Hlavní obsah

Pozor na chřipku a její rizika

Právo, Novinky, Václav Pergl

Přestože onemocnění chřipkou nepatří mezi nejzávažnější choroby, následky přecházení tohoto onemocnění mohou být katastrofické.

Článek

Nachlazení nebo chřipka

Máme chřipku, nebo jsme jen nachlazeni? Správná diagnóza samozřejmě může být potvrzena pouze virologicky a musí ji stanovit odborník.

Laicky lze říct, že:
* horečka je u nachlazení jen vzácně, ale pro chřipku je velmi typická a vysoká v rozmezí 38-40 st. a většinou trvá dva až čtyři dny;
* při chřipce bolí hlava, při nachlazení jen málokdy;
* u chřipky jsou celkové bolesti, zejména svalové, obvyklé a velmi silné, u nachlazení téměř nejsou;
* únavu u chřipky můžeme cítit dokonce dva až tři týdny, při nachlazení je pouze mírná;
* při chřipce jsme extrémně vyčerpaní, při nachlazení ne;
* ucpaný nos máme, jsme-li nachlazeni, skoro vždycky, při chřipce jenom někdy a stejné je to s kýcháním či bolestmi v krku;
* potíže na prsou nejsou při nachlazení silné, kašel bývá mírný a suchý, u chřipky jsou naopak zmíněné potíže běžné a kašel může být silný;
* komplikace mohou nastat u obou typů onemocnění. Při nachlazení je to bolest v uchu, případně ucpání dutin lebečních. U chřipky jsou komplikace vážnější, je to hlavně zánět průdušek, zápal plic, který může ohrozit i pacientův život. Někdy může jít i o postižení srdečního svalu či mozku. Časté jsou poruchy krevní srážlivosti.

Nástup chřipky je během 18 až 72 hodin od nakažení a nemoc trvá přibližně čtyři až šest dní.  

Antibiotika nepomáhají

Virus chřipky se šíří smrkáním, kýcháním. Jde o kapénkovou nákazu a proto člověk, který chřipku má, musí být izolován od svého okolí, jinak může nakazit desítky, ba stovky lidí. Zůstat tři až pět dní doma se rozhodně vyplatí.

Antibiotika nejsou v žádném případě léky proti chřipce ani jiné virové nákaze. Mají smysl teprve při komplikacích, které způsobují bakterie. Mnozí lékaři, zejména u starších osob, se tzv. jistí a raději jim antibiotika při chřipce předepíší, protože se obávají nejrůznějších, hlavně plicních komplikací.

Léky vhodné k léčbě jsou paralen nebo acylpyrin a klid na lůžku.

Lékaři doporučují při chřipce zvlhčovat vzduch a nemít v ložnici víc než 20 st. Celsia. Samozřejmostí je dostatečně pít a jíst lehkou stravu, která by neměla být bohatá na tuky.

Pomáhají i obklady s bezinkovým octem na zápěstí, krk a hlavu, ulevují i chladné zábaly. Osvědčilo se i nevečeřet a nezatěžovat trávením organismus, který bojuje s infekcí.

Dvě velká jablka denně, větší pomeranč nebo grep by měly pokrýt doporučenou denní dávku 80 mg vitamínu C. V době chřipky jeho potřeba stoupá a tak se vyplatí přidat zelí, kiwi, citróny či papriky a doplnit vitamíny z jídla multivitamíny z lékárny.

Chřipka může odstartovat rozvoj dalších nemocí, o nichž jsme dosud neměli ani ponětí, že v našem těle dřímají.

Nejvážnější komplikace - zápal plic

Chřipka může proběhnout jako lehké onemocnění, pokud dodržíme klidový režim a budeme ležet v posteli. V opačném případě ale může dojít k vážným komplikacím.

Komplikace chřipky, které způsobuje přímo chřipkový virus, ať už svojí vyšší agresivitou nebo oslabením organismu, se označují jako primární.

Jsou to:

  • Akutní zánět hrtanu

Při zánětu hrtanu hlasivky i okolní tkáň zduří, a tím se výrazně omezí místo pro proudění vzduchu do plic. Onemocnění začíná náhle a jeho charakteristickým rysem je:

* dráždivý kašel;

* ztráta hlasu;

* sípání a dušnost.

  • Chřipkový zápal plic

Chřipkový zápal plic je komplikace, která ohrožuje život. Rozvíjí se krátce po počátečních příznacích chřipky. Při zápalu plic se rychle zvýrazňuje kašel a nemocný nestačí s dechem. Je nutné okamžité přijetí do nemocnice a intenzivní léčba. I při možnostech medicíny až polovina pacientů s tímto typem zápalu plic umírá.  

  • Zánět svalů

Zánět svalů vzniká nejčastěji v souvislosti s infekcí chřipkovým virem typu B. Svalové postižení se objevuje zhruba za pět až sedm dní od počátku chřipky. Jde o únavu, svalovou bolest. Typicky bývají postiženy svaly stehen. Pacient musí ležet.  

  • Zánět srdce

Postižení srdce se může rozvíjet pomalu nebo náhle. Pacient pociťuje bušení srdce, celkovou slabost, nevolnost, mohou se objevit i otoky dolních končetin, střevní problémy, potíže s dechem. Nemocný jednoznačně patří do nemocnice.

  • Postižení nervového systému

Postižení nervového systému znamená většinou zánět mozku a jeho obalů (mozkových blan). Postižený má kruté bolesti hlavy, očí, trpí malátností a celkovou schváceností. Mohou se přidat i křečovité záškuby končetin.

Sekundární komplikace

Chřipka je virové onemocnění, ale virem poškozené sliznice umožňují i množení bakterií. Vzniká bakteriální infekce, kterou lékaři řadí k sekundárním komplikacím. K těm hlavním patří: * zápal plic, který je provázen kašlem, bolestí na hrudi, někdy dušnosti; * zánět středního ucha, doprovázený vysokými teplotami; * zánět vedlejších nosních dutin, který je nápadný dlouhotrvající rýmou, bolestí hlavy a horečkami.

Prevence: otužování a dostatek vitamínů

Stoprocentně účinný recept na prevenci proti chřipce neexistuje. Lékaři se ale shodují v tom, že kromě očkování je důležitá i životospráva. "Základní podmínkou účinné prevence je zdravý a otužilý organismus. Takový má mnohem větší šanci ubránit se infekci než organismus oslabený," říká hlavní hygienik republiky Michael Vít. Podle něj ke zdravému a odolnému organismu cesta vede přes:

  • dostatek tělesného pohybu;
  • pobyt v čistém životním prostředí;
  • dostatek spánku a odpočinku;
  • pestrou stravu se zastoupením všech druhů potravin, především zeleniny a ovoce.

Pro své zdraví bychom denně měli cvičit nejméně 20 minut nebo ujít alespoň 10 000 kroků, tj. u dospělého muže 8,5 kilometru a u ženy 6,5 km. Vít tvrdí, že při chřipce je nutný vyšší přísun vitamínů. Neznamená to však, že bychom je měli jíst plnými hrstmi. Mohlo by dojít k předávkování, které je zpravidla doprovázeno nepříjemnou a dlouhotrvající vyrážkou.

OD PŘECHOZENÉ CHŘIPKY K TRANSPLANTACI SRDCE.
Že chřipka není banální onemocnění, poznal pan Jan Beneš z pražských Modřan. Přechodil ji a pak ještě jednou. Při třetí jakoby chřipce musel být hospitalizován v nemocnici, protože mu selhalo srdíčko. Několik týdnů byl na umělém srdci a pak mu v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny profesor Jan Pirk transplantoval srdce od dárce. Dnes už se mu daří dobře, ale jak sám říká, žádné onemocnění nepodceňuje.

Související články

Kýchání bývá příznakem nemoci

Kýchání bývá příznakem nachlazení a trápí alergiky. Může však být i módou, jako tomu bylo mezi dvořany francouzského krále Ludvíka XV. Kýchání se ozývalo...

Výběr článků

Načítám