Potraviny: naše kvalitnější, ale dražší

Především v naší zemi většinou stále platí, že sýr se vyrábí z mléka a do salámů patří alespoň trocha masa. Že to nemusí být zdaleka pravda všude na světě, dokazovali představitelé agrární, potravinářské a hospodářské komory ČR na nedávné tiskové konferenci. Nechali kolem stolu kolovat dva talíře s nakrájenými vzorky sýrů. Na jednom běžný tuzemský eidam, na druhém sýr s názvem eidam alternativ pocházející z Řecka.

Především v naší zemi většinou stále platí, že sýr se vyrábí z mléka a do salámů patří alespoň trocha masa. Že to nemusí být zdaleka pravda všude na světě, dokazovali představitelé agrární, potravinářské a hospodářské komory ČR na nedávné tiskové konferenci. Nechali kolem stolu kolovat dva talíře s nakrájenými vzorky sýrů. Na jednom běžný tuzemský eidam, na druhém sýr s názvem eidam alternativ pocházející z Řecka.

Neprozradili sice, který je který, koš na odpadky se ale během ochutnávky plnil pouze vzorky jednoho typu. Bělavá hmota připomínající spíš divadelní rekvizitu byl „sýr“, k jehož výrobě se místo mléka používá palmový olej. Dopřát si jej může každý v jednom z našich obchodních řetězců.

Na začátku devadesátých let jsme s příchodem zahraniční produktů na náš trh zcela přirozeně podléhali jejich kouzlu a v mnohých případech jsme také naprosto oprávněně očekávali jejich vyšší kvalitu. To už dnes ale neplatí a české výrobky svojí kvalitou a dostupností mohou zahraniční produkci směle konkurovat,“ říká prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek.

„Evropská unie sice v rámci svých pravidel zakazuje státům propagovat své výrobky na úkor jiných z jednotného evropského trhu, my ale nejsme stát, a proto tak činit můžeme,“ dodává Drábek.

„Evropská unie sice v rámci svých pravidel zakazuje státům propagovat své výrobky na úkor jiných z jednotného evropského trhu, my ale nejsme stát, a proto tak činit můžeme,“ dodává Drábek.

Zemědělci a potravináři ovšem připouštějí, že potravinové vlastenectví se spotřebitelům může prodražit. Prodejní řetězce, které nejvýrazněji ovlivňují ceny potravin, nezajímá, jaké dotace si kdo vyjednal při vstupu do Unie. Nakoupí prostě tam, kde pořídí zboží nejlevněji – jednou v Řecku, jindy v Polsku. Kvalita je navzdory proklamacím z letáků to poslední, co je zajímá. Za kvalitní domácí produkci si musíme připlatit.

„Nastává doba, kdy se spotřebitelé začnou takto chovat. Jsme ale teprve na jejím počátku,“ tvrdí prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. „Ať si lidé klidně dál kupují ty nejlacinější potraviny v cenových akcích řetězců, ale ať mají také možnost si vybrat, apeluje. Asi třetina spotřebitelů je ochotna kupovat kvalitnější potraviny za vyšší ceny,“ upřesňuje prognózu šéf komory potravinářů Miroslav Toman.

Kvalita domácích potravin je dána tím, že většina výrobců má zpracován a certifikován systém kritických bodů HACCP, tedy míst ve výrobním procesu, kde je výroba nejvíce citlivá a ohrožená. Také stále stoupá počet výrobků označených značkou kvalitních domácích potravin Klasa. V současné době ji může používat 1413 produktů od 210 výrobců.

Hodnoty v miliardách Kč leden až listopad.