Praktické tipy na zimu: Na saláty zapomeňte a ledviny držte v teple

Upřímně, kterou z nás v mládí nevarovala babička či maminka před příliš krátkými svetříky či bundičkami? Prostě trvaly na tom, že vaječníky, močový měchýř a ledviny musejí zůstat v teple. Neslyšely jsme to rády, ale zkušenost dlouhých generací žen je k nezaplacení.

„Hlavní téma zimy je chlad. Celému období vládne voda a té odpovídají orgány ledviny a močový měchýř. Před nízkými teplotami musíme primárně chránit právě tyto orgány, ale i zbytek těla,“ potvrzuje Jana Kubíčková, terapeutka čínské medicíny.

V praxi je podstatné mít v teple trup zejména od pasu dolů, a to jak záda, tak podbřišek. „Ještě možná tak mladí lidé mají pocit, že mohou chodit bez košilky, ale od určitého věku si to ani nedovedeme představit. Souvisí to s úbytkem životní energie, který je s přibývajícím věkem přirozený.“

Podle východních medicínských systémů je životní energie uložena právě v ledvinách a člověk ji musí chránit, jinak si život zkracuje. „Když o ni nepečujeme, hrozí nám zároveň i větší jarní únava. Právě tu je potřeba řešit už v zimě a na podzim, a to tím, že energií v chladných měsících neplýtváme,“ varuje odbornice.

Vysvětluje, že člověka můžeme připodobnit ke stromu – i ten na zimu stahuje energii do kořenů, aby nezmrzl a aby mohl na jaře znovu obrazit listy.

Ale jak s tím souvisí i stále populárnější otužování v ledové vodě? „Člověku, který je silný, teplokrevný, severský typ, tomu otužování škodit nebude. Ovšem například hubeným, bledým a zimomřivým ženám se spíše nedoporučuje,“ tvrdí Jana Kubíčková.

Současný trend otužování se z tohoto pohledu jeví trochu jako život za peníze z kontokorentu vlastního účtu. Abychom totiž chlad z vody zvládli, vytahujeme na povrch energii, jež má správně zůstat uvnitř těla. A ona nám pak může někde chybět.

I podle západní medicíny ovlivňuje životní energii, náladu a zdraví naše strava. Tradiční čínská medicína radí nedodávat v zimě do žaludku a střev další chlad ve formě studených, vlhkých a nevařených potravin.

„Do jídelníčku rozhodně nepatří syrová zelenina a ovoce. Naopak naše ledviny milují mírně slanou chuť a teplá jídla. Ideální jsou proto například dlouho tažené vývary, pečená masa nebo kořenová zelenina, posypaná navíc ještě sladkou paprikou,“ tvrdí terapeutka.

Do vývarů podle ní můžeme na závěr přidat bylinky kozinec blanitý, pazvonek chloupkatý nebo houbu cordyceps, známou jako housenice čínská. „To všechno jsou věci, které nás v zimě vnitřně prohřejí.“

Z ovoce jsou ideální teplé kompoty nebo povařené a mixované přesnídávky z jablek či hrušek. Okořenit je můžeme třeba skořicí a tělo „zateplí“ také hřebíček, zázvor, kardamom a aromatický badyán.

Chceme-li přesto něco jen tak chroupat, není nic lepšího než ořechy. Zejména vlašské posilují ledviny, zlepšují činnost mozku a zklidňují nervy, obsahují vitaminy, ale i minerální látky a stopové prvky.

U potravin ovšem čínská medicína nesleduje, kolik obsahují sacharidů, bílkovin, tuků atd. Dělí je podle jejich povahy, a to na teplé, vlhké či chladné. Pro každou sezonu potřebujeme něco trochu jiného.

V dobré víře, že prospíváme svému zdraví, konzumujeme u nás řadu potravin, které jsou tzv. proti povaze zimy. Jíme například velké množství mléčných výrobků, které mají podle čínské medicíny vlhkou a chladnou povahu, což našemu tělu v tomto období nesvědčí. Zajímavé je také, že povaha mléka zůstává stejná, i když ho ohřejeme. A například při silném zahlenění (i u dětí) ho nedoporučuje ani západní medicína.

Pokud ovšem mléčné výrobky zbožňujete a nemáte problém s jejich tolerancí, doporučuje odbornice kompromis – zkuste v zimě snížit jejich příjem na jedenkrát či dvakrát v týdnu. Ve větším množství pro nás budou přínosnější až na přechodu jara a léta.

V případě, že mléko nutně potřebujete, použijte třeba rostlinná – mandlové, ovesné nebo kokosové. Ani tak by ale nemělo mléko tvořit hlavní složku nápoje nebo jídla.

Čínská medicína bere v potaz i původ potravin. Například těstoviny, které jsme zvyklí jíst hojně, nám nyní nepřinášejí příliš mnoho benefitů. Jako samostatné jídlo fungují v podnebí, které je teplé a větrné. Do naší zimy tedy úplně nepatří.

Tělesná zdatnost je pro zdraví a dobrý pocit vynikající jak z pohledu západní, tak čínské medicíny. Ta ovšem v zimě varuje před přílišnými ztrátami tepla a oslabováním povrchu těla (kůže, sliznice apod.). Právě ten nás chrání před útoky např. bakterií a virů. Při sportu, zejména tom aerobním, se ovšem obvykle potíme.

„Mnozí si zvykli být dlouho vzhůru a klidně třeba ještě v devět večer jít na dynamickou lekci aerobiku nebo zumby. V zimě bychom ale neměli chodit běhat a dělat kardio sporty. Tedy nic, co příliš zatíží srdce, a my se při tom silně zpotíme, což je proces chlazení,“ vysvětluje terapeutka Kubíčková.

Vhodným cvičením je naopak třeba jóga, tai-či, strečink, protahování, tedy pomalejší pohyby, při kterých zvyšujeme mobilitu, mírně posilujeme, ale nevydáváme tolik energie, a hlavně se příliš nepotíme.

A co česká vášeň pro lyžování? Když se podle odbornice dobře oblečeme a nebudeme na sjezdovce od první jízdy do poslední, ale užijeme si také krásu hor, nelze proti tomu zase tolik namítat.

Mimořádně důležité pro zdraví těla jsou i zdraví a klid naší mysli. I v tomto se čínská a západní medicína začínají shodovat. Rad a metod, jak se uvolnit, bojovat proti stresu, podzimním a zimním smutkům a depresím, jsou plná média i internet, nabízejí se i nejrůznější typy kurzů, které nám k tomu pomohou. Čínská medicína paradoxně radí spíš nebojovat.

Zimu většinou tradičně chápeme jako ponurou, temnou, často se v přírodě i lidových tradicích připodobňuje ke smrti. I u nás se na konci zimy vynášela smrtka neboli Morana a obřadně se házela do vody, aby mohlo začít jaro. Hlavní emoce této doby jsou obavy, strach a smutek. Kubíčková doporučuje nesnažit se jít proti tomuto trendu, ale prožívat všechny s tím spojené pocity.

Tento čas máme využít k odpočinku, přemýšlení, hledání uvnitř sama sebe. I když to nemusí být vždy jen příjemné a snadné. V klidu a postupně si můžete odpovídat na otázky, jež vás třeba trápí, znepokojují. Kdo jste? Po čem v životě toužíte? Co chcete, aby ve vás na jaře „vykvetlo“? Co by mělo začít nového?