Poruchy spánku na vzestupu. Vliv má i práce přes noc

„Existují studie, které upozorňují, že dlouhodobější noční práce v kombinaci s dalšími riziky, jako je vysoká neuropsychická zátěž, třeba při zdravotnické záchranné službě nebo nemocničních odděleních intenzivní péče, přispívá k tomu, že je část lidí v pozdějším věku více nemocná,“ upozornila za zdravotnické a sociální odbory Dagmar Žitníková. Někteří zaměstnavatelé to zohledňují v interních směrnicích.

Dvacet let noční práce podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny zvyšuje riziko rakoviny prsu. V Dánsku ji úřady uznávají jako nemoc z povolání, pokud žena neměla jiné rizikové faktory a řadu let vykrývala noční směny.

Práce ve směnném provozu se podepisuje i na poruchách spánku. Podle odhadů má vliv až na pět procent nemocných, což jsou tisíce lidí.

Před čtrnácti lety se s poruchou spánku léčilo asi 17 600 lidí, v roce 2022 vyšplhal počet na 78 tisíc, a to jsou pouze ti, jejichž péči lékaři vykázali zdravotní pojišťovně. Reálné počty budou vyšší.

„Nynější odhad je, že na Zemi je půl miliardy lidí, kteří jsou indikováni k léčbě obstrukční spánkové apnoe. Nárůst jistě přijde a zřejmě souvisí i s nárůstem obezity,“ přiblížil profesor Karel Šonka, vedoucí lékař Centra pro poruchy spánku a bdění při Všeobecné fakultní nemocnici.

Mezi pacienty převládá nespavost, časté jsou také poruchy dýchání ve spánku, takzvaná spánková apnoe, která se týká nejčastěji čtyřicátníků a padesátníků. Kromě zástav dechu se vyznačuje i chrápáním, nadměrnou únavou nebo mikrospánkem.

Výjimkou není ani zvýšené usínání přes den a porucha časování spánku během dne. Za vysokými čísly je z části také lepší informovanost lidí o potížích, posuny v léčbě i vznik nových spánkových laboratoří a odborných center. Pomoci nabízí v Česku 59 center, uvádí Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu.

Hektický způsob života a tlak na výkon k problémům se spánkem rovněž přispívají. Stejně jako množství podnětů, které mohou čas na spánek podle profesora Šonky ubírat.

Poznatky vědců z Národního ústavu duševního zdraví prokázaly před dvěma lety také vliv covidu. Nespavost u některých lidí přetrvávala po prodělání nemoci i několik měsíců až let. U třetiny lidí se po covidu objevily živé sny, další trpěli nočními běsy. Výjimečné nebyly ani poruchy paměti nebo nesoustředěnost.

Přímý vliv viru SARS-Cov2 není podle Šonky jednoznačný. „Covid hodně změnil chování lidí, některým vytvořil nové problémy, novou životosprávu. Asi vedl i k duševním poruchám, které mají změny spánku jako častý příklad. Lidé ztloustli a tím by mohli spíše mít obstrukční spánkovou apnoi. Dýchací potíže v noci velmi ruší spánek a jsou lidé, kteří si od covidu nějaké dýchací nemoci nesou,“ vysvětlil.

Péče o pacienty se podle něj za poslední roky významně posunula a jde více do detailů. Například u Parkinsonovy choroby, kde je porucha nočního spánku častá. Onemocnění má v Česku kolem padesáti tisíc lidí.