Potraviny, které by po čtyřicítce neměly v jídelníčku chybět

Platí nepsané pravidlo, že je sice vhodné se oblékat podle své volby a nedbat na rady okolí, zároveň je ale aktuální alespoň trošku přizpůsobit šatník svému stávajícímu věku.

To samé by se dalo použít i na jídelníček. Nemusíte přestat jíst své oblíbené maso nebo dezerty jen proto, že už vám není dvacet, ale je třeba brát v potaz i aktuální věk. Jak totiž odborníci podle výsledků studií uvádějí, zhruba kolem věku 30 let se začíná prodlužovat doba, kterou potřebujeme na spálení množství energie, kterou jsme přes den přijali. Každou další dekádu se pak potřebný čas prodlužuje o dalších sedm procent.

Z toho vyplývá, že budete-li jíst i po čtyřicítce naprosto stejně, jako když vám bylo třeba dvacet, velmi pravděpodobně začnete přibývat na váze (o to víc, pokud jíte nezdravě).

Lékaři navíc upozorňují na fakt, že po dosažení 40. roku života nám mnohem více začínají hrozit různé zdravotní potíže a onemocnění, jako například kardiovaskulární choroby, cukrovka, vysoký krevní tlak atd., uvádí server Daily Mail.

Odborníci na zdravou výživu proto doporučují při dosažení onoho "magického" věku zařadit do jídelníčku (pokud už tam dávno nejsou) pokrmy, které mohou být dobrou prevencí proti již zmíněným chorobám.

Oves obsahuje beta-glukany, rozpustnou vlákninu, která pomáhá snižovat špatné formy cholesterolu (LDL). Navíc představuje velmi vhodnou prevenci proti ateroskleróze.

Podle odborníků můžete konzumací už tří gramů ovsa denně snížit hladinu cholesterolu o pět až deset procent. Konzumovat ho můžete například jako kaši, případně ovesné vločky s mlékem, nebo jako přísadu do jogurtu.

Třešně jako bohatý zdroj antioxidantů jsou velkým pomocníkem v boji proti dně či artritidě.

Odborníci doporučují sníst hrst třešní, nebo vypít sklenici neslazeného třešňového džusu třikrát až čtyřikrát týdně. Vhodné jsou i jako přísada do jogurtu.

Výhodou mandlí je, že umí regulovat hladinu glukózy v krvi, současné také snižují hladinu cholesterolu. Jsou tak vhodným bojovníkem proto kardiovaskulárním onemocněním či diabetu.

Vybírejte ale klasické mandle bez přídavků soli, která naopak může vést k vyššímu krevnímu tlaku.

Omega 3 mastné kyseliny vyskytující se v rybách významně napomáhají snížit srdeční frekvenci a krevní tlak, redukují také riziko výskytu arytmie.

Vhodnými zdroji mastných kyselin jsou ryby jako losos, tuňák, sardinky nebo sledi. Optimální účinnou dávkou je ryba na talíři minimálně čtyřikrát do týdne. Jelikož jsou omega 3 mastné kyseliny citlivé na vysoké teploty, je vhodné ryby připravovat v páře nebo na mírném ohni.

Isoflavony v sójových bobech pomáhají při boji s vysokým cholesterolem, zlepšují hustotu kostí u žen po menopauze a zároveň zvyšují mužskou plodnost.

Pro optimální účinky by se měly jíst sójové boby dvakrát až třikrát týdně.

Rajčata jsou nejlepším zdrojem antioxidantu lykopenu. Jsou vhodnou prevencí proti vzniku a šíření rakovinných buněk a také ochraňují před aterosklerózou.

Lykopen se nejlépe vstřebává v těle ve vařené formě, je tedy účinné konzumovat vařená rajčata na libovolný způsob. Samozřejmě můžete jako zdroj lykopenu využít i jiné formy, šťávy, protlaky, omáčky atd.

Převážně po 50. roku pomáhá plnotučné mléko proti nadměrnému úbytku svalové hmoty. Ve 100 ml mléka je obsaženo 118 mg vápníku, což je zdravé pro kosti. U mužů je doporučená denní dávka vápníku 1000 mg, u žen 1200 mg.

Plnotučné mléko můžete přidávat do různých forem kaší, pít samotné případně konzumovat s cereáliemi.

Kuřecí maso je skvělým zdrojem bílkovin, je zároveň vhodné při dietách či nemoci.

Při konzumaci sundejte kůži (kde je nejvíce tuku), odborníci často doporučují konzumovat maso z prsní oblasti.