Hlavní obsah

Pracovní týden delší než 55 hodin vážně ohrožuje srdce

Novinky, das

Také patříte mezi lidi, které práce naprosto pohltila a trávíte v zaměstnání více jak 55 hodin týdně? Pak buďte na pozoru. Podle nejnovější vědecké studie vysoké pracovní nasazení a dlouhá pracovní doba velmi razantně zvyšují riziko cévní mozkové příhody, a to především v důsledku nepravidelného srdečního rytmu tzv. fibrilace síní.

Foto: Profimedia.cz

Nejčastější komplikací fibrilace síní je cévní mozková příhoda.

Článek

Vědecký tým vedený profesorem Mikem Kivimakim z oddělení epidemiologie na University College v Londýně analyzoval údaje o pracovních výkonech více než 85 tisíc žen a mužů středního věku z Velké Británie, Dánska, Švédska a Finska, kteří v dané době nevykazovali žádné příznaky fibrilace síní.

Po deseti letech sledování se toto onemocnění objevilo v průměru u 12,4 z 1000 lidí, kteří pracovali 35-40 hodin týdně, a u 17,6 z tisíce, kteří pracovali více jak 55 hodin týdně.

Zároveň lidé pracující více měli i častěji nadváhu, vyšší krevní tlak a spotřebovali i mnohem více alkoholu.

Pokud patříte i vy mezi pracovně vytížené jedince, zvažte všechna rizika s tím spjatá a řekněte si, zda vám za to pracovní nasazení stojí. Pokud ano, pak se alespoň vyhněte dalším rizikovým faktorům, jež ovlivňují vznik arytmií. Patří sem například obezita, kouření, stres, vysoký krevní tlak či cukrovka.

Fibrilace síní může zprvu probíhat skrytě

Při fibrilaci síní se stěna síní nedostatečně stahuje – chaoticky se míhá – a tím se zhoršuje proudění krve v srdečních oddílech.

„Tento proces je bohužel zcela bezpříznakový, pacient necítí, že v srdci vzniká trombóza. Přitom na sobě může vypozorovat občasnou lehkou nepravidelnost tepu, pulz může být nepřiměřeně rychlý nebo pomalý. Někdy se může objevit pocit bušení srdce, dušnost či závratě. Jakmile toto zjistí, měl by si nechat lékařem vyšetřit srdce a natočit EKG,” radí Michal Vrablík, Ph.D., předseda České společnosti pro aterosklerózu ČLS JEP.

Nejčastější komplikací fibrilace síní je cévní mozková příhoda. „Vzniká tím, že při nepravidelném průtoku krve srdcem vznikají v srdci krevní sraženiny. Ty pak cestují tepenným řečištěm dále ze srdce. Nejblíže na této cestě ze srdce jsou krční tepny, které zásobují mozek. Pokud do nich sraženina vnikne, zastaví se průtok krve do mozku a dochází k nezvratnému odumření tkáně, tedy pokud nedojde k urychlenému obnovení průtoku,” dodává profesor Petr Neužil, primář kardiologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce.

Proto nemocní s fibrilací síní využívají antikoagulační, tedy krev ředící léčbu, která případnou sraženinu rozpustí. Tyto léky většinou užívají doživotně.

Výběr článků

Načítám