Článek
Králíková společně se studenty medicíny prováděla výzkum ve více než stovce pražských pohostinství. Ptali se personálu, co si myslí o prostředí, ve kterém pracuje. Cigaretový kouř vadil asi 60 procentům zaměstnanců. Často se to ale bojí říct svým zaměstnavatelům.
Servírky a vrchní, kteří se musí v zakouřených prostorách pohybovat, vdechují více zplodin než v klidu sedící hosté u stolů. Vzhledem k nižší teplotě hoření je podle Králíkové kouř z volně ležící cigarety škodlivější než ten, který vdechují kuřáci. "Všude ve světě, kde jsou nekuřácké restaurace, vznikly na žádost zaměstnanců v pohostinství," uvedla. Potěšení z tabáku se musí vzdát například návštěvníci restaurací v Irsku, Norsku, Švédsku, Španělsku či Itálii.
Přísnější normy mají usilovat zejména o ochranu nekuřáků. "Na každých osm úmrtí v EU vinou aktivního kouření připadá jedno další úmrtí způsobené vdechováním tabákového kouře druhých," popisovala Králíková. Pasivní kouření si v Evropě vyžádá ročně smrt 19 000 nekuřáků. V roce 2000 padlo tabáku za oběť asi 650 000 Evropanů.
Odborníci uvádějí, že v ČR denně zemře na následky nemocí z kouření 50 až 60 lidí, celkem 18 000 ročně. Polovina kuřáků prožije v porovnání s nekuřáky život o 15 let kratší.
