Článek
Když pohyb vhodně zkombinujeme s rozumnou dietou, pomůže nám shodit část nadbytečných kil. To je nás pro nás klíčové. Jakmile se nám podaří aspoň částečně zhubnout, začne se u nás okamžitě zlepšovat většina rizikových parametrů.
Klesají vysoké krevní cukry, ale i cholesterol, riziko infarktu a mrtvice. Stačí, abychom shodili 5 procent své váhy, a už se tyto pozitivní efekty významně projevují. Snížíme-li váhu o 10 procent, zmenší se třeba nebezpečí infarktu až o polovinu.
Pozoruhodný výzkum
Doslova revolucí je v tomto směru výzkum lékařů z Fakultní nemocnice v Praze-Motole. Díky cvičení pod dohledem odborníků a rozumné dietě se zatím několik desítek diabetiků zbavilo píchání inzulínu a začalo užívat pilulky, tedy antidiabetika: léky, které zvyšují citlivost tkání na inzulín.
Abychom pochopili, jak velký úspěch to byl pro každého z nich, musíme si říct něco o cukrovce II. typu, která trápí 90 % všech pacientů s diabetem.
Kvůli snížení účinků inzulínu se jim zvyšuje hladina cukru v krvi. Pokud nemocný zvýšené cukry, a obvykle i cholesterol, nekompenzuje, začnou mu ničit cévy. Proto cukrovka může člověka připravit o zrak, dovede mu poškodit ledviny nebo způsobit jejich selhání, zaviní infarkt, mrtvici, případně amputaci končetin.
Víc si užívá normálního života
Jak důležité je pro diabetika, aby měl cukrovku dobře kompenzovanou, o tom mnohé napovídá statistika amerických vědců. Kdo začne chodit k lékaři, ale nezmění svůj způsob života a k léčbě přistupuje laxně, má před sebou v průměru osm let života.
Pokud ho změní a naučí se cukrovku skutečně dobře kompenzovat, přestane existovat něco jako průměrná doba života, která mu zbývá. Může se dožít prakticky stejného věku jako většina zdravých lidí. Někdy dokonce paradoxně víc, protože je pod stálým dohledem lékaře a více dbá o své zdraví.
Přímo revolucí pro něj je, když se mu díky programu, jako je ten v Motole, podaří přejít od píchání inzulínu k užívání antidiabetik. Zbaví se věčných obav a hlídání, jestli nejedl moc nebo málo. Dal-li si dost inzulínu. Má-li ho s sebou a zda ho nepoškodilo přílišné vedro nebo mráz. Jestli mu číšník v restauraci přinese jídlo včas, aby ho inzulín, který si píchl před jídlem, neposlal do hypoglykemie, tedy do stavu, kdy se mu udělá zle a může v něm upadnout do bezvědomí.
„Prostě se zbaví neustálých starostí i nepříjemných komplikací,“ vysvětluje MUDr. Miloš Matouš, interní a tělovýchovný lékař, který se podílí na experimentu v Motole. „A začne se vracet do normálního života.“
Nemá cenu zničit se ve fitcentru
Ale i lidé, kteří se nedostanou do podobného programu, si mohou najít vlastní kombinaci cvičení a rozumné diety, které jim pomůžou zhubnout. Nejlepší je, když to udělají ve spolupráci s diabetologem, rehabilitačním nebo tělovýchovným lékařem a nutriční terapeutkou, která by měla být v každé nemocnici nebo v diabetologickém centru. Rozumně vedené kurzy nabízí také STOB (www.istob.cz).
„Nemá totiž smysl, aby cukrovkář vyrazil do fitcentra a zničil se tam cvičením, které mu navíc může ublížit,“ říká doktor Matouš. „Potřebuje vhodné cvičení s ohledem na svou nadváhu a případné další zdravotní problémy. A měl by cvičit s optimální intenzitou, při které nejvíc zhubne.
To bývá kolem 50-55 % jeho maximálního výkonu. Nejlepší je, když mu optimální tep změří a stanoví odborníci. Nebo může využít měřič tepové frekvence. Je to pro něj důležité i proto, že kvůli svým metabolickým problémům a jinému hormonálnímu nastavení organismu hubne hůř než zdravý člověk.
Nutriční terapeutka mu poradí s jídelníčkem. Podle zkušeností těchto terapeutek, případně instruktorek ze STOBu (společnost Stop obezitě) lidé málo vědí o potravinách ve kterých jsou skryté cukry (bílé pečivo, kukuřičné lupínky a další snídaňové směsi).
A ne vždy si také uvědomuj,í kolik tuku a tedy kalorií může být skryto v různých oříšcích a semínkách nebo v dietních párcích, kabanosu a kvalitních salámech, případně v některých mléčných výrobcích. Tyto kalorie snadno zvýší jejich obezitu a tedy zhorší i cukrovku. Také málo znají glykemický index potravin: udává, do jaké míry potravina zvyšuje hladinu krevního cukru.
Terapeutka diabetikovi zároveň vysvětlí, proč je pro něj nesmyslné držet drastickou dietu, aby zhubl: riskuje prudký výkyv krevního cukru a z toho plynoucí komplikace.
Příznaky nemoci
Cukrovka je prevít, protože nebolí. Můžeme ji mít bez toho, že bychom si uvědomovali nějaké výrazné příznaky.
| To, čeho si ale můžeme všimnout, je: |
|---|
| - únava, žízeň, častější močení a někdy i pocení, |
| - u mužů se výrazněji objevují problémy s erekcí, u žen výtok z pochvy a svědění, |
| - začne nás svědit kůže, zeslábne nám zrak, pobolívají nás nohy a otékají, zhoršují se křečové žíly, komplikovaněji se začnou hojit rány, také můžeme zvolna ztrácet cit v pokožce, |
| - častěji nás trápí plísně na kůži, na intimních místech a na nohou, |
| - protože jsme unavenější, můžeme být i podrážděnější nebo agresivnější. |
Tři typy diabetu
- Cukrovka I. typu je autoimunitní chorobou. Imunitní systém ničí ty buňky slinivky břišní, které produkují hormon inzulín. To je hormon bílkovinné povahy, který umožňuje glukóze obsažené v krvi vstup do buněk. Glukóza je pro buňky zdrojem energie. Nemocný s tímto typem cukrovky se bez píchání inzulínu neobejde.
- Diabetes II. typu patří mezi chronická onemocnění, jeho hlavním projevem je zvýšení hladiny cukru v krvi kvůli snížení účinnosti inzulínu produkovaného slinivkou.
- Těhotenská cukrovka je zdravotní komplikace zhruba čtyř procent žen, kterým hladinu krevního cukru rozkolísaly hormony rozbouřené těhotenstvím. Komplikace, které to vyvolá, dokážou lékaři ve spolupráci s pacientkou obvykle dobře zvládnout. Po porodu navíc většinou mizí.
