Po prodělání covidu se některým ženám vrátila rakovina prsu

Přestože se během pandemie koronaviru onkologové snažili apelovat na lidi, aby nepodceňovali prevenci rakoviny a chodili i přes všechna opatření na preventivní vyšetření, začali se v jejich ordinacích objevovat nemocní, kteří prevenci zanedbali a přišli k nim až v pozdních fázích onemocnění. Většinou se tak dělo ze strachu, aby v nemocnicích či v čekárnách u lékařů nechytili covid.

Což potvrdily i statistiky z loňského roku. Jen ve Všeobecné fakultní nemocnici poklesl počet mamografií o sedm procent, o necelou pětinu poklesl i počet operací rakoviny prsu a o pět procent méně bylo i nových pacientek.

Péče o onkologicky nemocné přitom podle profesorky Petry Tesařové z onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) zůstala zachována po celou dobu pandemie.

Bohužel mezi pozdě příchozími nemocnými k lékaři přitom byly i ženy, kterým se po několika letech po vyléčení z rakoviny nemoc vrátila. Podle profesorky Tesařové se tak často stalo po prodělání covidu-19.

Jak ukázala nedávná studie amerických vědců, zveřejněná v odborném rozcestníku BMC Medicine, covid-19 podporuje faktory, které jsou zapojené do probouzení spících buněk rakoviny prsu, jako jsou neutrofilní extracelulární pasti (NET).

Přítomnost NEN a prozánětlivého mikroprostředí může proto podporovat reaktivaci rakoviny prsu a zvyšovat riziko plicních metastáz.

Podle vědců budou ale zapotřebí další vědecké studie, které by potvrdily tato zjištění, nicméně apelují na všechny ženy, jež rakovinu prsu a covid prodělaly, aby nezanedbávaly prevenci a kontroly u svých lékařů, aby se na případný problém přišlo včas a zabránilo se metastatickému relapsu.

Z údajů Národního registru hrazených zdravotních služeb také vyplynulo, že loni bylo hospitalizováno o 8 % méně žen s rakovinou vaječníků a o 7 % se snížil počet cytologických vyšetření, která jsou prevencí karcinomu děložního hrdla.

Podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bylo v roce 2018 v Česku diagnostikováno 956 případů karcinomu vaječníků, přičemž   622 žen zemřelo.

Lékaři se tak obávají, že v letošním roce přijde k lékaři ještě více žen pozdě a oni jim již nedokážou pomoci, případně jejich léčba bude o to složitější a náročnější.

„Tento typ rakoviny sice nepatří mezi nejčastější, ale patří mezi "ty nejošklivější", u kterých výsledky léčby nejsou dobré. Ženy by proto neměly podceňovat příznaky jako pobolívání v podbřišku, zvětšování objemu břicha či nechutenství,” upozorňuje David Cibula, vedoucí onkogynekologického centra.

Čtvrtina těchto karcinomů má podle onkologa genetický základ. Pacientky, u kterých se v rodině vyskytují karcinomy vaječníku, prsu či tlustého střeva a konečníku, by se měly obrátit na specialistu a chodit na pravidelné kontroly.