Překonali strach z pavouků nebo výšek. Díky virtuální realitě

Brýle pro virtuální realitu si dnes může koupit každý, důležité jsou aplikace, které se v nich dají spustit – mohou sloužit k zábavě, ale také ke vzdělávání nebo terapii.

„Lidé, kteří u nás absolvovali terapii ve virtuální realitě, se nám pak ozývají se svými úspěchy. Ti se strachem z výšek například poprvé vyšplhali na vyhlídkovou věž, lidé se strachem z létání zase absolvovali skutečný let,“ popsala psycholožka Iveta Fajnerová, která v ústavu vede výzkumné pracoviště virtuální reality.

To funguje zhruba dva roky, pracuje v něm kolem dvaceti lidí, vedle lékařů a psychologů jsou to i programátoři nebo grafici. Spolupracují i se soukromými firmami.

Když si člověk nasadí brýle, přenese se do virtuálního světa, může se rozhlížet kolem nebo se pohybovat. Terapeut může svět upravovat podle toho, jak pacient potřebuje. U léčby fobií se pracuje s takzvanou expoziční terapií, kdy se člověk vystavuje podnětům, které v něm vyvolávají strach či úzkost.

„Pokud máte například arachnofobii, objeví se ve virtuálním prostředí nejdříve malý pavouk, který se nehýbe. Postupně se přechází k většímu a pohyblivému,“ popsala Fajnerová. Podobně u strachu z výšek může pacient v brýlích „stoupat“ do vyšších pater a rozhlížet se z balkonu.

V ústavu umí simulovat i vyšetření magnetickou rezonancí, kterého se obávají osoby se strachem z uzavřených prostor. „Lidé nám píší, že po virtuálním vyšetření absolvovali i to skutečné,“ uvedla vedoucí centra. Zabývají se také obsedantně-kompulzivní poruchou, kdy člověka trápí nutkavé myšlenky a nutí jej reagovat. Může mít například strach z nákazy, proto se nechce dotýkat znečištěných povrchů a neustále si myje ruce.

„Postupně mu to zabírá stále více času, může to mít i zdravotní rizika, kdy si dezinfikuje ruce několikrát za hodinu,“ přiblížila psycholožka. Ve virtuální realitě se pacient postupně vystavuje podnětům, například se ušpiní, ale odolá nutkání se okamžitě umýt.

„Je to taková příprava, samozřejmě je nutné, aby člověk takto pokračoval i v reálném světě. V opačném případě nebude terapie účinná,“ vysvětlila Fajnerová.

Zatím si virtuální realitu vyzkoušely v ústavu desítky lidí. Teď jsou nutné certifikace, aby programy mohli využívat i terapeuti pro veřejnost. „Odhaduji, že v příštím roce by se mohly rozšířit na další pracoviště,“ uvedla vedoucí.

Virtuální realitu používá i v přednáškách pro studenty 3. lékařské fakulty, ústav pro ně slouží jako výukové pracoviště. S brýlemi si mohou vyzkoušet, jak se cítí člověk s depresí nebo Alzheimerovou chorobou, simulovat je možné například dezorientaci v prostoru. „Dnes je to spíš v rozsahu jednoho semináře či přednášky. Ráda bych, aby se využití virtuálních technologií v budoucnu věnoval celý jeden předmět,“ uzavřela Iveta Fajnerová.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Virtuální realita