Článek
Odborníci ji doporučují především starším lidem, tedy těm nad 50 let. Výsev pupínků v pásu u nich často mívá dramatičtější a bolestivější průběh. Očkování snižuje v jejich případě riziko vypuknutí této virové infekce o 60 až 70 %. A u lidí, u kterých se přesto objeví, pak obvykle mívá mírnější průběh.
Vakcína Zostavax zároveň zmenšuje výskyt chronických bolestivých stavů. U těch nejtěžších (tzv. postherpetických neuralgií), kdy bolest v postiženém místě vyvolává třeba i pouhý dotek měkké látky nebo silnější poryv větru, až o 73 %.
Nejohroženější skupina
Nejohroženější skupinou jsou ženy ve věku 45 až 64 let. Pásový opar se u nich objevuje téměř 1,5krát častěji než u stejně starých mužů. Lékaři to připisují menopauze, která ovlivňuje také imunitní systém. V pozdějším věku se tento rozdíl stírá.
Očkování není vhodné pro lidi se slabým nebo narušeným imunitním systémem, ale také pro jedince s alergií na některou ze složek očkovací látky nebo s některými vážnými chorobami. Dále pak v těhotenství, po transplantacích apod.
Vakcína stojí 2900 Kč a chrání člověka 10 let. Zdravotní pojišťovny na ni přispívají částkami v různé výši: 300–1500 Kč. „Lidé mohou využít příspěvek z paušálu na prevenci," radí přednosta pražské dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady profesor Petr Arenberger. Jak vysoký je ve vašem případě, na to se můžete zeptat na informační lince vaší pojišťovny nebo svého praktického lékaře, případně dermatologa.
Jaké jsou první příznaky
Pásový opar spouští stejný virus (varicella zoster), který u dětí vyvolává plané neštovice. Když nemoc prodělají, zůstane v těle. Skrývá se v nervových uzlinách kolem páteře a v míšních kořenech. Může se kdykoliv aktivovat.
Co nemoc odstartuje, to lékaři nevědí. Předpokládají, že příčinou bude oslabení imunity. Infekce začíná podobně jako běžný opar na rtu. Tedy svěděním a pálením. Někdy postižený pociťuje trnutí nebo bolest v místě, kde se později objeví zarudlá kůže a pak pás puchýřků. Nemocný se cítí podobně jako při těžké chřipce. Může mít i teplotu, bolí ho hlava, někdy ho trápí nevolnost a přecitlivělost na světlo. Případně se mu zduří lymfatické uzliny v blízkosti postižené pokožky.
Do 48 hodin antivirotika
Hned při prvních příznacích bychom měli navštívit lékaře. Čím dříve k němu přijdeme, tím lépe. Nasadí nám léky ze skupiny antivirotik, které brzdí množení virů a rozvoj choroby. Mají se začít užívat nejpozději do 48 až 72 hodin od výskytu prvních signálů pásového oparu.
Častým místem výsevu puchýřků bývá hrudník, obličej a bedra. Na ty, které se objeví, doporučují v lékárnách tekutý pudr, methylenovou modř nebo zinkovou pastu. Když prasknou, pomáhají proti šíření virů antiseptické roztoky. Po pár dnech se na kůži udělají stroupky, které se postupně hojí. Při jejich zasychání a odpadávání můžeme sáhnout po masti s panthenolem nebo po různých promazávacích krémech. Proti bolestem jsou vhodná analgetika nebo slabé opiody (tramadol, kodein aj.)
Vážné nebezpečí pro oči
Pásový opar je nejnebezpečnější tehdy, když napadne lícní nebo oční nerv, případně rohovku. V prvním případě může vzniknout velmi bolestivý zánět, kdy postiženého intenzívně bolí hlava, krk, případně i zuby. V druhém hrozí poškození oka nebo očního nervu, což vede v některých případech až k oslepnutí.
„Problémy se zrakem, které plynou z toho, že se aktivuje zmíněný virus, nejsou přitom nijak výjimečné,“ říká přednosta Dermatovenerologické kliniky FN Královské Vinohrady v Praze prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA. „Výsev pásového oparu v oblasti očí se vyskytuje ve 30 až 50 procentech případů.“
Další vážnou komplikací bývá tzv. postherpetická neuralgie. Virus při ní napadne samotné nervy a vyvolá různě silnou bolest. Někdy je pouze mírná, pálivá či pulsující. Může však být také hodně ostrá, navíc vystřelovat do různých částí těla. Když profesor Arenberger požádal jednoho z pacientů, aby mu ji popsal, řekl mu postižený muž: „Jako když vás kousne do obličeje pes, pane doktore.“
Pokud pacienta postihne, léčí se dlouho (týdny a měsíce) a velmi obtížně. Potíže někdy přetrvávají roky. Brání člověku v práci i v normálním životě a nabourávají mu také spánek.
Vzácnou komplikací je zánět mozku. Ale zdaleka ne jedinou. Některé studie, jež udělali lékaři v USA, ukazují na souvislost mezi pásovým oparem a vyšším rizikem infarktu nebo slabších a přechodných mozkových mrtvic. Ženám se vůbec nelíbí jizvičky, které jim někdy zbydou na kůži po zahojení postižených míst.
Nejlepší je prevence
Protože lékaři neznají přesnou příčinu vzniku pásového oparu, nemohou lidem moc radit, jak mu předcházet. Dá se předpokládat, že dobrá životospráva, pestrý jídelníček a dostatečný odpočinek, včetně spánku, snižují riziko jeho vypuknutí. Stejně jako další kroky, které posilují imunitu. Důležité je rovněž, abychom dobře kompenzovali stresy, protože ty ji snižují. A od letoška můžeme využít i to, že se necháme očkovat.
