Pneumokok útočí nejen na děti, ale i na seniory

V Česku se každý rok potvrdí asi 400 případů pneumonií (zápalu plic), na nemoc umírá přibližně 14 procent nakažených dětí mladších pěti let. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) trpí invazivním pneumokokovým onemocněním v přepočtu 6,3 člověka 100 000 lidí ze skupiny starších 65 let. V této věkové kategorii umírá asi čtvrtina nakažených.

Stát vakcinaci zajišťuje v léčebnách dlouhodobě nemocných a v domovech pro seniory. Ostatní si na prevenci musejí myslet sami, řekl v úterý MUDr. Roman Prymula z České vakcinologické společnosti.

Plošné očkování by stálo v České republice asi 400 miliónů. "Náklady na plošné očkování by se zhruba do deseti let vrátily. Klesly by totiž výdaje za léčbu i na dávky pro nemocné či pro lidi, kteří je ošetřují," dodává Prymula.

Navíc očkování chrání i neočkované. Ubývá totiž lidí, kteří jsou schopni pneumokoky dál přenášet. Podle studie z USA klesl výskyt pneumokokových onemocnění u dětí po očkování o 94 procent, u dospělých o 55 procent.

Plošné očkování malých dětí by ovšem mělo významný vliv také na nemocnost starších lidí. Starší osoby jsou velmi náchylné k onemocněním pneumokokem, jejichž přenašeči bývají často děti.

Vakcinace dětí by každý rok mohla zamezit 216 úmrtím dospělých, 115 případům invazivních pneumokokových infekcí a více než 500 případům pneumokokových onemocnění u dospělé populace,“ doplnil Suchopár.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v posledních letech stále častěji vyzývá především vyspělé země k vyšší pozornosti očkování a zavedení plošné vakcinace dětí proti pneumokokovým infekcím. Jejich zákeřnost nepodceňuje většina bývalých členských států EU.

„Do roka by měly očkování zavést také v Irsku, Dánsku, Švédsku, na Kypru, Novém Zélandu, v Kostarice a Panamě,“ upozornil prof. MUDr. Roman Prymula z České vakcinologické společnosti. Ta u nás podporuje snahy o zahrnutí vakcíny proti pneumokokům do povinného očkovacího programu.

Význam očkování proti pneumokokům není úplně doceněný, řekl Prymula. Pneumokokové infekce totiž úzce souvisejí s chřipkovými nákazami. V případě chřipkové pandemie, kterou epidemiologové čekají v nejbližších letech, by mohlo očkování proti pneumokokům zachránit mnohé životy.

Pandemické plány některých zemí, například Slovenska, počítají s očkováním proti chřipce i pneumokokům zároveň. V ČR podle Prymuly ochrana proti pneumokokům v pandemickém plánu chybí. O změnách se prý ale diskutuje.

Pneumokokové infekce jsou velkým problémem především v rozvojovém světě. Jen zápal plic tam způsobuje více úmrtí než AIDS, malárie a spalničky dohromady. Každoročně dochází v rozvojových zemích ke 150 miliónům případů zápalu plic u dětí do pěti let, což představuje 95 procent všech nových případů na světě.

Hlavním problémem plošné vakcinace jsou peníze. Podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta je možné, že k zavedení vakcinace dojde, ale zřejmě ne v dohledné době. "Plošné očkování proti pneumokokům by znamenalo navíc 400 miliónů korun. Ty nemáme a ani do roku 2010 je ministerstvo zdravotnictví ze státního rozpočtu nenárokuje," řekl hlavní hygienik ČR Michael Vít.

I přesto probíhá proočkování ohrožených skupin dětí s různými chronickými onemocněními například záněty středního ucha nebo sníženou imunitou. Rodiče ostatních dětí, jichž se u nás narodí každým rokem kolem 100 tisíc, musí zatím vakcínu hradit sami (jedna dávka zhruba 2000 Kč/dle věku dítěte max. 4), případně využít příspěvek od své zdravotní pojišťovny.