Potenciální nevýhoda rostlinné stravy

Vegetariánská a veganská strava z pohledu živin bývají velmi bohaté na vitamin C, vitamin K, hořčík, draslík, a tedy velké části nutričních látek, které jsou důležité pro tvorbu kostí. To, co se ale lidem konzumujícím tuto stravu z velké části nedostává, je dostatečné množství vápníku. Minerálu, který přímo ovlivňuje srážení krve, svalovou kontrakci, ale i zdravý nervový systém.

Denně je přitom zapotřebí zkonzumovat kolem 1000-1200 miligramů vápníku. Když je tohoto minerálu v potravě nedostatek, tělo se snaží využít svůj rezervoár vápníku, jenž se nachází v kostře.

„Stane-li se tak občas, žádný velký problém nenastává, ale vyskytne-li se opakovaně, kosti slábnou, jsou křehčí a zvyšuje se pravděpodobnost jejich zlomení,” vysvětluje pro BMC Medicine Ginger Hultinová z Akademie výživy a dietetiky v americkém Seattlu.

Podle vědců z Oxfordské univerzity se tento problém týká především lidí na rostlinné stravě. Téměř 18 let sledovali 55 000 dospělých veganů, vegetariánů a pescatariánů (vegetariáni, kteří do svých jídelníčků přidávají i ryby a plody moře).

Vegetariáni a pescatariáni měli zhruba o 25 % vyšší pravděpodobnost zlomeniny kyčle, přičemž u veganů bylo toto riziko ještě 2,3krát vyšší. U veganů se i zdvojnásobilo riziko zlomenin končetin.

Každý jedinec na rostlinné stravě by se měl v první řadě zaměřit na potraviny bohaté na vápník. Nemělo by jít přitom jen o množství vápníku v dané potravině, ale také míru jeho vstřebatelnosti. Ta se může u různých výrobků i surovin významně lišit.

Vápník lze samozřejmě doplnit i pomocí doplňků stravy. Odborníci ale doporučují spíše sáhnout po doplňcích stravy s vitaminem K2 a vitaminem D. Vitamin K2 pomáhá mobilizovat vápník do kostí a spolu s vitaminem D podporuje zdraví kostí.

Sílu kostí kromě stravy ovlivňuje i životní styl, věk a genetika.