Článek
K tomuto závěru dospěli badatelé ze stockholmského Karolinska-Institutu na základě výzkumu, jehož se v první fázi zúčastnilo na tisíc dobrovolníků, kterým bylo v polovině sedmdesátých let kolem 48 let.
Přestože se výzkum orientoval především na téma Stáří a demence, řeč přišla také na vztah k víceprocentním nápojům. Sledované osoby pak byly rozděleny do tří kategorií: na abstinenty, příležitostné a pravidelné konzumenty.
Příležitostní pijáci ve formě
O dvacet let později se vědci a stejná skupina dotazovaných sešli znovu. Tentokrát stály v popředí zájmu tazatelů zdravotní stav a potřeba lékařské péče.
Ze získaných dat, která byla zveřejněna v časopise British Medical Journal, vyplynulo, že zvýšené riziko duševního uvadání ve stáří se zřetelně projevilo jak u těch, kteří nadmíru holdovali alkoholu, tak i u skupiny lidí, kteří se jej ani nedotkli.
Pokud jde o psychickou svěžest, nejlépe si vedli ti účastníci výzkumu, kteří se napili maximálně jednou do měsíce.
| Hlasujte v anketě pod článkem: |
| Jak často pijete alkohol? |
Požívání alkoholu však podle zjištěných poznatků nijak neovlivňuje vznik Alzheimerovy choroby. Pouze u těch, kteří mají k tomuto onemocnění dědičné dispozice, se riziko přímo úměrně zvyšuje s množstvím přijímaného opojného moku.
"V žádném případě však nechceme lidi navádět k tomu, aby alkoholu začali na stará kolena více holdovat v domnění, že se tak uchrání před stařeckou demencí. To by byli sami proti sobě," varuje Tiia Anttila, vedoucí výzkumného týmu.