Podceňovat prevenci rakoviny děložního čípku se nemusí vyplatit

„Z nádoru, který je celosvětově stále obrovským problémem, je možné správným využíváním prevence udělat vzácné onemocnění, které se téměř nebude vyskytovat,“ vysvětluje přední český onkogynekolog profesor David Cibula, přednosta Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze u Apolináře.

Jde tedy jen o to, snažit se využít veškeré možnosti prevence, které jsou v dnešní době ženám nabízeny.

Každá žena od 15. roku věku má ze zdravotního pojištění nárok na preventivní gynekologické vyšetření, jež probíhá formou screeningového vyšetření pro záchyt přednádorových stadií na děložním čípku. Gynekolog provede stěr ze sliznice děložního čípku na cytologické vyšetření a vzorek je následně vyhodnocen v laboratoři, kde proběhne mikroskopické posouzení vzhledu buněk.

„Pro zvýšení citlivosti screeningu bylo toto vyšetření doplněno také o test, který u buněk obsažených ve stěru s vysokou spolehlivostí stanoví přítomnost DNA některého z vysoce rizikových typů HPV. Test na HPV DNA je hrazen ženám ve věku 35 a 45 let a pro blízkou budoucnost se jedná o rozšíření na ženy ve věku 55 let,“ vysvětluje onkogynekolog profesor Jiří Sláma z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze.

Test stanoví, zda na děložním čípku ženy probíhá infekce některým z rizikových typů HPV. Pozitivní výsledek testu, který potvrzuje přítomnost rizikové infekce HPV, je pak signálem pro podrobnější vyšetření nebo častější sledování.

Cílem je, aby byly včas zachyceny a ošetřeny závažné přednádorové změny. Pro úspěšné uzdravení je totiž zcela zásadní zjistit nález ještě dříve, než vznikne rakovina.

„Problém preventivních kontrol spočívá v nepříliš velké účasti některých částí populace, zejména žen nad 50 let. V některých místech ČR účast této skupiny žen na preventivních prohlídkách klesá až na 30 %. Pokud se žena nedostaví na preventivní prohlídku, nemáme možnost, jak jí nabídnout klinické vyšetření, odebrat cytologický stěr, případně udělat test na HPV a nabídnout jí tak v případě abnormálního nálezu efektivní řešení. Díky pokrokům vědy a medicíny jsme schopní stále modernizovat preventivní programy, ale to nejdůležitější je na ženách samotných: přijít na prohlídku, která není časově náročná. To je zcela zásadní v každém věku,“ apeluje profesor Jiří Sláma.

Očkování proti pohlavně přenosné infekci HPV je nejúčinnější, pokud je aplikováno před zahájením pohlavního života. I proto je v současné době vakcína plně hrazena zdravotními pojišťovnami všem dívkám a chlapcům ve věku 13 – 14 let, od ledna 2024 by pak mělo být hrazené od 11 let.

Chlapci se očkují, protože mohou být přenašeči HPV infekce, s níž se za život setká až 80 % populace. To z ní činí nejčastější pohlavně přenosnou infekci. U mužů také může infekce HPV způsobovat vznik jiných nádorů, například na penisu či v dutině ústní.

Očkovat se nicméně mohou i dospělé ženy. V takovém případě sice vakcína již není tak účinná, ale i tak může riziko onemocnění snížit. Odborníci ho doporučují zejména ženám s genetickou zátěží.

O tom, zda nechají své děti očkovat, by se měli rodiče vždy rozhodovat svobodně a měli by učinit informované rozhodnutí. Jedná se o volbu důležitou pro budoucí zdraví jejich potomků, proto odborníci varují před nepravdami a mýty zpochybňujícími bezpečnost vakcín, které šíří antivakcinační skupiny.

„Vakcína proti HPV neobsahuje lidský papilomavirus, ale laboratorně vytvořené antigeny, které imunitní systém považuje za virus, a proto si proti němu vytvoří protilátky. Antigeny však nejsou schopny vyvolat samotné onemocnění,“ vysvětluje David Cibula.

Po očkování mohou nastávat mírné reakce, které jsou přirozenou odpovědí organismu na látky obsažené ve vakcíně. Nejčastějším projevem je zarudnutí a bolestivost v místě vpichu, což jsou reakce, které zpravidla odezní během několika hodin až dní. „Klinické studie na velkém vzorku mnoha tisíc žen jasně ukázaly, že vakcína nezvyšuje riziko výskytu závažných onemocnění, jako je například roztroušená skleróza, oproti běžné populaci,“ doplňuje David Cibula.

Všechna nádorová onemocnění však mohou propuknout i přesto, že ke svému zdraví žena přistupuje zodpovědně. Proto je důležité vnímat své tělo a varovné signály jako diskomfort v oblasti břicha, změny v menstruačním cyklu či neobvyklé špinění nebo krvácení, a vždy tyto stavy konzultovat s ošetřujícím gynekologem!

Na správnou prevenci gynekologických nádorů upozorňuje u nás již popáté celosvětová osvětová kampaň World GO Day.

20. září 2023 v Praze odstartuje Fialová jízda, které se na kolech, koloběžkách či po svých zúčastní pacientky a jejich přátelé, lékaři, sestřičky, ale i široká veřejnost, a která bude ukazovat na důležitost prevence těchto onemocnění a zároveň dávat podporu všem, kteří již těmito nádory onemocněli a bojují s nimi.

Na www.goday.cz jsou ke zhlédnutí autentická videa s příběhy žen, které mají vlastní zkušenost s onemocněním.

„Všichni se chceme vyhnout rakovině, a pokud máme možnost jí předcházet efektivně, neměli bychom tuto šanci promarnit. Proto prostřednictvím World GO Day apelujeme na všechny ženy, aby se zajímaly o důležité informace a v rámci prevence tak mohly činit informovaná rozhodnutí,“ vysvětluje Denisa Voplakalová, která sama prodělala rakovinu děložního čípku.

Po vyléčení se zapojila do osvěty a stala se ředitelkou Pacientské organizace VERONICA, která spolu s ONKO Unií již 5 let pořádá osvětovou akci World GO Day v České republice. Na stránkách www.pacientska-organizace.cz najdou ženy mnoho důležitých informací o prevenci z úst odborníků.