Pracovní návyky a prohřešky, kvůli kterým tloustneme

Máte vysněnou práci, která je zároveň i vaším koníčkem? Pak jste jedním z těch šťastnějších, kterých je bohužel poskrovnu. Nejspíš ale i vy patříte do velmi početné skupiny lidí, kteří kvůli své práci (i vysněné) tloustnou.

Bohužel různé pracovní zlozvyky, prohřešky a návyky způsobují, že čím dál více lidí přibírá na váze. Potvrdil to i rozsáhlejší průzkum britské společnosti CareerBuilder z roku 2013, který potvrdil, že až 41 % pracovníků v průběhu roku v práci přibere. Hlavní příčina je poměrně jasná - sedavé zaměstnání.

Existuje ale i mnoho dalších „nepříjemností”, které stojí za kily navíc. Server Health poukázal na některé z nich.

Jak již bylo zmíněno, největším přispěvatelem ke kilům navíc jsou hodiny prosezené v kanceláři u počítače. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že jen málokterý zaměstnanec si dělá pravidelné přestávky, u kterých by se alespoň trošku protáhl. Nejčastější odpovědí na dotaz, kolik hodin sedíte u počítače, tak bylo „většinu dne”.

Jen samotné sezení ale nezpůsobuje takový přírůstek na váze, celkový nedostatek pohybu pak už ano, varuje britská studie.

Dalším z faktorů, které přispívají k příbytkům na váze, je způsob, jakým dojíždíte do zaměstnání. Pokud se jedná o hromadnou dopravu, kam člověk musí dojít a na případných přestupech se musí chtě nechtě pohybovat, není to tak zlé.

Vážnější je situace, kdy se do práce přesunujete vlastním vozem. Prostor na případný pohyb tím rázem odpadá, upozorňuje lékařka Katherine Tryonová z Vitality Institute v New Yorku.

Stres spojený s množstvím práce, případně s dodržením slíbených termínů, bohužel potká v práci také řadu lidí. Čím větší a delší tlak je na člověka vyvíjen, o to víc hrozí nepříjemné následky. S nárůstem hladiny stresového hormonu kortizolu stoupá i chuť na sladké. O to víc pak hrozí přejídání a samozřejmě přibývání na váze. Stres jako takový je navíc rizikovým faktorem pro rozvoj diabetu 2. typu.

„Spousta lidí má navíc pocit, že si jen tak nemohou odejít na oběd nebo si chvilku oddechnout, a tak se často ve stresu stravují i nepravidelně, případně v rychlosti, aby se vše potřebné stihlo. Ani to není ideálním způsobem, jak se udržet ve formě,” dodává Frances Largeman-Rothová, autorka knih o zdravém stravování.

Je třeba dodělat důležitý projekt, takže nezbývá nic jiného, než na něj „sednout” a dopracovávat ho třeba i po večerech. Z pracovního hlediska záslužná činnost, z toho zdravotního již nikoli.

Nepravidelný spánkový režim zbytečně vysiluje organismus. Pokud se tak navíc děje dlouhodoběji, hrozí vedle únavy i přibírání na váze.

Nejvíce nepravidelným spánkovým režimem trpí lidé, kteří mají více zaměstnání nebo nepravidelnou pracovní dobu, uvádí studie provedená na Pensylvánské univerzitě. Z toho hlediska je tak nejvhodnější formou stabilní pracovní doba.

Čím víc restaurací a hospod v okolí, tím lepší a zdravější způsob stravování. Pro někoho možná ano, realita je ale trochu jiná. Stačí jedna prodejna s rychlým občerstvením přímo u zaměstnání nebo po cestě do práce, a většina lidí se bude stravovat právě tam.

„Výmluva, že nemá člověk zdravě vařící restauraci v okolí, je jen pouhá záminka, jak se vyhnout jakékoli snaze. Připravit si doma zdravou stravu není přeci nic náročného,” uvedla Largeman-Rothová.

K dobrému zdraví svých zaměstnanců mohou přispívat i samotné firmy, a to prostřednictvím výhod nebo slev, například právě na cvičební programy.

Bohužel průzkum Hampshire College z minulého roku naznačil, že například v Americe nabízí různé wellness programy pouze 25 % větších společností, a jen pět procent malých podniků. Důvod je podle zaměstnavatelů jasný - náklady na takové slevy nejsou zrovna malé, a navíc mnohé firmy se nechtějí vměšovat, nebo dokonce poukazovat na zdraví svých zaměstnanců.

Za vlastním špatným stravovacím plánem mohou stát neúmyslně i vaši kolegové. Málokdo z většího kolektivu chodí na obědy sám, více časté je docházení na jídlo ve skupinkách. Pak už jen stačí, že vás přemluví větší počet kolegů k návštěvě obyčejné hospody místo vaší oblíbené zdravé vývařovny, a základ pro kila navíc je na světě.

Je ve vašem pracovním kolektivu obvyklé společně oslavovat veškeré narozeniny, svátky, narození potomků atd.? Je to sice hezké a možná to utužuje kolektiv, ale zdraví prospěšné to dvakrát není. Na takových akcích totiž sotva narazíme jen na samé zdravé pochutiny. Převládají spíše sladkosti, jednohubky všeho druhu, případně domácí koláče, dorty atd. Málokdo pak odolá a bere podobnou oslavu jako možnost, jak si „nevinně” zahřešit.

Výsledek ale bohužel už tak nevinný být nemusí. „Při organizaci podobných večírků a to jak samotnými zaměstnanci, tak i zaměstnavatelem, se dá vždy najít alespoň nějaký kompromis. Nikde není psáno, že na oslavě musejí převládat sladkosti,” radí Tryonová.

Pracujete v budově s více patry? Pak nejspíš máte k dispozici výtah. Pro mnohé spása i prokletí v jednom. Přitom chůze po schodech je jednou z možností, jak si zajistit během dne alespoň nějaký ten pohyb a případně spálit i nějaké kalorie, zdůrazňují autoři průzkumu.

I vzhled a styl pracovního prostředí má velký vliv nejen na pracovní výkonnost, ale i na zdraví zaměstnanců. Bohužel i v moderní době se najdou taková pracoviště, kde buď zcela chybí, nebo je omezen přísun přirozeného denního světla. Když navíc člověk pracuje od rána do večera a ven vychází už za tmy, šidí sám sebe o hodnotnou přírodní zbraň proti obezitě.

Průzkum Northwesternské univerzity z roku 2014 poukazuje na fakt, že přísun slunečního svitu ovlivňuje hodnotu BMI, tedy tzv. body mass index neboli index tělesné hmotnosti.

Podle některých aspektů bylo zjištěno, že vystavení rannímu slunci pomáhá organismu snáze bojovat s nadbytečnými kilogramy. Přirozené světlo napomáhá také regulovat tělesné rytmy, reguluje vydávání energie, uvádějí autoři studie. Na základě toho doporučují, aby každý člověk, pokud to jen trochu půjde, trávil mezi osmou hodinou ranní a polednem alespoň 20 - 30 minut venku. Když se k tomu přidá například procházka do práce, je to o to lepší.

Když vás zaměstnavatel pošle na služební cestu, je to většinou náznakem důvěry a spolehlivosti. Ale mnohdy za cenu dlouhých hodin strávených v autě či letadle, navíc doprovázených ne zrovna ideální stravou. Tak alespoň podle výzkumu vypadá celosvětově až 81 % procent všech služebních cest.