Plísně na nohou a nehtech se nevyplácí podceňovat

Mikroskopické houby, mezi které řadíme plísně i kvasinky, se vyskytují všude kolem nás. Nejrizikovější oblasti jsou ty, kde je vlhko a teplo a kde se pohybuje velké množství osob. Jde hlavně o wellness, bazény nebo sauny. Nakazit se ale můžete i na pedikúře, z koberce či přezůvek, na kterých ulpěly šupinky nakažené kůže.

Proto když přijdete z těchto rizikových míst, doporučuje mikrobiolog a mykolog MUDr. Karel Mencl, CSc. každému domácí koupele ve slabém roztoku hypermanganu. Stačí čtyři zrnka do tří litrů vody. Lze také použít roztok octa, protože plísně nemají rády příliš kyselé prostředí. Ten však není zdaleka tak účinný jako hypermangan.

„Problém mohou způsobit ale i nekvalitní či nevhodné boty, ve kterých se naše nohy potí. Vždy je tedy nutné vybírat obuv adekvátně k počasí, přičemž vždy by měla být  z kvalitních prodyšných materiálů,” radí dermatoložka MUDr. Jitka Chaloupecká z Laserového centra Anděl.

Pokud se vám nohy přesto více potí, pak je vhodné obuv pravidelně ošetřovat speciálními přípravky nebo ji alespoň vytírat octovou vodou. „Důležité je nezapomínat ani na čisté a vždy suché ponožky. Velmi vhodné jsou ponožky z bambusového vlákna, které skvěle odvádějí pot a mají antibakteriální vlastnosti,” upozorňuje Mgr. Dana Jermanová z Bambutiku.

Plíseň na sebe upozorní zarudlými, oteklými a velmi svědícími místy mezi čtvrtým a pátým prstem u nohou. Kůže může být i bílá a může se olupovat. Poté může nastat pocit pálení a na kůži se vyskytnou šupinky. Jedinec má pak neustálý pocit vlhkých nohou, které navíc začnou velmi zapáchat. Postupně se mohou utvořit i bolestivé prasklinky. Pokud se plíseň hned nepodchytí, může se rozšířit i na další části těla. Podceňovat tento problém se skutečně nevyplácí.

Jako první pomoc můžete vyzkoušet tzv. chytrou houbu. Jedná se o predátorský druh mikroskopické houby, která umí pronikat do buněk plísní a kvasinek. Vysává z nich pro sebe potřebné živiny, čímž nám vlastně poskytuje velkou službu. Poté co houba zkonzumuje veškeré patogenní mikroorganismy, odrůstá tento plísňový predátor spolu s nehtem nebo se jednoduše odloučí spolu se starými kožními buňkami.

Jedinci, kteří upřednostňují bylinné přípravky, pak mohou vyzkoušet např. koupel v odvaru z kůry břízy nebo dubu, případně z šalvěje anebo tymiánu. Nohy lze též potírat propolisovou tinkturou, tea tree olejem či kapičkami z grepových jader.

Plísně se lze zbavit i pomocí nejrůznějších mastiček či gelů s antimykotiky, jež jsou volně dostupné v lékárnách. Trvá-li ale problém déle či opakovaně, pak je dobré navštívit dermatologa.

Za opakovanými problémy s plísněmi totiž mohou stát i další zdravotní problémy, jako vysoká hladina cukrů v těle, a tedy cukrovka, imunologické problémy, začínající cévní potíže, kvůli kterým dochází k horší výživě kůže, a tedy k její snazší nákaze.

Plísňová infekce může zasáhnout různé oblasti nehtu: nehtový val, nehtové lůžko a samotný nehet. Infekce většinou začíná na předním okraji nehtu, odkud se může rozšířit po celém nehtu, přičemž postupně dochází k deformaci a zabarvení nehtu (utvářejí se na něm žluté, hnědé či bílé skvrny).

Pokud je plísní zasaženo i nehtové lůžko, bývá léčba mnohem komplikovanější. Proto je tak důležitá včasná léčba antimykotiky, a to současně lokální aplikací a léky. Účinné látky se vyplaví do krve a znemožní plísni další rozšiřování.

Tablety se obvykle užívají denně, přičemž mast se nanáší jednou týdně. V obou případech by neměla léčba trvat déle než tři nebo čtyři měsíce. Napadené části nehtu je třeba po odrůstání vždy okamžitě odstranit.

Plíseň nehtů neboli onychomykóza se nejvíce objevuje okolo 65. roku věku. Důvodem je přibývající věk a s tím spojené zhoršení stavu nehtů a okolní tkáně, kvůli čemuž snáze dochází k napadení nehtu patogeny.

Zároveň mají starší lidé slabší imunitu, což opět usnadňuje vznik problému. V tomto věku je tak důležité řešit problém skutečně komplexně a maximálně se zaměřit i na posílení imunity.