Článek
Zácpa, průjem, bolest břicha, nechutenství, nucení ke zvracení, zvracení, nadýmání, či plynatost - to vše jsou projevy zažívacích obtíží. Dost často se projevují také pálením žáhy, bolestí na hrudi, celkovou únavou a slabostí. S tím vším si dokážeme poradit i bez návštěvy lékaře.
Při následujících příznacích byste ale měli vyhledat lékaře. Jde o nechtěné hubnutí, náhlou změnu konzistence stolice, přítomnost krve ve stolici nebo trvající či kruté bolesti. Většině potíží můžete předejít zdravou stravou a dostatečnou pohybovou aktivitou. Dbejte na dostatek vlákniny, která je především v zelenině a celozrnných výrobcích. Pokud je naše strava příliš energeticky hodnotná, dochází nejen ke vzniku obezity, ale i ke ztučnění jater a může dojít ke vzniku žlučových kamenů či postižení břišní slinivky.
Příznaky mohou upozornit na vážnou nemoc
„Zažívací obtíže mají často lidé při onemocnění jícnu, žaludku, tenkého nebo tlustého střeva, chorobách žlučníku a žlučových cest nebo břišní slinivky,“ varuje gastroenterolog, docent Pavel Kohout z II. interní kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Jednou z příčin zvýšené plynatosti může být pochopitelně i stres. Můžeme například v důsledku stresu nevědomky polykat zvýšené množství vzduchu jako tik. Také úzkostliví lidé mají většinou problémy se zvýšenou plynatostí, zvláště jsou-li vystaveni společenskému tlaku s nemožností ulevit si. Příčinou je i dlouhodobého sezení a absence pohybu.
Jak vlastně zažívací obtíže vznikají?
Mohou za ně bakterie, které obývají prostor střev – ty vytvářejí společně se všemi mikroorganismy takzvanou střevní mikroflóru. Po většinu času žijí všechny bakterie v symbióze.
Pokud však dojde k narušení této rovnováhy, dojde k přemnožení škodlivých bakterií, které mohou způsobit zažívací obtíže (například nadýmání, pocit těžkosti od žaludku, zácpa nebo průjem, poruchy střevní pasáže apod.), může nastat pocit ztráty energie nebo i celková únava.
K tomu, aby zůstala naše střevní mikroflóra v rovnováze, je třeba jíst vyváženě, nezapomínat na pohyb a zbytečně se nestresovat.
„V případě úzkosti nebo deprese není chybou podat antidepresiva nebo léky určené k přeladění námahy. Nutné je dbát na složení střevní mikroflóry, případně upravit jídelníček nebo podat probiotické bakterie,“ radí docent Pavel Kohout.