Článek
Před porodem neměla žena žádné potíže, dva dny po příchodu dítěte na svět ale přišlo selhání základních orgánů, kvůli němuž musela čerstvá matka strávit několik týdnů v nemocnici. Nemohla tak být ani se svou čerstvě narozenou dcerou.
Vše se stabilizovalo, ale po dvou letech relativně klidného období začala žena kašlat krev a musela být převezena do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Tam upadla do bezvědomí.
Není to legrace, zůstaňte doma, prosí sestra z oddělení, kde se léčí „nejhorší” covidoví pacienti
Lékaři jí v závažném stavu pomohli tím, že ji připojili na mimotělní plicní podporu, tzv. ECMO. Tu se pak snažili několikrát ukončit a připravit pacientku na transplantaci plic, to se ale nedařilo.
„Její stav byl tak těžký a závažný, že byla transplantace neuskutečnitelná bez určitého přemostění kritické fáze něčím originálním, co by jí umožnilo rehabilitaci a mobilizaci. Pacientce jsme proto implantovali unikátní bypass, který obcházel její plíce. Ty byly hypertenzí natolik poškozeny, že se jimi krev neprotlačila a bez podpory mimotělního oběhu by dál nepřežila,“ vysvětlil postup Martin Balík, vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF UK.
Pacientka musela být na mimotělním oběhu 143 dní.
„Ženě jsme umožnili žít s mimotělní plící pověšenou na hrudníku. Tělo tak mělo čas se zotavit a připravit na transplantaci plic, která byla její jedinou perspektivou,“ dodal.
„Když jsem se probudila z umělého spánku, bylo 6. ledna. Vůbec jsem nevěděla, kde jsem a proč. Přestože mi lékaři řekli, jak moc je můj stav vážný, snažila jsem se být v pohodě. Mým hnacím motorem byla dcera, pro kterou jsem tu chtěla být,“ vzpomíná na nelehkou dobu Hana Modrová.
Úplná katastrofa pro tělo i duši, říká lékař Balík k distanční výuce a zákazu sportování dětí
Největším problémem bylo sehnat vhodného dárce, protože je paní Hana malého vzrůstu a má zvláštní krevní skupinu. Na dárce tak musela čekat opravdu dlouho.
To znamenalo celou řadu dalších rizik. Asi největší problém nastal, když kvůli délce čekání začaly zavedené kanyly se srdcem a hrudníkem srůstat, což přineslo komplikace i při následné operaci.
Pětadvacetiletá Nikola je po dvou transplantacích plic. Vakcína je pro ni spása
Dlouhou dobu čekání na transplantaci trávila paní Hana sledováním pohádek a také meditacemi. „Snažila jsem se trochu meditovat, žít přítomností a moc nepřemýšlet nad tím, co bude,“ vzpomíná.
Nebylo to jednoduché, protože trávila hodně času sama. Rodina za ní do nemocnice mohla přijít kvůli covidu jen v omezeném režimu a s negativním testem.
Transplantace byla náročná.
O to větší měla pacientka radost, když se pak dozvěděla termín transplantace.
„Plakala jsem radostí, že už to přišlo a že už to bude dobré,“ vzpomínala na šťastné chvíle. Možné komplikace a neúspěch operace si prý vůbec nepřipouštěla.
Místo plic měla vazivo. Transplantace zachránila mladé ženě s koronavirem život
„Počítali jsme, že transplantace bude složitá, protože široké, tlusté kanyly, které byly implantovány do srdce, do něj vrostly a způsobily řadu dalších patologických změn na srdci. Což se nakonec i potvrdilo. Operace byla komplikovaná, extrémně dlouhá a zatížená velkou krevní ztrátou. Kvůli poškozenému srdci došlo během operace k srdečnímu selhání a vzhledem k masivnímu krvácení jsme operační ránu museli opakovaně revidovat. Sedmkrát nebo osmkrát byla paní Hana na jiném typu tělní podpory,” přiblížil náročnost operace Novinkám Robert Lischke, přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a vedoucí programu transplantací plic.
V Česku přišlo na svět už třetí dítě z transplantované dělohy
Nesmí se nakazit koronavirem
Půl roku od transplantace je pacientčin stav výrazně lepší. „Kvalita jejího života, jak nabírá postupně sílu, se velmi zlepšuje, a čeká ji osud jako každého pacienta po transplantaci plic. Já doufám, že bude žít dlouho a v dobré kvalitě,“ říká optimisticky Lischke.
Paní Hana bude muset chodit na pravidelné kontroly, aby se předešlo všemožným komplikacím a mohla žít co nejkvalitnější život. Je pro ni také důležité předejít onemocnění covidem-19 a podstoupit očkování, protože případný průběh nemoci by u pacientky byl velmi těžký a infekci by nemusela přežít.
Podle Lischkeho 20 až 30 procent lidí po transplantaci plic na covid umírá.
Po necelém roce byla Modrová z nemocnice propuštěna.
Plicní transplantace paní Hany byla unikátní také v tom, že pacientka byla před tím 143 dní napojena na mimotělní podporu Novan. Běžně přitom tato podpora bývá využívána na 10 až 14 dnů. Světový rekord byl do té doby 79 dní.
