Článek
Abychom bez problémů udrželi stálý objem tekutin, musíme dodržovat pitný režim. Nejčastěji je pitný režim zmiňován v souvislosti s pracovní zátěží, často si však neuvědomujeme, že je součástí života každého nás. Důležité je zachování vyrovnané bilance tekutin, tedy rovnováhy "příjem = výdej", která za den činí v ideálním případě cca 2,5-3 l denně.
| Potřeba tekutin se přitom výrazně mění v závislosti na změnách vnějších faktorů: |
| klimatické podmínky - teplota a vlhkost vzduchu |
| charakter práce a doba trvání |
| počáteční stav hydratace - čím více vody organizmus před zátěží obsahuje, tím později a méně se projeví míra dehydratace |
| stupeň trénovanosti a míra adaptace na prostředí |
| věk - s rostoucím věkem roste i spotřeba tekutin |
| pohlaví - muži mají všeobecně o 10% rychlejší a účinnější metabolismus |
| celkový zdravotní stav (horečnatá onemocnění, oslabený imunitní systém apod.) |
Jakákoliv práce je doprovázena výdejem energie, která musí být odvedena do vnějšího prostředí, k čemuž organizmu slouží termoregulační mechanismy. Nejdůležitějším z nich je pocení. Pot obsahuje především vodu, minerály a některé látky organického původu (např. kyselinu mléčnou).
V průběhu fyzicky náročného výkonu, který je zpočátku spojen se zvýšenou ztrátou tekutin, dochází postupně k omezení tvorby potu, stoupá tělesná teplota a zhoršuje se metabolismus. Sníží se objem krve, klesá srdeční výkon a omezí se průtok krve játry a ledvinami. Celkový obsah kyslíku v krvi se minimalizuje, svaly i nervový systém reagují na jeho nedostatek sníženou výkonností a mírnými psychickými poruchami.
Nejvhodnější nápoj po zátěži je slazená minerálka
Po překročení určité meze tvorby potu organizmus reaguje tzv. potní krizí, tedy jistou formou dehydratace, jejímiž vnějšími projevy mohou být křeče, bolesti hlavy, ztráta orientace, pokles kvality a výkonnosti práce, v nejhorším případě může být ohrožen život. Stejné příznaky se objevují také u přehřátí, nebezpečí nastává už při teplotách kolem 28°C, nejvyšší riziko přináší teplota 36°C a výše.
V potu se ztrácí nejen voda, ale i minerální látky. Mění se jejich zásoby a aktuální koncentrace v tělních tekutinách, následkem jsou nervové a metabolické poruchy. Proto bychom na ně při doplňování tekutin měli pamatovat a po namáhavé činnosti se spíše orientovat na nápoje slazené (dodej energie s pravidlem, že čím delší dobu práce trvala, tím více cukrů by měl nápoj obsahovat), nejlépe minerálního charakteru (doplnění iontů), neškodí též obsah vitaminů.
Velmi důležitá je také teplota nápoje. Lépe se vstřebávají tekutiny chladnější (v zimě 20°-25°C, v létě kolem 16°C), nikdy by však neměly dosáhnout nuly, neboť rty a nosohltan reagují zvýšením prokrvení a zvýrazněním pocitu žízně.
Tekutiny by měly přicházet v pravidelných dávkách
Požitý nápoj však není schopen ztrátu nahradit ihned a v celém rozsahu. Naopak, přílišným "přepitím" se dostavuje pocit nepříjemného tlaku a plného žaludku, nehledě k omezené schopnosti žaludku přijatou vodu absorbovat. Za hodinu je žaludek schopen zpracovat cca 600-800 ml vody, přičemž dehydratace samotná probíhá po velké námaze až čtyřiadvacet hodin.
V první fázi rekonvalescence se vstřebává voda, posléze ztracené minerály, popř. vitamíny a cukry.
Je tedy třeba mít po celý den zajištěn stálý přísun tekutin. Doporučeny jsou neslazené ovocné, zelené i tmavé čaje, slabé bylinné čaje, ředěné ovocné džusy, čistá pitná voda z vodovodu, balené stolní vody a některé stolní přírodní minerálky.
Naopak bychom se měli vyhýbat nápojům kolovým a příliš sladkým limonádám, neboť sladká chuť pocit žízně zvyšuje. Určité opatrnosti je třeba u perlivých vod sycených větším množstvím oxidu uhličitého, který příznivě ovlivňuje chuťové vlastnosti, avšak ve větším množství může narušit zažívání (výjimkou jsou minerální vody doporučené lékařem).
Rozhodně také neopomeňte sledovat etikety na balených nápojích, s uvedeným složením a množstvím obsažených látek, především na minerálních vodách. Kromě původu, dovozce či výrobce a trvanlivosti by měla informovat právě o obsahu minerálů. Některé druhy minerálek nejsou vhodné pro nemocné s močovými kameny nebo pro osoby s vyšším krevním tlakem. Vhodné je minerální vody střídat s jiným druhem nápoje tak, aby jejich denní příjem nepřekročil 0,5 l.