Článek
Fakt, že si v Los Angeles, kde bydlí, může jít kdykoliv zaplavat, je prý hlavním důvodem, proč by si nikdy nekoupila dům v Evropě, jako to udělala řada jiných hollywoodských celebrit. Ráda plave závodně pojatá prsa. Ta významně posilují prsní svalstvo a pomáhají zpevňovat tvar poprsí. Pro ženy ve zralém věku to bývá vítaný efekt.
V každém případě je plavání jednou z nejzdravějších forem pohybu (vedle svižné chůze, cyklistiky nebo cvičení na rehabilitačních míčích). Lékaři ho považují za ideální prevenci proti kardiovaskulárním problémům, ale také za šetrný způsob, jak po vánočních svátcích shodit přebytečná kila.
Hodně šetří klouby
Marie Feiferová (86) z Prahy přivezla z posledních pěti světových šampionátů určených plavcům veteránům čtyři medaile.
O plavání řekla: "Na suchu jsem jak staletá, ale ve vodě ze mě všechno spadne a je ze mě dvacítka." Velmi hezky vystihla to, co je na něm a na cvičení ve vodě zajímavé i z pohledu lékařů. Ti v něm vidí velice výhodnou aktivitu, protože:
* nadlehčuje tělo a nepřetěžuje klouby, páteř i vazy, naopak šetří je, |
* klade asi šedesátkrát větší odpor než vzduch, ale zatěžuje svaly rovnoměrně, |
* trénuje naše srdce i vytrvalost, svaly současně s posilováním také protahuje (na suchu je potřeba protahování a posilování dělat zvlášť), |
* posiluje svaly podél páteře, zmírňuje bolesti zad a podporuje správné držení těla, |
* je ideální na otužování a zároveň prokrvení organismu, * posiluje a zároveň šetří i srdce, při plavání jsme totiž obvykle ve vodorovné poloze, takže srdeční sval nemusí překonávat zemskou gravitaci a pumpovat krev vzhůru. |
Skvělé pro seniory
To všechno jsou důvody, proč je plavání nebo cvičení ve vodě výhodné hlavně pro lidi s příliš mnoha nadbytečnými kily a pro seniory, zejména však pro ty, které trápí artróza. Je příznačné, že nejlepší výsledky se shazováním kil ve vodě mají ženy s velkou nadváhou. Nehubnou v ní jen nejrychleji, ale také nejzdravěji. Vítaným doplňkem pro ně může být jízda na kole a procházky, pokud jim je klouby dovolí.
Plavání bývá zajímavé i tím, že trénuje dýchací svalstvo, které překonávat tlak vody. To příznivě působí na funkci plic a zlepšuje jejich výkonnost.
Je otázka, do jaké míry přispívá lepší dýchání a harmonická zátěž svalů k tomu, že se při plavání uvolňuje celé tělo. Určitě nám však pomáhá v tom, abychom zmírnili napětí svalů a regenerovali své duševní síly.
Menší riziko infarktu
Pravidelné plavání, kombinované s procházkami svižnou chůzí, zlepšuje paměť, soustředění a další duševní funkce. Podle výzkumu Pierfranca Spany z univerzity v italské Brescii zlepšuje také náladu a mírní deprese. A podle vědců z Washingtonovy univerzity v Seattlu snižuje téměř o 40 procent riziko stařecké demence. Jeho příznivé působení na kardiovaskulární systém mohou využít lidé, kterým hrozí vysoké riziko křečových žil a infarktu (to zmírní o 30 až 40 procent), případně ti, kteří si léčí vysoký krevní tlak.
Plavání působí na náš organismus jako lék, navíc nemá vedlejší účinky. Všechny pozitivní efekty se podle lékařů začnou projevovat okamžitě. A podle amerických odborníků dokonce i poté, co člověk proseděl celý život v křesle.
Podstatné je to, aby plavání nebo cvičení ve vodě bylo dostatečně intenzívní, a na druhé straně, i rozumně stupňované. Ideální je svěřit se alespoň ze začátku do rukou odborníků, nejlépe na rehabilitaci. Zajímavé programy mívají v zařízeních jako je třeba R Centrum pražské Nemocnice na Homolce nebo ve většině lázní.
Zvolit správný styl |
Při potížích s páteří je užitečné konzultovat s lékařem nebo fyzioterapeutkou vhodný styl plavání. Například při problémech s krční páteří není dobré plavat prsa, zejména pak s hlavou neustále vztyčenou ven z vody. To může naše problémy naopak prohloubit. Při potížích s bederní páteří nebývá ideální delfín atd. |
Méně infekcí dýchacích cest |
Vědci z australského Institutu pro výzkum dětského zdraví zkoumali, jaké účinky má na zdraví dětí pravidelné plavání. Zjistili, že nemoci dýchacích cest je trápily o 63 % méně, výskyt kožních chorob se u nich snížil o 51 % a nemoci uší, zejména pak zánět středního ucha, o 44 %. Ředitelka institutu, doktorka Fiona Stanleyová však poukázala také na další překvapivá zjištění. Dětí měly lepší prospěch ve škole a zvýšila se jejich hrdost i sebeúcta. Zároveň se zlepšilo jejich chování a jejich začlenění do společnosti. |