Článek
„Určité bílkoviny z bakterií spouštějí aterosklerózu a pomáhají jejímu postupu,“ tvrdí profesor Greg Seymour z novozélandské University of Otago Dunedin.
„Určité bílkoviny z bakterií spouštějí aterosklerózu a pomáhají jejímu postupu,“ tvrdí profesor Greg Seymour z novozélandské University of Otago Dunedin.
„Určité bílkoviny z bakterií spouštějí aterosklerózu a pomáhají jejímu postupu,“ tvrdí profesor Greg Seymour z novozélandské University of Otago Dunedin.Bakterie produkují tzv. bílkoviny teplotního šoku, které také lidské buňky produkují po různých stresových situacích jako zánětech, toxických látkách, hladovění a vodní či kyslíkové deprivaci.
„Určité bílkoviny z bakterií spouštějí aterosklerózu a pomáhají jejímu postupu,“ tvrdí profesor Greg Seymour z novozélandské University of Otago Dunedin.Bakterie produkují tzv. bílkoviny teplotního šoku, které také lidské buňky produkují po různých stresových situacích jako zánětech, toxických látkách, hladovění a vodní či kyslíkové deprivaci.
„Určité bílkoviny z bakterií spouštějí aterosklerózu a pomáhají jejímu postupu,“ tvrdí profesor Greg Seymour z novozélandské University of Otago Dunedin.Bakterie produkují tzv. bílkoviny teplotního šoku, které také lidské buňky produkují po různých stresových situacích jako zánětech, toxických látkách, hladovění a vodní či kyslíkové deprivaci.Jenže pokud produkují tyto stresové bílkoviny bakterie i buňky lidského těla zároveň, imunitní systém může mít problém rozlišit bílkoviny vlastní tělu a ty, které vznikají z patogenů. Tak může docházet k útokům na bílkoviny tělu vlastní.
„Určité bílkoviny z bakterií spouštějí aterosklerózu a pomáhají jejímu postupu,“ tvrdí profesor Greg Seymour z novozélandské University of Otago Dunedin.Bakterie produkují tzv. bílkoviny teplotního šoku, které také lidské buňky produkují po různých stresových situacích jako zánětech, toxických látkách, hladovění a vodní či kyslíkové deprivaci.Jenže pokud produkují tyto stresové bílkoviny bakterie i buňky lidského těla zároveň, imunitní systém může mít problém rozlišit bílkoviny vlastní tělu a ty, které vznikají z patogenů. Tak může docházet k útokům na bílkoviny tělu vlastní.
„Určité bílkoviny z bakterií spouštějí aterosklerózu a pomáhají jejímu postupu,“ tvrdí profesor Greg Seymour z novozélandské University of Otago Dunedin.Bakterie produkují tzv. bílkoviny teplotního šoku, které také lidské buňky produkují po různých stresových situacích jako zánětech, toxických látkách, hladovění a vodní či kyslíkové deprivaci.Jenže pokud produkují tyto stresové bílkoviny bakterie i buňky lidského těla zároveň, imunitní systém může mít problém rozlišit bílkoviny vlastní tělu a ty, které vznikají z patogenů. Tak může docházet k útokům na bílkoviny tělu vlastní.„Když se to stane, bílé krvinky se mohou vestavět do tkáně artérií a způsobit tak aterosklerózu. Zjistili jsme, že bílé krvinky zvané T-lymfocyty se vyskytují v rankách artérií u pacientů postižených aterosklerózou. Tyto T-lymfocyty byly schopné vázat se jak ke stresovým bílkovinám, tak k těm z bakterií, které způsobují záněty dásní. To naznačuje, že podobnost těchto bílkovin by mohla být spojením mezi infekcí úst a aterosklerózou,“ uvedl profesor Seymour.
„Určité bílkoviny z bakterií spouštějí aterosklerózu a pomáhají jejímu postupu,“ tvrdí profesor Greg Seymour z novozélandské University of Otago Dunedin.Bakterie produkují tzv. bílkoviny teplotního šoku, které také lidské buňky produkují po různých stresových situacích jako zánětech, toxických látkách, hladovění a vodní či kyslíkové deprivaci.Jenže pokud produkují tyto stresové bílkoviny bakterie i buňky lidského těla zároveň, imunitní systém může mít problém rozlišit bílkoviny vlastní tělu a ty, které vznikají z patogenů. Tak může docházet k útokům na bílkoviny tělu vlastní.„Když se to stane, bílé krvinky se mohou vestavět do tkáně artérií a způsobit tak aterosklerózu. Zjistili jsme, že bílé krvinky zvané T-lymfocyty se vyskytují v rankách artérií u pacientů postižených aterosklerózou. Tyto T-lymfocyty byly schopné vázat se jak ke stresovým bílkovinám, tak k těm z bakterií, které způsobují záněty dásní. To naznačuje, že podobnost těchto bílkovin by mohla být spojením mezi infekcí úst a aterosklerózou,“ uvedl profesor Seymour.
Zánětům dásní a ateroskleróze lze tedy předcházet pravidelnou a pečlivou ústní hygienou.
