Článek
Profesorka Elisabeth Kleppová z Univerzity v Bergenu srovnala dotazníky zjišťující míru úzkostí a deprese u 1 350 lidí pracujících 41 až 100 hodin týdně a 9 000 osob pracujících 40 či méně hodin týdně.
Profesorka Elisabeth Kleppová z Univerzity v Bergenu srovnala dotazníky zjišťující míru úzkostí a deprese u 1 350 lidí pracujících 41 až 100 hodin týdně a 9 000 osob pracujících 40 či méně hodin týdně.
Profesorka Elisabeth Kleppová z Univerzity v Bergenu srovnala dotazníky zjišťující míru úzkostí a deprese u 1 350 lidí pracujících 41 až 100 hodin týdně a 9 000 osob pracujících 40 či méně hodin týdně.Její tým pak prokázal, že přesčasy souvisely se zvýšenou mírou úzkostí a depresí jak u mužů, tak u žen. U mužů pracujících běžnou dobu se deprese vyskytovaly v devíti procentech případů, zatímco u přesčasů vzrostly na 12,5 procenta. U žen pak zaznamenali vědci nárůst ze sedmi na jedenáct procent.
Profesorka Elisabeth Kleppová z Univerzity v Bergenu srovnala dotazníky zjišťující míru úzkostí a deprese u 1 350 lidí pracujících 41 až 100 hodin týdně a 9 000 osob pracujících 40 či méně hodin týdně.Její tým pak prokázal, že přesčasy souvisely se zvýšenou mírou úzkostí a depresí jak u mužů, tak u žen. U mužů pracujících běžnou dobu se deprese vyskytovaly v devíti procentech případů, zatímco u přesčasů vzrostly na 12,5 procenta. U žen pak zaznamenali vědci nárůst ze sedmi na jedenáct procent.
Profesorka Elisabeth Kleppová z Univerzity v Bergenu srovnala dotazníky zjišťující míru úzkostí a deprese u 1 350 lidí pracujících 41 až 100 hodin týdně a 9 000 osob pracujících 40 či méně hodin týdně.Její tým pak prokázal, že přesčasy souvisely se zvýšenou mírou úzkostí a depresí jak u mužů, tak u žen. U mužů pracujících běžnou dobu se deprese vyskytovaly v devíti procentech případů, zatímco u přesčasů vzrostly na 12,5 procenta. U žen pak zaznamenali vědci nárůst ze sedmi na jedenáct procent.Prudší nárůst úzkostí a depresí zaznamenali odborníci u těch „přesčasových“ zaměstnanců, kteří měli nižší vzdělání, byli méně kvalifikovaní a měli nižší příjmy.
Profesorka Elisabeth Kleppová z Univerzity v Bergenu srovnala dotazníky zjišťující míru úzkostí a deprese u 1 350 lidí pracujících 41 až 100 hodin týdně a 9 000 osob pracujících 40 či méně hodin týdně.Její tým pak prokázal, že přesčasy souvisely se zvýšenou mírou úzkostí a depresí jak u mužů, tak u žen. U mužů pracujících běžnou dobu se deprese vyskytovaly v devíti procentech případů, zatímco u přesčasů vzrostly na 12,5 procenta. U žen pak zaznamenali vědci nárůst ze sedmi na jedenáct procent.Prudší nárůst úzkostí a depresí zaznamenali odborníci u těch „přesčasových“ zaměstnanců, kteří měli nižší vzdělání, byli méně kvalifikovaní a měli nižší příjmy.
Nejhorší duševní zdraví pak měli muži pracující týdně 48 a více hodin.