Článek
Vědci zkoumali u pokusných osob biochemickou aktivitu jejich mozků pomocí počítačové tomografie. Největší odezvu vyvolávala jídla, která těžko můžeme považovat za zdravá: šunka s vejci, sendviče, hamburgery, pizza, zmrzlina a další sladkosti. Citlivost mozku k těmto podnětům přičítají vědci do značné míry vlivu reklamy. Obvinit však ze současné epidemie obezity a nadbytečných kil pouze reklamu, to je stejně zjednodušující jako vidět v jídle nebezpečnou drogu.
Potraviny jako lék na neúspěchy
Oblíbená potrava v nás vyvolávala emoce zřejmě odnepaměti. Jenže dřív jsme nežili tolik vsedě. Sedavý způsob života a kaloricky příliš hodnotná strava vždycky povedou k nadbytečným kilům. To je zřejmé skoro každému. Ale ne každý se tím řídí. Proč ne? Dnešní hektická doba klade větší nároky na naši psychiku. Proto už dávno nezaháníme jídlem pouze hlad. Stalo se totiž:
- oblíbeným způsobem relaxace třeba u televize,
- pilulkou na uklidnění,
- lékem na neúspěchy, samotu nebo deprese,
- náhražkou za partnera atd.
Přejídání je nemocí, a to nejen nemocí těla, ale i duše. Když sníme některé ze svých oblíbených jídel, stoupnou nám v mozku hladiny látek, které tam vyvolávají pocity uspokojení a pohody. Původně to byl mechanismus přírody, jak odměnit pravěkého lovce. Dnes, kdy je jídlo tak snadno dostupné jako nikdy předtím, se lehko může stát jednou z pastiček nadbytečných kil.
Výlet na kole místo výletu do lednice
Nejúčinnější recept, jak tato kila shodit, vypadá jednoduše: jíst méně, racionálněji a víc se pohybovat. Ale zvládnout ho ve všedním životě není vůbec jednoduché. Vyžaduje to znalosti a praktický trénink. I kvůli emocím. Nestačí se totiž naučit zjednodušené matematice kalorií. Musíme například vědět, jak nahradit chutné a kaloricky hodnotné jídlo podobně chutnou, ovšem méně kalorickou stravou. Jinak se po čase začneme znovu cpát svými oblíbenými tučnými a sladkými pochoutkami.
Stejně tak nestačí přinutit se k nějakému sportu. Měli bychom si zvolit takový aktivní pohyb, při kterém se odreagujeme a bude v nás vyvolávat stejně silné, ne-li silnější pocity uspokojení jako naše oblíbená jídla. Jinak pro nás bude výlet do ledničky nejen pohodlnější, ale hlavně tisíckrát lákavější než třeba výlet na kole.
A tak bychom mohli pokračovat. Na nepoučeného člověka, který chce trvale zhubnout, zkrátka čekají nástrahy, o kterých obvykle nemá ani tušení. Ať už to jsou:
- nerealisticky stanovené cíle,
- dieta, která dlouhodobě frustruje, místo toho, aby přinášela spíš příjemné pocity,
- nesmyslné hladovění, které v těle spustí jakýsi atavistický mechanismus (kdysi zvyšoval naši šanci přežití), a organismus má pak i u relativně malého množství jídla, které by normálně spálil, sklon ukládat dob energetických zásob, tedy na tuk,
- neznalost potravin s nízkým glykemickým indexem (GI). Zasytí nás na delší dobu. Ty s vysokým GI mohou naopak vyvolat záchvat hladu.
Propagátoři efektivních metod také vědí, že mají šanci na dlouhodobý úspěch jen tehdy, pokud lidé při hubnutí netrpí frustracemi a hladem, ale naopak když jsou jejich výsledkem příjemné pocity.
Mýdlo jí užíralo prsa
Na poradenskou linku společnosti STOB (Stop obezitě) volala náměstkyně ředitele významné pojišťovny. Měla dojem, že jí tukožravé mýdlo (mělo údajně rozpouštět podkožní tuk) odstraňuje tuk z prsou, ale ne z těla. Pozorovala se totiž ráno v zrcadle a prsa jí najednou připadala hrozně pokleslá. Byla to přitom vysokoškolsky vzdělaná a jinak velice racionálně uvažující žena. Když však došlo na její vzhled a tělesný tuk, cloumaly s ní emoce.
Byla čítankovým příkladem toho, že čím více toužíme po zhubnutí, tím snadněji se můžeme stát obětí různých obchodnických triků. V USA utratí lidé za nejrůznější prostředky na hubnutí více než 30 miliard dolarů, u nás přes 170 miliónů korun ročně.
Oblbování zázraky
Zázračné diety, pilulky a hubnoucí pásy. Ale také tukožroutské polívky, čaje a další nesmysly. Čemu všemu ještě lidé naletí, než pochopí, že jednoduchá řešení neexistují?
V drtivé většině jde o obchod s lidskou neznalostí. Na to, aby někdo trvale zhubl a dobře se cítil, nestačí žádné zázraky a dokonce ani samotné racionální diety. Úspěch přináší obvykle jenom to, že změní své stravovací návyky a způsob života. Tedy že si svůj život přeprogramuje.
KDO MŮŽE POMOCI
Na bezplatnou telefonní Merrylinku můžete zavolat odborníkům v pracovní dny od 9 do 18 hodin. Případně lze navštívit internetové stránky www.merrylinka.cz (tam mají také příklady, jak si sestavit rozumný jídelníček) nebo www.rozhodnise.cz, kde je kromě jiného i seznam lékařů z celé ČR.
Velice populární se stal STOB (Stop obezitě), který pořádá kursy hubnutí po celé republice. Trvale díky nim zhubne kolem 50 procent účastníků, což je velmi slušný nadprůměr (úspěšnost vědecky ověřených metod je výrazně nižší). STOB má úspěchy proto, že nepracuje jen s jídelníčkem, ale i s emocemi a s myšlenkami, které k přejídání vedou. Kontakt na něj najdete na internetu: www.stob.cz nebo můžete zavolat na 241 762 847.
HUBNUTÍ PŘI VÝZKUMU
Chcete se zúčastnit seriózního mezinárodního výzkumu, který má otestovat efektivitu nového potravního doplňku na redukci váhy? Obezitolog Doc. MUDr. Vladimír Štich PhD. z 3. Lékařské fakulty UK v Praze ho organizuje ve spolupráci s populárním STOBem (Stop obezitě). Hledá pro něj ženy ve věku 20-45 let s hmotnostním indexem 29-32. Pro orientaci, Body Mass Index 29 dělá při průměrné výšce 168 cm 81 kg. Pokud si ho chcete spočítat pro vaši výšku a váhu, na www.stob.cz najdete pomůcku i návod. Také můžete zavolat rovnou docentu Štichovi na 267 102 209.
Naprostá většina lidí to nezvládne sama. Stačí se podívat, jak rychle přibývá v posledních letech lidí s nadváhou a obézních. Proto je nutné znovu a znovu opakovat: k úspěchu potřebujete pomoc odborníků.
