Článek
Přílišné oslavy a bujaré veselí církev nepodporovala, aby si lidé nepřipomínali slavnosti spojované s tímto dnem ve starověkém Římě. Když se totiž v římské říši po kalendářní reformě, zaštítěné autoritou Gaia Iulia Caesara, stal prvním měsícem januarius (leden) a první den nového roku připadl na 1. leden, začal být odchod starého a příchod toho nadcházejícího provázen stále nevázanějšími radovánkami a velkolepými hostinami.
Bohatí labužníci dováželi speciálně pro tuto oslavu lahůdky až z nejvzdálenějších provincií. Připravovalo se mnoho druhů koláčů plněných hrozinkami, mandlemi a ořechy. Pečivo se také často tvarovalo do podob zvířat, ptáků, lidských postaviček nebo předmětů každodenní potřeby. Hosté si je potom odnášeli jako výslužku.
Zeleninu, ovoce, houby, luštěniny a sýry doplňovalo vepřové, hovězí a rybí maso. Hostiny se neobešly bez drůbeže, paštik, klobás, jelit a jitrnic. Oblíbené bývalo i jehněčí a skopové maso, za pochoutku se považovala zvěřina. Pilo se mléko, voda, ředěné a neředěné víno s nejrůznějšími přísadami, pivo a voda s octem, šťávy a mošty.
Chudí občané, vojáci a otroci se však i během těchto oslav museli jako obvykle spokojit s kaší. Křesťanský středověk už však nebyl nakloněn hodokvasům a rozpustilým rejům. O posledním dni kalendářního roku se podávaly podobné nebo stejné pokrmy jako na Štědrý den.
Až oslavy příchodu nového století na přelomu toho 19. a 20. znovu proměnily Silvestr v noc lukulského hodování. Doba nebývalého hospodářského rozkvětu vnukla lidstvu naději, že stojí na prahu nového zlatého věku, který kdysi opěvovali antičtí básníci.
Novoroční hodování začínalo čočkou, aby se množily peníze. Ze stejného důvodu byla oblíbená i hovězí polévka s drobnou krupicí, zvaná miliónová. Na tabuli se nesmělo objevit nic, co mělo peří, křídla nebo rychlé nohy, jinak by štěstí uletělo nebo uteklo k sousedům a majetek se v novém roce rozletěl.
Z Francie pak pronikly na silvestrovské stoly ostatních zemí drobné sladké a slané zákusky, které později nahradily studené obložené mísy a obložené chlebíčky.
Z konce 19. století také pochází zvyk doprovázet půlnoční silvestrovský přípitek sklenkou chlazeného sektu. Nu a přání všeho nejlepšího v nadcházejícím roce pronášeli na svých hostinách v posledním dnu roku už staří Římané.