Článek
Bohužel právě tyto prohlídky lidé z velké části velmi podceňují a chodí na ně minimálně. Ze statistik jasně vyplývá, že 60 % lidí na světě trpí oční vadou, přičemž pouze čtvrtina problém řeší, přitom včasná návštěva v ordinaci může pacienta zachránit před komplikacemi se zrakem, a někdy dokonce zabránit slepotě.
„Například začínající zelený zákal na sobě sám pacient nemá šanci rozpoznat. Přitom počet nemocných rok od roku stoupá. Předpokládá se, že zeleným zákalem v Česku trpí až 400 tisíc lidí, přitom polovina z nich o nemoci vůbec neví. Přičemž právě toto onemocnění je nejčastější příčinou nevratného poškození zraku, které vede právě k slepotě,“ upozorňuje Pavel Stodůlka, přednosta oční kliniky Gemini.
Nemocí, které zrak oslabují, je hned několik. K nejrozšířenějším patří šedý zákal. Jen v Česku je jím postiženo přes půl miliónu lidí. „Přestože šedý zákal postihuje většinou pacienty kolem 60. roku věku a starší, může se objevit i v mladším věku. Může být i vrozený nebo se objevit po úrazu oka. Projevuje se zhoršením vidění do dálky i při čtení a změnou dioptrií. Léčit se dá jen operativně, tedy vyjmutím zakalené čočky ven z oka a nahrazením umělou nitrooční čočkou. Operace šedého zákalu patří k běžným ambulantním zákrokům, který je i v rámci veřejného zdravotního pojištění zdarma,” vysvětluje lékař.
U některých lidí ale nemusí být slepota definitivní. Jen v Česku je asi čtvrt miliónu nevidomých a slabozrakých lidí. Díky implantaci umělé rohovky však mohou někteří z nich opět vidět.
„Typickou indikací k implantaci umělé rohovky je například oko po těžkém poleptání vápnem nebo jinou chemikálií. Zákrok však není možné provést u lidí, kteří jsou slepí od narození, ani těm, kteří oslepli například následkem zeleného zákalu nebo cukrovky. Umělá rohovka totiž nemůže pomoci pacientům, kteří mají poškozený zrakový nerv nebo sítnici. V případě, že je rohovka poškozená následkem úrazu a sítnice pacienta je v pořádku, je možné zrak vrátit v podstatě po jakkoli dlouhé době. Pokud je ale člověk slepý déle než dvacet let, je třeba počítat s tím, že se zrak bude vracet postupně. Po dlouhém období slepoty totiž člověku přestává fungovat zrakové centrum v mozku, které je třeba obnovit,“ dodává Stodůlka.
Pět nejčastějších očních vad, které se nevyplatí podceňovat |
---|
Šedý zákal je na prvním místě mezi očními onemocněními, která způsobují snížení zraku a slepotu.Příčiny: Metabolické změny uvnitř oční čočky, zkalení její periferní i centrální (optické) části, zvýšení její hmotnosti a předozadního rozměru má za následek pokles schopnosti zaostřit.Projevy: Zamlžené a rozostřené vidění do dálky, citlivost na silnější světlo a zkreslené barevné vnímání, dvojité nebo trojité vidění při pohledu jedním okem.Léčba: Šedý zákal se nedá zastavit ani zpomalit. Jedinou možností obnovy vidění je operační zákrok, při kterém se z oka odstraní zkalená čočka a nahradí se čočkou umělou. Nejnovější metody v oční chirurgii využívají femtosekundové lasery, fakoemulzifikační přístroje s moderním softwarem a špičkové nitrooční čočky se žlutým filtrem chránícím sítnici. Umělá čočka je trvalou náhradou, zůstává v oku po zbytek života. Nevyžaduje žádnou údržbu ani výměnu. Odstranění šedého zákalu je zároveň příležitostí pro vylepšení zraku na blízko i do dálky, a zbavení se brýlí.Doporučení odborníka: „Dříve se šedý zákal operoval až v pokročilé fázi, dnes je to jinak. Operaci doporučujeme v okamžiku, kdy šedý zákal začne pacientům zhoršovat vidění. Jednak je zbytečné trápit se se zhoršeným viděním a také platí, že čím je šedý zákal pokročilejší, tím je oční čočka tvrdší a její odstranění je při operaci náročnější," vysvětluje docentka Šárka Skorkovská, primářka brněnské Oční kliniky NeoVize. |
Krátkozrakost (myopie) je nejčastější oční dioptrickou vadou, která postihuje až 30 % populace. Významný nárůst případů krátkozrakosti se podle nedávných výzkumů projevuje zejména u lidí, kteří vyrůstají ve městech. Ke zrychlení vývoje krátkozrakosti dochází u dětí v průběhu školní docházky, ale i kolem dvacátého roku života, a to zejména u studentů.Příčiny: Světelné paprsky se sbíhají před místem nejostřejšího vidění a na sítnici dopadá rozostřený, zamlžený obraz. Stálé ostření do blízka vyvolává v oku abnormální nitrooční tlak, který pak stlačuje zadní část oční koule do podlouhlého tvaru.Projevy: Špatné vidění na dálku. Špatně rozeznáváme vzdálené předměty, citlivě vnímáme oslnění, při práci s výpočetní technikou či řízení vozidel a strojů, kdy je zraková pohoda nezbytná, je sebemenší nekorigovaná vada riziková!Možnosti léčby: Myopie se koriguje „mínusovými“ čočkami, které posunou obraz na sítnici a ten se tak stává ostrým (brýle nebo kontaktní čočky). Nejvhodnější metodou refrakční chirurgie ke korekci myopie je operační řešení pomocí femtosekundového laseru a implantace nitrooční kontaktní čočky. K odstranění střední a vyšší krátkozrakosti se využívá progresivní metoda ReLEx Smile.Názor odborníka: „Při refrakčních operacích očí na naší klinice používáme femtosekundový laser, který velice delikátním a jemným způsobem nařízne rohovku zhruba v délce tří milimetrů a následně pomocí 3D technologie oddělí tzv. lentikulu, neboli část rohovky uvnitř oka, kterou je potřeba vyjmout, aby měl pacient ostré vidění. Tu pak chirurg tím jemným naříznutím vyjme. Nepoužíváme tudíž žádné skalpely ani mikrochirurgické šití,“ popisuje MUDr. Lucie Valešová, primářka oční kliniky DuoVize. |
Presbyopie (vetchozrakost) je neschopnost zaostřit na blízko, která postihuje 40 % lidí středního a 90 % vyššího věku.Příčiny: Čočka věkem ztrácí pružnost potřebnou k tomu, aby účinkem zaostřovacích svalů měnila svůj tvar.Projevy: Oddalování textu při čtení, až jsou jednoho dne ruce příliš „krátké“. Nevidíme dobře na jemné ruční práce, s obtížemi hledáme v mobilním telefonu. Pokud to neřešíme, trpíme bolestí hlavy, pálením očí, nadměrným slzením nebo naopak pocitem písku v očích.Možnosti léčby: V případě oka, které vidí bez korekce ostře do dálky, představuje presbyopie brýle na blízko. Presbyopii lze korigovat nelaserovým zákrokem, při němž je do oka implantována speciální více ohnisková nitrooční čočka, která umožňuje dobré vidění do dálky i na blízko bez použití brýlí.Názor odborníka: „Brýle ani kontaktní čočky nejsou jediné možnosti řešení této oční vady, v současné době je možné odstranit presbyopii také pomocí nitrooční operace. Během zákroku je původní lidská oční čočka odstraněna a místo ní je implantována umělá multifokální nitrooční čočka, která umožní vidění do blízka i na dálku bez brýlí. Zákrok je bezbolestný, probíhá ambulantně a trvá jen několik minut,“ vysvětluje MUDr. Andrea Janeková, lékařka Očního centra Praha. |
Dalekozrakost (hypermetropie) postihuje zhruba 10 % populace.Příčiny: Oko je příliš krátké nebo je nedostatečná lomivost oka. Světelné paprsky se v důsledku toho sbíhají až za místem nejostřejšího vidění a na sítnici dopadá rozostřený obraz.Projevy: Špatné vidění na blízko. U slabšího stupně dioptrií se oko automaticky doostří. Při +0,5 dioptrie může permanentní akomodace oka způsobit ospalost či nesoustředěnost, bolesti hlavy a migrény.Možnosti léčby: Korekce se provádí „plusovými“ čočkami, které posouvají obraz na sítnici. Dalekozrakost do pěti dioptrií lze korigovat laserovými zákroky. U vyšších vad je lepším řešením nelaserový zákrok.Názor odborníka: „Krátkozrakost, dalekozrakost i astigmatismus, to vše lze jednoduše vyřešit dioptrickými brýlemi, kontaktními čočkami, ale nejlépe šetrným odstraněním dioptrií femtosekundovým laserem nebo nitrooční operací,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová. |
Astigmatismus tzv. cylindrická oční vada, ve většině případů vrozená, velmi často se vyskytuje společně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí.Příčiny: Nepravidelný tvar oční rohovky způsobený předozadním nárůstem oka a jeho oplošťováním.Projevy: Přivírání víček při pohledu do dálky a natáčení hlavy do určitého směru, protože obraz je na všechny vzdálenosti rozostřený, zamlžený a deformovaný, problémy s vnímáním hloubky a prostoru. Snížená zraková ostrost znemožňuje rozeznávání různých detailů. Při čtení dochází k zaměňování podobných znaků a písmen, velmi časté je zkreslené vidění při řízení auta za snížených světelných podmínek. Nekorigovaný astigmatismus mnohdy doprovází únava a bolest hlavy, a také pálení a řezání v očích.Možnosti léčby: Astigmatismus se koriguje torickými nebo cylindrickými brýlovými čočkami, které vyrovnávají nepravidelné zakřivení rohovky. Dá se napravit ale i laserovým zákrokem. U lidí starších 40 let je vhodnější nelaserový zákrok.Názor odborníka: „Astigmatismus, stejně jako jiné refrakční vady, dokážeme dnes úspěšně řešit laserovými operacemi. V rámci individuální konzultace s lékařem a na základě výsledků podrobného vyšetření vždy pacientovi doporučíme ten nejvhodnější zákrok i s ohledem na jeho finanční možnosti. Laserová operace je ale vždy zárukou kvalitního, komfortního, šetrného a bezpečného řešení. V případě, že však pacient současně řeší šedý zákal nebo presbyopii (zhoršené vidění na blízko po 40. roce), pak bývá vhodnější nelaserová operace, při které je původní oční čočka, jejíž dioptrická hodnota neodpovídá dioptrickému stavu oka, nahrazena čočkou umělou. A ta je dnes k dispozici i v provedení pro úpravu astigmatismu,“ uzavírá Valešová. |