Článek
Vždy záleží na intenzitě pocitů, délce trvání a míře narušení našeho běžného fungování. „Depresivní epizoda trvá podle definice klasifikace psychických chorob minimálně dva týdny a je podmíněna řadou biologických, psychologických a sociálních faktorů,” vysvětluje klinická psycholožka PhDr. Petra Menclová, Ph.D. z Kliniky Meridian.
Faktor sezónnosti hraje roli především ve smyslu ovlivnění biologických rytmů v důsledku zkracování dne a redukce denního světla, což vede k vyšší produkci hormonu melatoninu a tím k pocitu útlumu a spavosti.
Melatonin má totiž velmi rozsáhlé účinky na velké množství fyziologických funkcí: ovlivňuje mimo jiné metabolismus, produkci pohlavních hormonů, imunologické reakce organismu, a v neposlední řadě chování a psychologické reakce.
V souvislosti s nedostatkem slunečního svitu může být v organismu také sníženo množství vitamínu D, což následně vede k podrážděnosti a nervozitě.
Podzimní období bývá plné různých psychosociálních změn
Podzimní období je také velmi často spjato s nástupem dětí do školky či školy, změnami práce, předsevzetími typu „Přes léto si dám pauzu a začnu s hubnutím od září“, navíc již řada lidí začíná myslet na předvánoční čas a závěr roku.
„Tyto sezónní faktory mohou u citlivých jedinců vyvolat obraz depresivní poruchy, avšak oproti skutečné tzv. velké depresi trvají potíže kratší dobu, člověk je rozladěný, ale schopný fungování ve všech oblastech svého života, neobjevují se suicidální (sebevražedné) myšlenky,” upozorňuje Menclová.
Přesto tyto stavy nelze podceňovat, jelikož i závažnější deprese se mohou rozvinout poměrně plíživě. Navíc řada lidí své psychické potíže dlouhodobě podceňuje a svaluje vinu tu na počasí, tu na podzim či jaro, takže i s pojmem „podzimní deprese“ bychom měli zacházet velice opatrně.
„Vybavuji si mladou klientku, která za mého působení v psychiatrické nemocnici k nám vždy na přelomu září a října dorazila s potížemi, které až učebnicově splňovaly všechna kritéria pro tzv. rekurentní (opakující se) depresivní poruchu se sezónními rysy, jak o ní hovoří americká klasifikace psychických poruch DSM- IV. Podceňovat tyto příznaky se rozhodně nevyplácí,” dodává Menclová.
Ženy jsou postiženy častěji
Ženy jsou na změny a výkyvy počasí zřejmě citlivější. U nich je obecně udáván mnohem vyšší výskyt sezónních psychických poruch oproti mužům.
Pravděpodobně je to dáno i hormony, ale možná i tím, že jsou ženy v tomto ohledu sdílnější a častěji vyhledají odbornou pomoc, tudíž přesné údaje musíme brát s rezervou.
Hranice mezi běžnou podzimní rozladěností a skutečnou depresivní epizodou může být někdy velmi tenká, a proto je vždy lépe při jakýchkoli pochybnostech konzultovat vše s odborníkem, který je schopen stav s pomocí diagnostických nástrojů objektivně zhodnotit.
Podzimní splíny z pohledu tradiční čínské medicíny
Podle tradiční čínské medicíny je podzim spojený s elementem kovu a plícemi, jako jeho hlavním orgánem. „Tomuto období vévodí organizace, nastavení limitů, ochrana vlastních hranic. Vracíme se z expanzivního, zářivého léta zpátky dovnitř, k sobě samým. Je to proto ideální doba ke kultivaci duše i těla, k tomu, abychom věnovali čas vnitřnímu vhledu. Energií sdruženého orgánu, tlustého střeva, je zase schopnost „nechat odejít“, proto podzim je i dobrým období pro to, abychom to udělali se vším, co už pro nás nemá smysl a pouze nás tíží, abychom tak vytvořili prostor pro nový růst. A i to může být někdy hodně bolestné,” vysvětluje MUDr. Štefánia Ebenová, Ph.D.
V tradiční čínské medicíně je každý orgán spojen s nějakou emocí. Emocemi plic jsou smutek a žal. Plíce jsou spojeny i s komunikací a jasnou myslí, otevřením se novým idejím, pozitivnímu sebenahlížení, schopností relaxovat a být šťastný.
„Když jsou plíce v nerovnováze, přichází smutek, můžeme se problematicky vyrovnávat se ztrátou a změnou, dostavují se pocity odcizení a splíny, které není možné rozptýlit. Když je energie plic slabá, zaplavuje nás žal. Když to trvá delší dobu a stav se nepokoušíme řešit, může to vést k depresím,” upozorňuje Ebenová.
„Pomoci mohou dechová cvičení, především hluboké dýchání „do břicha“, procházky na čerstvém, chladivém vzduchu, nejlépe v přírodě, vyřešit staré záležitosti, které nás vrací zpět, zreorganizovat, pročistit náš životní prostor, darovat věci, které už nepotřebujeme. Necháme odejít vše nepotřebné, abychom udělali prostor pro nové,” dodává lékařka.
