Hlavní obsah

Před lety se mu objevila bulka na krku, život mu zachránila autotransplantace

Praha

Když se v roce 1993 Michalovi Jonovi na krku udělala bulka, neměl vůbec tušení, o jak závažný problém se jedná. Tehdy měl štěstí, že se včas dostal do rukou odborníků. Jednalo se o nebezpečnou formu zánětu lymfatických uzlin, tehdy ho jako teprve čtvrtého v republice čekala transplantace kmenovými buňkami. V listopadu stejného roku tak na transplantačním oddělení zahájil náročnou léčbu.

Jako čtvrtý pacient u nás podstoupil transplantaci kmenovými buňkamiVideo: Novinky

Článek

Oporou mu byl tatínek, díky kterému se mohl snadněji s nemocí vypořádat. Kvůli zánětu lymfatických uzlin podstoupil tři chemoterapie, které byly zakončeny transplantací kmenovými buňkami.

„Všechno mi docházelo až později, riziko smrti jsem si neuvědomoval, byl jsem mladej,“ říká dnes sportovně založený padesátník.

Během léčby se Michal cítil hrozně, vážil pouhých 46 kilo. Trvalo tři roky, než se úplně vzchopil a mohl se opět začít věnovat plnohodnotnému životu.

Ženu zachránila transplantace. Teď ji k oltáři vedl otec dárkyně orgánů

Koktejl

Pan profesor Špička, který se o něj tehdy staral, mu řekl, že se vyléčil sám, protože chtěl žít.

Dnes se cítí výborně. Jezdí na kontrolu jednou za rok, aktivně sportuje a věnuje se rodině.

Foto: archiv Michala Jona

Michal se věnuje kromě rodiny hlavně sportu.

VFN slaví 2000. transplantaci

V říjnu 2021 podstoupil ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) v Praze 2000. transplantaci vlastních krvetvorných kmenových buněk (ASCT) 63letý pacient s diagnózou mnohočetného myelomu.

Tento zákrok umožní podat významně vyšší dávky chemoterapie, které by jinak mohly být až smrtelné, protože vedou k těžkému útlumu kostní dřeně.

„Lékaři dnes organismus nemocného ale dokážou oklamat. Pacientovi jsou odebrány jeho vlastní kmenové buňky, které se díky růstovým hormonům vyplaví do periferní krve. Ty se pak z krve sesbírají a zamrazí. Následovně je mu podávána vysokodávkovaná chemoterapie. Poté, aby se předešlo extrémní toxicitě, jsou krvinky nemocnému vráceny zpět do krve, kde se díky receptorům přihojí na krevní dřeň a obnoví krvetvorbu,” vysvětluje lékařka Eva Konířová z 1.  interní kliniky VFN a 1. LF UK.

Foto: archiv VFN

Díky odběru kmenových buněk pacienta mohou lékaři podávat extrémní dávky chemoterapie.

„Tato procedura výrazně zkracuje dobu útlumu kostní dřeně, a to je ten hlavní důvod, proč to děláme, bez toho by nebylo možné tak vysoké dávky chemoterapie podat,“ dodává lékařka.

Tímto způsobem se mohou léčit pacienti citliví na chemoterapii, například ti s hematologickými malignitami, ale v poslední době ve VFN transplantují i pacienty s nádorem mozku nebo varlat.

Procedura je ale velmi náročná, proto jen výjimečně dochází k transplantacím u pacientů starších 70 let. Nejstaršímu pacientovi, který transplantaci podstoupil, bylo 73 let.

Nadějný lék pro boj s rakovinou. Britští lékaři uzdravili dosud nevyléčitelně nemocného

Věda a školy

Léčba běžnou chemoterapií trvá zhruba půl roku, transplantace krvetvorných buněk probíhá ve VFN 3-4 týdny. Většina pacientů zde stráví 3 měsíce, než se zrehabilitují.

Ve VFN se provádí 20 % všech ASCT v Česku

„První autologní transplantace byla ve VFN provedena v roce 1993. Od té doby počet provedených ASCT neustále narůstal, až se v poslední dekádě ustálil na 80 až 90 výkonech ročně,“ uvádí přednosta 1. interní kliniky – kliniky hematologie VFN a 1. LF UK profesor Marek Trněný.

Celkový počet 2000 ASCT zahrnuje 1662 pacientů, 334 z nich podstoupilo zákrok dvakrát či třikrát.„Nejčastěji jsou k transplantaci indikováni pacienti s mnohočetným myelomem a maligními lymfomy (Ne-Hodgkinovými i Hodgkinovým),“ vysvětluje lékařka Eva Konířová a dodává: „Méně častou indikací jsou pak pacienti se solidními malignitami (historicky zejména karcinomy prsu, v současnosti především mozkové nádory typu meduloblastomu) a autoimunitními onemocněními. K nim dříve patřila hlavně roztroušená skleróza, v poslední době pak nejčastěji systémová sklerodermie.“

Výběr článků

Načítám