Článek
Nejde o maličkosti. Kromě klasických puchýřkovitých oparů mohou mít tyto viry na svědomí třeba infekční mononukleózu, hepatitidu, bolestivý pásový opar nebo dětskou šestou nemoc, roseolu, a (naštěstí velmi vzácně) i Kaposiho sarkom.
To, že ve svém těle máte jeden z lidských herpetických virů, vůbec nemusíte vědět, nakažení se totiž často nijak neprojeví. Stačí ale větší stres, snížená imunita, jiné onemocnění nebo třeba nadměrné UV záření a virus se může aktivovat. A to opakovaně.
Pozor si musejí dávat zejména matky v těhotenství a při porodu (a to i při „pouhém“ oparu) – přenos těchto virů na plod či novorozené dítě by za jistých okolností mohl mít vážné následky.
Pásový opar jako důsledek stresu a oslabené imunity
Takzvaná promořenost lidské populace je přitom obrovská – pohybuje se zhruba mezi 50 a 96 procenty v závislosti na typu viru. Znamená to tedy, že jsou vysoce infekční (snadno přenosné) a že každý z nás má jen čtyřprocentní šanci, že v sobě nemá žádný z nich.
Na druhou stranu – to, že v sobě virus máme, neznamená, že se nějak závažně projeví.
Opar se přenáší i kapénkami
Platí to ostatně i u oparu, který způsobuje virus herpes simplex 1 (má ho až 75 % populace).
Někdo žije vedle postiženého člověka celý život a nikdy ho mít nebude, jiný virus chytne hned – a do týdne se u něj také ukáže. Nejčastěji jako puchýřek naplněný bílou tekutinou, a to na rtu či v jeho okolí. Ale může to být kdekoli v horní části těla.
Pokud jste jednou byli nakaženi herpetickým virem, zůstane ve vašem těle už napořád. Tiše vyčkává klidně i řadu let, než se projeví nebo opět aktivuje.
- Jediným přirozeným zdrojem infekce tímto virem je člověk. Po přenosu dotykem, slinami nebo kapénkami začne virus v nové oběti prostupovat kolem nervových vláken do místních nervových uzlin (ganglií), kde přetrvává ve formě latentní infekce. Jakmile je tělo oslabeno, virus se chytá své šance, množí se a po nervech putuje na kůži, kde se projeví. Zřídka může dojít také k tomu, že se herpes rozšíří i krví a infekce se pak může projevit jako encefalitida či může postihnout játra nebo plíce.
- Opar na rtu vzniká nejprve bezpříznakově 2–5 dní. První fáze, kterou cítíte, je brnění, pálení i teplo na místě, kde puchýřek vyroste. Dále začne postižená oblast otékat, rudnout a ojediněle můžete mít i horečku. Pak se začne tvořit puchýřek, který se nalije čirou tekutinou, postupně vyschne, vznikne strup, který odpadne. Na místě můžete mít ještě nějakou dobu světlejší kůži.
- O léčbě se raději vždy poraďte s lékárníkem. Ten obvykle doporučí některou z běžně dostupných anitivirových mastí, bez nich se doba hojení značně prodlužuje. Nezmizí-li opar (jak s léčbou, tak bez ní) do dvou týdnů, určitě navštivte lékaře.
- V první fázi (postižené místo je nateklé či pálí) se používá virostatický krém. Mažte pak důsledně a často (doporučuje se min. každé čtyři hodiny) a máte šanci, že rozvoj oparu zastavíte. V dalších fázích by už měl virostatický krém obsahovat i protizánětlivou látku hydrocortison.
- Vysušení puchýřku podpoříte přípravky obsahujícími zinek.
- Strhávání strupu, který vznikne po vysušení puchýřku, jen prodlužuje hojení rány. Snažte se tedy strup promazávat např. kalciovou mastí.
- Náplasti a filmogely fungují na principu tzv. vlhkého hojení. Odvádějí přebytečnou vlhkost a vytvářejí tak vhodné prostředí pro hojení oparu. Také brání propuknutí dalšího výsevu.
Genitální opar
Toto vysoce infekční onemocnění způsobuje virus herpes simplex 2 a promořenost populace je až 50 %.
K jeho přenosu nemusíte mít přímo pohlavní styk s nakaženým (ten o viru ve svém těle vůbec nemusí vědět), stačí použít stejnou žínku, osušku, přenáší se ale i na pokožce (např. prstu).
- Projevy oparu v oblasti genitálií jsou podobné jako u oparu v horní části těla – pálení, svědění a zarudnutí sliznice na postiženém místě. Již po pár hodinách se ale na místě vytvoří drobné puchýřky a bolestivé vřídky. Můžete také být unavení, malátní, mít horečku nebo zduřelé uzliny.
- Vzhledem k místu výskytu je nutná návštěva lékaře, který vám předepíše antivirotika v tabletách a doporučí jejich správné dávkování. Virostatické krémy nejsou bohužel jako jediná léčba zcela účinné, ale v kombinaci s antivirotiky pomohou také.
Za roztroušenou sklerózou pravděpodobně stojí vir způsobující mononukleózu
S pásovým oparem jděte okamžitě k lékaři
Způsobují ho herpes virus variacely a variacela zoster – a má ho v sobě každý, kdo prodělal plané neštovice. Jak naznačuje jeho jméno, pásový opar se vyskytuje v pruhu, a to pouze na jedné polovině těla, protože virus v nervech po aktivaci kopíruje nervové dráhy.
Nejčastěji se objeví na trupu, v pase, na stehnech, pozadí, a dokonce může postihnout obličej či oko.
Pásový opar se projevuje vždy na jedné polovině těla.
- První příznaky pásového oparu poznáte - jde o únavu, malátnost, horečku a to, co může být určující – bolest na jedné straně těla. Ze začátku nemusí být postižené místo ani zarudlé, ale pnutí až bolest ucítíte. Tvoří-li se vám pásový opar prvně, můžete bolest v oblasti zad či břicha omylem zaměnit se záchvatem žlučníku, bolestí ledvin nebo zánětem slepého střeva.
- „Ale jen výjimečně probíhá toto onemocnění bez typických příznaků na kůži. Především jde o puchýřky s čirou tekutinou, která se postupně zakalí nebo ztmavne krví. V další fázi z nich vznikne strup, který samostatně odpadne. Na kůži po něm mohou zůstat bledé skvrny,“ popisuje lékařka Michaela Macháčová, viceprezidentka Slovenské společnosti všeobecných praktických lékařů.
- Při prvních příznacích pásového oparu je třeba ihned vyhledat praktického lékaře či dermatologa. Léčbu je nutné začít co nejdříve, abyste se vyhnuli možné doživotní bolesti v místech postižení. Pomáhají antivirotika a léky na zmírnění bolesti a svědění.
- Doporučuje se také postiženou oblast chladit, rozhodně ale ne přímo ledem nebo něčím mraženým. Studenou věc zabalte do látky, která rychle nenavlhne, či použijte chladicí polštářky.
- „Velmi důležitý je také klidový režim. Omezte fyzickou aktivitu a pokud možno snižte stres. Právě nedostatečný spánek a zvýšený stres podporují aktivitu a rozmnožování herpetického viru,“ varuje Macháčová.
Imunita je klíčová
Herpes viry číhají na příležitost – a tou je náš oslabený imunitní systém. Jeho podpora je tedy základ.
„Pokud se v určitém okamžiku života nemůžeme vyhnout stresu, je dobré ho alespoň zmírňovat vhodnou životosprávou. Tedy pestrým jídelníčkem, dostatečným spánkovým a odpočinkovým režimem, nenáročným, ale pravidelným pohybem a případně také imunomodulátory, přírodními látkami, které prokazatelně podporují fungování imunitního systému,“ radí Adrián Doboly z biotechnické laboratoře Natures.
Pomohou i bylinky, například levandule.
Speciálně u pásového oparu je možnou prevencí i očkování proti neštovicím určené pro starší padesáti let, kteří plané neštovice neprodělali. Pomoci ale může i těm, u kterých se pásový opar už vyskytl.
Až za polovinou případů Alzheimerovy choroby může stát vir způsobující opar
Jak zabránit šíření infekce
Míváte-li opary, dbejte následujících rad, a to i přesto, že ostatní členové rodiny či známí tzv. na opary netrpí.
- Při akutním výskytu oparu si často myjte ruce mýdlem, především po aplikaci léku přímo na puchýřek.
- Mějte striktně jen svůj ručník, který nebudou používat další členové rodiny.
- Nenavštěvujte veřejná koupaliště, sauny nebo podobná zařízení.
- Nedělte se o jídlo ani pití. A už vůbec ne o balzám na rty, rtěnku či podobné produkty, které se mohly kontaminovat. Pokud zrovna máte opar, neměli byste je používat ani vy (nebo mít speciální pro tento případ).
- Genitální opar vyžaduje velkou opatrnost při intimních kontaktech, nejlepší je vyhnout se jim úplně, případně vždy použijte prezervativ a mějte na paměti, že virus můžete přenést i na rukou.
Pomohou i bylinky
- Česnek má protizánětlivé účinky a dezinfikuje. Přikládáním čerstvého rozříznutého stroužku můžete pomoci oparu, aby se rychleji hojil.
- Tea tree olej je vhodný při léčbě nejen oparů, ale také bradavic, aftů, zánětů zubů, bodnutí hmyzu, záděr, kvasinkových infekcí nebo třeba plísně nehtů. Neužívejte ho ale vnitřně, může totiž vyvolat zvracení, průjem a podráždit žaludek.
- Levandule a tymián vysušují, výluh z nich je tedy vhodný v případě, že už máte opar rozvinutý, ale ještě nezačal vysychat. Jeho potíráním zkrátíte dobu léčby i o několik dní. Jen to chce být důsledný a promazávat několikrát denně, ideálně vždy, když si vzpomenete. Na silný výluh přelijte lžíci levandule a lžíci tymiánu 300 ml horké vody, nechte 15 minut louhovat a následně vystydnout.
Virus Epsteina-Barrové (EBV)
Druhy lidských herpetických virů
Lidských herpesvirů je celkem osm druhů. První tři jsme jmenovali v článku v souvislosti se třemi druhy oparů. Další jsou:
- Virus Epsteina-Barrové (EBV): vyskytuje se u 95 % populace, může způsobit infekční mononukleózu, vlasatou leukopatii jazyka, ale i řadu dalších, i nádorových onemocnění, vědci ho podezřívají z vlivu na vznik únavového syndromu či roztroušené sklerózy.
- Cytomegalovirus: má ho v sobě 90 % populace, i ten může způsobit infekční mononukleózu či hepatitidu, u kojenců může spustit některé vrozené a postnatální infekce, vzácně i pneumonii.
- Roseolovirus: proti němu má protilátky 96 % dospělých, infikuje se 88 % dětí do dvou let, právě u dětí způsobuje tzv. šestou nemoc (roseolu).
- Sedmý typ (HHV7) je virus podobný roseoloviru, šestou nemoc ale způsobuje méně často, většinou jde o infekce bez symptomů.
- KSHV (HHV8): jde o jediný z herpesvirů, který se vyskytuje vzácně (2–8 % populace), u osob s velmi oslabenou imunitou může vyvolat nádorové bujení, Kaposiho sarkom.
