mnozí pletou s jeho oddalováním, a tak užívání hormonální antikoncepce často překryje i tikot „biologických hodin“. Se stoupajícím věkem potom úměrně klesají nejen šance na fyziologické těhotenství, ale i samotná schopnost počít dítě přirozenou cestou.
Podle statistik už průměrný věk českých prvorodiček překročil hranici 30 let. „Stejně tak roste i průměrný věk našich pacientek podstupujících léčbu s vlastními vajíčky. Ten byl vloni 41,5 roku, což naznačuje, že situaci páry začínají řešit pozdě,“ konstatuje Višňová.
„Antikoncepce může být komfortním a spolehlivým nástrojem plánování rodičovství, ale v žádném případě není prostředkem k zachování plodnosti, která po 35. roce života prudce klesá. A tak i navzdory tomu, že během užívání antikoncepce nedochází k dozrávání ani k uvolňování vajíček, ta každým rokem stárnou a jejich kvalita klesá, čímž klesá i šance na přirozené otěhotnění,“ dodává.
Ideální věk ženy pro početí se podle odborníků pohybuje okolo 20. až 25. roku života. Přeceňovat nelze ani mužskou plodnost. „Obecně se říká, že problém bývá ve 40 procentech případů na straně ženy, ve stejném počtu na straně muže a ve 20 procentech případů je problém u obou partnerů,“ uzavírá lékařka.
