Článek
„Vysoké teploty vždy zvednou počet výjezdů středočeských záchranářů zhruba o 20 % oproti běžným dnům,“ říká mluvčí středočeské záchranky Petra Effenbergerová. Přitom prevence je jednoduchá: „Doporučuji dodržovat pitný režim, úměrně se oblékat, nosit pokrývku hlavy a nevycházet na slunce mezi dvanáctou a třetí hodinou odpolední,“ doplňuje Petra Effenbergerová.
Často se však může stát, že se zabereme do nějaké činnosti a pít zapomeneme. Abychom si snáze uhlídali, kolik tekutin už jsme za den vypili, je dobré pít z láhve o určitém objemu, kterou budete mít neustále na očích a můžete si ji vzít kamkoli s sebou. Denně bychom měli vypít kolem tří litrů tekutin, nejlépe v podobě nesycené minerální vody, přírodní pramenité vody nebo neslazeného či mírně oslazeného ovocného čaje.
Voda by ideálně měla být pro tělo také zdrojem minerálů, už jen proto, že se během vyšších teplot více potíme. Následkem nedostatku důležitých minerálů, jako jsou vápník nebo hořčík, na vás totiž může přijít únava, bolest hlavy, slabost či svalové křeče.
Kdo je nejvíc ohrožen
Skupin obyvatel významně ohrožených nedostatkem tekutin (dehydratací) či zhoršením jejich stavu najdeme hned několik. V první řadě je třeba věnovat vyšší pozornost dětem. Děti samy nechápou zdravotní rizika spojená s horkým letním počasím, a tak je povinností dospělých dohlédnout na to, aby dodržovaly základní pravidla režimu v horkých dnech. Pitný režim malých dětí je nejvhodnější řešit kojeneckou vodou. Stejně ohroženou skupinou jsou senioři. Ti mají obecně sníženou vnímavost k pocitu žízně.
Pozor na léky
Pozor by si na vedra a nedostatek tekutin měli dávat také kardiaci a diabetici, zejména pak ti závislí na inzulínu.
Horké počasí představuje značnou zátěž organismu, a to zvláště kardiovaskulárního aparátu. Tělo ve snaze udržet tělesnou teplotu v mezích normy reaguje na horko roztažením periferních cév a pocením. Roztažení cév vede k tomu, že srdce musí vynaložit mnohem větší úsilí na zachování přiměřeného krevního tlaku, což jej extrémně zatíží.
Řada kardiologických pacientů navíc užívá v chronické medikaci léky ze skupiny tzv. diuretik. Léčba těmito močopudnými léky umocněná o velké ztráty tělesných tekutin v horku v kombinaci s nedostatečným pitným režimem způsobuje dehydrataci a může vést až k významnému zhoršení ledvinných funkcí.
Časté jsou i minerálové rozvraty – tedy nedostatek minerálů v těle, které odcházejí s potem. Ty vznikají zejména v případě, kdy jsou ztráty tekutin hrazeny jen čistou vodou či na minerály chudými roztoky, například čaji. I proto je třeba ve vedru pít více minerálních nesycených vod.