Článek
Jedním z nových poznatků, prezentovaných na kongresu, je, že Parkinsonova nemoc nezačíná v mozkových centrech řízení pohybu, ale v nervových buňkách, které zajišťují čich. Poté patologické změny postupují do žaludku a následně přes bloudivý nerv do mozku.
“To může jednoho dne otevřít možnost diagnostikovat tuto nemoc mnohem dříve a předejít jejímu dalšímu rozvoji,” vysvětluje prof. Dr. Heinz Reichmann, prezident Evropské neurologické společnosti (ENS), a dodává:
“Mluvíme také o nově identifikovaných rizikových faktorech, jako je například kysličník uhelnatý nebo mangan či některé viry a bakterie. Parkinsonova choroba velmi pravděpodobně vzniká na podkladě kombinace genetické predispozice ke zvýšené citlivosti a vlivů z prostředí. S každým takovým objevem jsme blíže k vizi jak nových genových terapií, tak efektivních preventivních strategií.”
Opomíjené příznaky
Mezi nejčastější symptomy Parkinsonovy nemoci patří zácpa (u 45 procent pacientů), ztráta čichu (90 %), dvojité vidění (10 %), mastná pokožka, excesivní pocení, impotence (30 %), inkontinence (50 %), generalizovaná bolest (30 %), deprese (30 %), anhedonie - tj. neschopnost příjemného prožívání (30 %) a demence (která postihuje téměř všechny nemocné v konečné fázi choroby).
“Poslední výzkumy ukazují, že tyto příznaky, a z nich nejvíce deprese a demence, mají na kvalitu života pacientů ještě větší dopad než poruchy pohybu. Proto potřebujeme posílit sledování a léčbu těchto obtíží. Nemůžeme zasáhnout u všech, ale máme efektivní léčbu pro depresi, zácpu a nadměrné pocení. Nástup demence také může být oddálen a testuje se nový lék, který může přinejmenším přispět ke zmírnění ztráty čichu,” vysvětluje Reichmann.
Posun v léčbě poruch hybnosti
Poruchy pohybu (dyskineze) byly dosud léčeny především tzv. agonisty dopaminu, což vedlo k četným nežádoucím účinkům. “Mezi šesti až deseti procenty pacientů léčených agonisty dopaminu mělo poruchu kontroly impulsního chování, což se projevovalo například závislostí na sexu, jídle, nakupování nebo patologickým hráčstvím,” řekl prof. Reichmann a dodává:
“Nové studie ukazují, že tomu můžeme předejít současným podáváním léčebných látek, tzv. L-dopy. Nyní se proto optimalizují doporučené postupy v této nové léčbě, tak aby léčba byla stejně účinná, ale s nižším výskytem nežádoucích příznaků."
Speciální pumpa může pomoci i u pokročilejších stádií nemoci
Inovativní terapie mohou být brzy dostupné i pro pacienty, kteří již trpí pokročilou Parkinsonovou nemocí a s ní souvisejícími intenzivními dyskinezemi. První dlouhodobé studie ukazují pozitivní výsledky využití pumpy, která skrz malou jehlu dodává do podkoží agonistu dopaminu apomorfin, jenž se pak dále dostává do krevního oběhu.
Existují již také pozitivní výsledky s pumpou, která podobně trvale aplikuje L-dopu do tenkého střeva přes velmi malou implantovanou hadičku. Nové dlouhodobé studie zaměřené na hlubokou mozkovou stimulaci, “mozkový pacemaker”, ukazují jak na efektivitu, tak na limity této hi-tech metody.
“Navzdory nadějím, které s ní spojujeme, je jasné, že nemůže zcela předejít rozvoji onemocnění, navíc vidíme, že taková intervence musí být prováděna velmi zkušenými specialisty: pokud je elektroda třeba jen o milimetr mimo správné místo, projeví se to například narušeným viděním nebo emoční nestabilitou, aniž by to bylo vyváženo pozitivním dopadem na poruchy pohybu,” uzavírá prof. Dr. Heinz Reichmann.
