Populární diety, u kterých čas prokázal, že zdraví neprospívají

Podívejte se s námi, proč už tyto diety nejsou doporučovány, proč ani nepomáhají dosáhnout zdravější a vyváženější stravy, jak kdysi jejich propagátoři tvrdili.

Za touto dietou stál kardiolog Robert C. Atkins, který v 60. letech předpokládal, že sacharidy jsou hlavními viníky zdravotních problémů lidí a jejich přibírání na váze. Díky svému přesvědčení tak vytvořil dietní plán, který se zaměřuje na omezení sacharidů ve stravě a místo toho na preferenci potravin bohatých na bílkoviny a tuky.

Tato dieta je přitom složena ze 4 fází, přičemž první je nejvíce omezující - jedinec při ní může zkonzumovat jen 20 gramů „čistých“ sacharidů denně (za čisté sacharidy přitom považují ty, od kterých je odečteno množství vlákniny).

Rizika této diety:

Omezení příjmu sacharidů může vést ke ketóze. Děje se tak v okamžiku, kdy tělo nedostává dostatek energie, kterou by přeměnilo na cukr. V reakci na to tělo rozloží uložený tuk a v těle se začnou hromadit ketony. Mnozí lidé to pocítí tak, že se u nich objeví nevolnost nebo zápach z úst.

Podle odborníků z Mayo Clinic ale extrémní omezení sacharidů během první fáze tohoto plánu může vést i k celé řadě dalších potíží: k bolestem hlavy, závratím, slabosti, únavě či zácpě.

Odborníci z Clevelandské kliniky navíc varují i před tím, že tento dietní plán umožňuje konzumaci zpracovaného masa bohatého na tuk a sodík, které mohou člověku po zdravotní stránce ublížit i z dlouhodobého hlediska, jelikož bylo prokázáno, že právě tyto potraviny zvyšují riziko srdečních problémů a některých typů rakoviny.

Kromě toho tato dieta vylučuje z jídelníčku i zdravé potraviny jako ovoce a některé druhy zeleniny, protože obsahují vyšší množství sacharidů. Tělo je tak ochuzováno o řadu vitaminů, minerálů, fytochemikálií bojujících proti nemocem a o vlákninu, tedy nezbytné prvky ve vyvážené a zdravé stravě.

Podle Národní lékařské knihovny ve Spojených státech byla strava v paleolitické éře - před 2,5 miliony let - složena z luštěnin, kořenové zeleniny, semen, ořechů, hmyzu, měkkýšů a medu.

Propagátoři dnešní paleo stravy staví dle nich na skutečných potravinách pocházejících přímo z přírody. Doporučují tak především konzumaci všech druhů masa, ale i vejce, nízkoglykemické ovoce a zeleninu, ořechy, semínka a naopak zakazují obiloviny, luštěniny, mléčné výrobky a veškeré průmyslově vyráběné potraviny. Vyhýbají se tedy také konzumaci sacharidů, přidaného cukru a některých rostlinným olejů, jako je např. řepkový či slunečnicový olej.

Nekladou přitom důraz na počítání kalorií ani velikost porcí, někdy umožňují i několik „cheatů“ (dny bez jakéhokoliv omezení) za týden.

Zácpa. Lidé, kteří zakládají svou stravu na živočišných bílkovinách, mají občas tendenci opomíjet i zdroje sacharidů, které zároveň tělu dodávají vlákninu. Nedostatek vlákniny pak může velmi negativně ovlivnit trávicí proces a způsobit nepříjemnou zácpu.

Riziko vysokého cholesterolu. Paleo strava obsahuje často vysoký obsah nasycených tuků. V důsledku toho může dlouhodobé dodržování této diety vést k vyšší hladině špatného cholesterolu, a tím i zvýšit riziko kardiovaskulárního onemocnění.

Změna střevního mikrobiomu. Složení stravy ovlivňuje i složení bakterií ve střevním mikrobiomu. Jak ukázala studie zveřejněná v European Journal of Nutrition, lidé, kteří dodržují dlouhodobě paleo dietu, mohou mít ve střevech vyšší hladinu škodlivých bakterií.

Osteoporóza a zlomeniny. Pokud při paleo stravě lidé do svého jídelníčku nezařazují i dostatek potravin bohatých na vápník a vitamín D, zvyšuje se u nich riziko osteoporózy a zlomenin.

Tato dieta je postavena na syrové a nezpracované stravě. Lidé tak mohou konzumovat jen jídla v jejich přirozeném stavu - bez jakéhokoliv druhu ohřevu, aby strava neměnila svou strukturu.

Potraviny se tak mohou jen namáčet, dehydratovat, odšťavňovat, sekat a mixovat. Jídlo se nesmí zahřát na vyšší teplotu než 40 až 48 °C.

Lidé tak mohou konzumovat:

Člověk se naopak musí vyhýbat rafinovaným olejům, soli, cukru, kávě, čaji, alkoholu a těstovinám.

Na první pohled se jeví tento jídelníček jako velmi zdravý, ale v reálu skýtá celou řadu nebezpečí. Vaření totiž má kromě jiného i důležitou roli při odbourávání toxických chemikálií, jež jsou přirozeně obsažené v některých potravinách, a tudíž i snižuje riziko otravy.

Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) jsou především syrové živočišné produkty hlavními viníky celé řady zdravotních potíží. Při konzumaci syrového a nedovařeného masa, včetně mořských plodů, nepasterizovaného mléka, syrových vajec hrozí lidem salmonelóza a další nemoci způsobené infekčními bakteriemi.

Nebezpečné bakterie a plísně přitom v sobě mohou ukrývat i ovoce a zelenina, i když se jedná spíše o vzácnou záležitost.

Riziko ale může spočívat i v tom, že tato strava bude obsahovat příliš vysoké množství sacharidů a nedostatek bílkovin a tuků.

Každou chvíli se objeví nová zázračná dieta, proto odborníci apelují na všechny lidi, aby si uvědomili, že slepé následování nejrůznějších módních trendů nemusí být vždy nejlepší volbou pro zdraví každého z nich.

Posedlost dodržováním restriktivních nebo extrémních diet navíc často vede k nutriční nerovnováze a poruchám příjmu potravin. Klíč ke zdravému stravování tak spočívá vždy ve vyváženém přístupu.

Ovoce a zelenina mají být součástí každého jídla, jelikož jsou bohatým zdrojem vitamínů, minerálů a vlákniny. Celá zrna, jako je hnědá rýže a quinoa, poskytují vlákninu, zatímco bílkoviny jako kuřecí maso, ryby, fazole a mléčné výrobky jsou nezbytné pro vývoj a obnovu tkání.

Kromě toho je důležité nezapomínat na zdravé tuky, jako jsou ty, které se nacházejí v avokádu, oříškách, semenech a olivovém oleji, jež jsou nezbytné pro funkci mozku.

Pozor také na velikosti porce a střídmou konzumaci zpracovaných potravin bohatých na přidané cukry, nasycené tuky a sodík.

Místo hledání rychlých řešení a módních trendů je tak vždy lepší zaměřit se na vytvoření dlouhodobě udržitelných stravovacích návyků, které podporují celkové zdraví a pohodu.