Pásový opar jako důsledek stresu a oslabené imunity

Pásový opar se nejprve projevuje únavou, malátností, horečkou či výraznou bolestí na jedné straně těla. Typická vyrážka, která se vyskytuje v podobě pásu na jedné polovině těla, se přitom často objevuje až mnohem později.

Pokud se pásový opar tvoří v oblasti břicha nebo zad a projevuje se silnou bolestí, zpočátku si tak mnozí myslí, že mají například záchvat žlučníku, problém s ledvinami nebo slepým střevem.

Že se jedná o pásový opar, se tak mnozí dozvědí až po 2-3 týdnech, kdy se na těle objeví vyrážka. Kromě zad a břicha se může objevit i na trupu, stehnech, zadku, může postihnout i obličej, včetně oka.

„Jen výjimečně má toto onemocnění průběh bez typických příznaků na kůži. Především jsou to puchýřky s čirou tekutinou, která se postupně zakalí nebo ztmavne krví. V další fázi se vytvoří strup, který pak odpadne a na kůži mohou zůstat bledé skvrny,” upozorňuje lékařka Michaela Macháčová.

Pásový opar se obvykle vyskytuje u starších osob, nicméně v poslední době se vyskytuje i u mladších ročníků, včetně dětí. Podle lékařů se tak děje i v důsledku těžšího průběhu planých neštovic nebo tím, že organismus musel zvládnout několik závažných onemocnění současně nebo krátce po sobě.

I když se jedná o infekční onemocnění, ostatní pásovým oparem nenakazíte. Pokud se ale dostanete do styku s člověkem, který neměl plané neštovice, může je dostat. Pokud je již překonal, o tom, zda se u něj rozvine pásový opar, rozhoduje jeho imunitní systém.

Na veřejnost, do bazénů nebo posilovny ale s touto diagnózou určitě nechoďte. „Je třeba myslet na to, že mnoho lidí plané neštovice ještě nemělo. Jejich překonání v dospělosti nebo těhotenství může mít vážné následky,” varuje lékařka.

Při prvních příznacích pásového oparu je třeba ihned vyhledat lékaře. Čím dříve k němu přijdete, tím lépe. Nasadí vám léky ze skupiny antivirotik, které brzdí množení virů a rozvoj choroby. Mají se ale začít užívat nejpozději do 48 až 72 hodin od výskytu prvních signálů onemocnění.

„Velmi důležitý je také klidový režim. Je třeba omezit fyzickou aktivitu a snížit stres. Právě nedostatečný odpočinek a výrazný stres podporují aktivitu a rozmnožování herpetického viru,” vysvětluje Macháčová.

Pokud problém neléčíte, hrozí vám komplikace. Pásový opar je nejnebezpečnější tehdy, když napadne lícní nebo oční nerv, případně rohovku. V prvním případě může vzniknout velmi bolestivý zánět, kdy postiženého intenzívně bolí hlava, krk, případně i zuby. V druhém hrozí poškození oka nebo očního nervu, což vede v některých případech až k oslepnutí.

„Problémy se zrakem, které plynou z toho, že se aktivuje zmíněný virus, nejsou přitom nijak výjimečné,“ říká profesor Petr Arenberger z Dermatovenerologické kliniky FN Královské Vinohrady v Praze.

Další vážnou komplikací bývá tzv. postherpetická neuralgie. „Virus při ní napadne samotné nervy a vyvolá různě silnou bolest. Někdy je pouze mírná, pálivá či pulsující. Může však být také hodně ostrá, navíc vystřelovat do různých částí těla,” dodává profesor Arenberger.

Kromě minimalizace stresu se jedná zejména o posílení imunity.

„Pokud se v určitém okamžiku našeho života nemůžeme vyhnout velkému stresu, je dobré ho zmírňovat vhodnou životosprávou. Tedy pestrým jídelníčkem, dostatečným spánkovým a odpočinkovým režimem, nenáročným, ale pravidelným pohybem a také imunomodulátory, přírodními látkami, které prokazatelně podporují fungování imunitního systému. Silnými a funkčními imunomodulátory jsou beta glukany z hlívy ústřičné,” vysvětluje Adrián Doboly z biotechnologické laboratoře Natures.

Pomoci mohou i vyšší dávky vitaminu C a minerálů, jako je zinek či selen.

Další možnou prevencí je očkování proti neštovicím. Je pro lidi starší 50 let, kteří ještě neměli plané neštovice, ale také ty, kteří již prodělali pásový opar. Očkováním se vytváří látková imunita – tělo vytváří látky pro rozpoznání herpetického viru, díky čemuž může imunitní systém rychle zasáhnout po jeho aktivaci.